Necrotongue

U předchozího dílu jsem se doslova rozhvězdičkoval, při hodnocení finální epizody páté série a vlastně i celého seriálu jsem se ale mohl opět umírnit, protože mě její děj v některých ohledech zklamal. To, jak se uzavřel Uhtredův příběh, který tak opsal plný kruh, se mi líbilo, problém mi způsobilo dění, jež tomu všemu předcházelo. Dobývání pevnosti zavánělo tak silnou nedostatečností scénáře, až jsem si musel chca nechca vzpomenout na dynamické duo Benioff / Weiss, které by útok na jakékoli opevnění zahájilo útokem dothracké lehké jízdy. Tady to bylo sice výrazně jiné; na bránu útočilo cca patnáct mužů s beranidlem, zatímco armáda postávala opodál a fungovala jen k doplňování padlých mezi těmito patnácti dříči, přičemž hrdinného krále jaksi nenapadlo cestou nahnat kmány do lesa, aby svázali nějaké ty žebříky. Takhle tam všichni postávali jako pracující, kteří čekají na ranní autobus. No jo, tvůrci už měli i světlejší momenty. / Poučení: Když se bohové opravdu snaží, vytlačí i nějakou tu vlhkost.

Ani nevím, jestli teď píšu komentář / recenzi k seriálu nebo jen k jeho první řadě. Finále každopádně nechalo pootevřené dveře pro případné pokračování a já bych se případné druhé sérii vlastně nebránil. Už do svých postřehů k jednotlivým epizodám jsem nechal proniknout myšlenku, že se nejednalo o žádné veledílo, v průběhu řady se ale ukázalo, jak se mi vlastně tvůrci dokázali trefit do chuti, když vytvořili na základě komiksu svěže odsýpající, akčně- krvavou podívanou béčkového charakteru, která mě dokázala pobavit, aniž bych se při jejím sledování mentálně vyčerpával. / Poučení: Víc hlav víc ví. 3*+

Finále sice nebylo tak kvalitní jako čtvrtá epizoda, potěšilo mě ale, že se tvůrci odklonili od nadbytečného myšlení a vydali se znovu cestou laciného krváku, která tomuto počinu jednoznačně svědčí. Ne, já jsem u šesté epizody nechtěl přemýšlet nad původem otevřených hlav ani nad jejich směřováním, chtěl jsem si jen užít dalšího akčního nářezu a neunavovat své zbylé mozkové buňky. A přesně to se mