Necrotongue

Pokud jste si stejně jako já navolili, aby se vám u filmů na čsfd zobrazoval primárně originální název, mohli byste podlehnout dojmu, že se bude patrně jednat o životopisnou záležitost o současném polském premiérovi. Samá voda. To jen Kevin Smith sepsal a zrežíroval další ze svých ujetých fantazií, a vytvořil tak, podívejme se pravdě do očí, naprostou hovadinu, v níž se použité humory drží na škále od černých po idiotské. Téma snímku bylo pravda trhlé, což by nebyl takový problém, mně bylo nepříjemné hlavně čekání na něco, co mě nebude nudit až uspávat, protože větší část filmu na mě fungovala téměř jako ukolébavka. No, a ve zbytku zase musíte zapomenout na elementární logiku; i když nejste vystudovaný lékař ale jen pouhý laik jako já, dojde vám, že takhle by to asi nefungovalo. A s příchodem Johnnyho Deppa respektive Guy Lapointeho šlo všechno totálně do kopru. No jo, chtěl jsem pohodit tři slabší kousky, ale i dvě pěticípé budou víc než dost. / Poučení: Myslím, že jsem právě viděl Justina Longa v jeho životní roli.

Japonsko je pro mě zemí plnou paradoxů, a přesto patří mezi mé oblíbené státní celky. Je tady staré Japonsko, k němuž neodmyslitelně patří kastovní systém se samuraji, kodexem bušidó a vlastní odrůdou mafie, a pak je tu Japonsko moderní, uječené, plné anime a neonů, které nasává všechny neřesti západního světa jako houba a které na mě působí spíše bizarně. No, a protože obě tato Japonska existují současně, má v tom pak nejeden gaidžin pěkný guláš (nebo spíš nějaké řasy s rýží a wasabi). Myslím, že režisér i scénárista mezi takové cizince patřili, protože se do snímku pokusili dostat všechno, o čem kdy slyšeli, a zrovna dvakrát se jim nezadařilo. Filmu příliš neprospělo ani to, že se vykašlali na invenci, obšlehli kdejaký akčňák, přičemž Nikita z toho přímo řvala (v agónii), a velmi rychle mi bylo jasné, že z toho koukají maximálně dvě pěticípé. Mám ale zrovna jakési filmově- hemoragické období či co, takže jsem nakonec přiklepl třetí slabší kousek za mnohá (leckdy i nápaditá) zabití. P. S. Pro lepší zážitek zkuste příliš nepřemýšlet a úplně zapomeňte na logiku. / Poučení: Předmětů, zvířat a lidí zasažených radiací se co? Nedotýkáme! 3*-

Téma snímku je už notně provařené, tvůrci mohli jen těžko přijít s něčím novým, a tak vsadili hlavně na "omáčku" z fikce a napětí, aby dnes už známému příběhu dodali něco navíc. No, za sebe mohu říct, že jim tento záměr tak úplně nevyšel. Chápu, že by se stal film s titulky ve Státech propadákem, přesto mi tentokrát angličtina velmi překážela v tom, aby mi celá záležitost mohla připadat věrohodná. Druhým velkým problémem byl pro mě Ben Kingsley. Já ho mám tedy rád, myslím, že je skvělým hercem, ale Adolfa Eichmanna jsem mu jaksi nevěřil. Mahátma Gándhí, Izaak Stern, Adolf Eichmann... To je přece jen příliš široký záběr, a zatímco mě obě předchozí role dokonale přesvědčily, tentokrát bych chtěl vidět v hlavní záporné roli někoho jiného. Na druhou stranu se tu mohl vyskytnout irský Heydrich, a to by byla mnohem horší podívaná. Největším nedostatkem snímku se pro mě stal fakt, že na mě vlastně příliš nezapůsobil. Spíš jenom tak prošuměl, což je škoda, protože si myslím, že by si tenhle husarský kousek Mosadu zasloužil kvalitnější zpracování. / Poučení: Je fajn, když vlaky jezdí přesně podle jízdního řádu, přesto je občas dobré zamyslet se nad tím, kam vlastně jezdí.

Za běžných, předvídatelných okolností bych při hodnocení tohoto snímku váhal mezi dvěma a třemi pěticípými jenže... Očekávaná předvídatelná zápletka byla přece jen poněkud zapletenější, a já tak tvůrcům vyčítám, že své úmysly neukryli přece jen rafinovanějším způsobem, takto jsem totiž v určitém momentu pojal podezření, které se mi krátce nato potvrdilo. Ale dobře míněná snaha se počítá. Až po zhlédnutí filmu jsem zjistil, že šlo o kanadskou záležitost, a pokud se u kanadských pohyblivých obrázků dobře bavím, automaticky zaokrouhluji nahoru, protože si až bolestně pamatuji dobu, kdy byl pro mě žánr kanadského thrilleru / hororu na úrovni německé komedie / porna. No, a jak jsem právě naznačil, překvapivě dobře jsem se u tohoto snímku bavil a užíval si čvachtavé dopady větších či menších kousků lidské anatomie do krevních kaluží. Nevnímal jsem sice film jako horor, byl to pro mě spíš takový vyhlazovací thriller s povinným nelogickým chováním postav, ale to je vlastně úplně jedno, já jsem se zvráceně bavil. / Poučení: Nikdy nevíš, po čem přibereš.

Ballerina mohla podle mého názoru dopadnout mnohem lépe, kdyby se korejští tvůrci tolik neutápěli ve vleklých bezobsažných scénách a kdyby místo toho nabušili svůj počin divočejší akcí, živějším tempem a mnohem lepší prací s kamerou. Příběh jako takový nepřinesl nic nového; podobných cest za pomstou jsem už přece jen viděl víc, mohl jsem každopádně ocenit sympatickou, na slovo skoupou úhlavní hrdinku a i přes mnohdy slabé tempo velmi slušný killcount, to ale na lepší hodnocení, než mé výsledné tři pěticípé, nemohlo stačit. Potěšilo mě ovšem, že nedošlo na tradiční korejské pitvoření, které by mi dozajista pokazilo náladu. V tomto směru se tedy tvůrci vytáhli, o to víc mě mrzí, že v jiných bodech zbytečně selhali. / Poučení: Neběhej po chodbách s nastartovanou řetězovou pilou.

No, tak tímto snímkem inkvizitoři zrovna neukázali, proč mám jejich pohyblivé obrázky tak rád. Tomuto thrilleru, jaksi chybělo napětí, což je ingredience pro thriller nejpodstatnější. Nejpřesvědčivěji na mě kupodivu působila romantická linka; předpokládám, že tomu tak bylo i díky obsazení Alexandry Masangkay do role mně krajně sympatické Filipínky. Napětí se, jak jsem už zmínil, nedostavilo, akce, pokud už na ni došlo, vypadala velmi pěkně, náhled do práce jedné z tajných služeb byl zajímavý a tvůrci mě jen utvrdili v názoru, že KGB / FSB, StB a Stasi nebyly / nejsou jedinými organizacemi, které dělaly / dělají nepohodlným jedincům peklo ze života. Jako celek na mě film příliš nefungoval a původně jsem si od něj sliboval mnohem lepší zážitek, místo něj jsem dostal vlažnou a poněkud nudnou záležitost. / Poučení: Máš doma web kameru? Tak to máš dobré.

Ntvl..... Co jsem to zas viděl? Japonský film podle japonského komiksu byl japonsky uřvaný a japonsky uskákaný, a kdybych byl Japoncem, pravděpodobně bych si z něj naškrobil textil. No jo, jenže já Japonec nejsem, takže jsem si tuhle přeafektovanou a i v jiných ohledech předimenzovanou záležitost příliš neužil. Synové a dcery Nipponu jsou opravdu svérázná stvoření, což mi opakovaně dokazují skutečně mnoha způsoby, ale jejich posedlost anime a s tím spojeným cosplayem už jde za hranici mého chápání :-) Snímek to byl bezesporu akční (to jasně dokazuje už jen kvantum vystřílené munice), bezesporu střelený (na evropské poměry spíše přestřelený) a z mého úhlu pohledu trpěl až příliš mnoha neduhy. Na druhou stranu musím uznat, že byl po většinu času až roztomile nablblý, takže to u mě dotáhl až na třetí (i když slabší) pěticípou. / Poučení: Mňau. 3*-

Jůhahá, to byla zase sračka. Omluvte mou klačtinu, ale nemohl jsem najít žádný vhodný termín, který by byl podobně výstižný. Někdy dokáže nepodařený snímek alespoň částečně zachránit skvělý soundtrack, ale tady opravdu nebylo z čeho brát. Alespoň lehce mě pobavil Jaromír Nosek v roli Ivana Bartoše, ale zbytek stál za .... nestál za nic. Salvatore v hlavní roli mi přišlo úchvatně nevýrazné i ostatní postavy působily poněkud dementně, ve stejném duchu vyznívaly i dialogy (gratuluji Zitě Marinovové- pro něco takového musíte trpět nějakým talentem) a hřebíkem do rakve byl milovník Jakub Kohák. Já jen nechápu, proč šla do něčeho tak chabého Veronika Freimanová, kterou mám rád, a proto mě mrzí, když ji vidím v něčem podobném. No jo, byl to nepříjemný zážitek, pozitivem je ale ten fakt, že už je to za mnou. / Poučení: Kvalitní právník je k nezaplacení.

Dnes jsem dorazil pátou řadu seriálu, s níž jsem nebyl tak úplně spokojen, a tvůrci tohoto sequelu teď dorazili mě. Už úvodní hudební doprovod byl pro mě těžkou ranou do hlavy, ale jak se následně ukázalo byl tou nejmírnější zkouškou, které jsem byl podroben. Netflix totiž zůstal i tentokrát věrný svým zásadám a nasadil do děje královského řiťopicha. Jo, jo, já vím, politicko- korektně bych měl napsat gaye, ale uvědomte si, že šlo o příběh z temného středověku. Děj mi sice místy nedával příliš smysl, díry v logice byly vskutku výrazné, Albion byl až překvapivě malý (nebo zas někdo ujížděl na teleportech), z příběhu se vytratila nejedna výrazná postava (například Stiorra z něj zmizela rychleji než pára nad rozpáranou mrtvolou, respektive se v něm ani neobjevila) a celkově šlo o silné zklamání. Už čtvrtá a pátá řada seriálu byly jen stínem dříve tak kvalitní záležitosti, ale tento počin byl pověstným hřebíkem do rakve. / Poučení: Nečekej zázraky, počítej s bídou.

Hodnocení jednotlivých epizod nevyrovnané páté série vydalo nakonec jen na tři pěticípé, což je ještě horší než mé výsledné hodnocení čtvrté řady, a to je podle mého názoru velká škoda. Je to velká škoda hlavně proto, že bylo s postupujícím časem znát, že tvůrci pracují se stále větším rozpočtem, jenže scénáři vyšší finance paradoxně spíše škodily. V některých momentech mi bylo opravdu líto, jak nešťastně až lacino tvůrci řešili některá dějová zauzlení. A do toho ten černý ne pouze kněz ale hned biskup!!! To se pak vynořují otázky typu: "Odkud se vzal?", "Kdo z něj udělal kněze?" a "Kdo z něj udělal biskupa?". Já chápu, že jsou soudruhům z Netflixu některá historická fakta proti srsti, takhle ale fungují jen jako tupí propagandisté a je mi fakt divné, že si to neuvědomují. / Poučení: Schopnosti si ani za peníze nekoupíš.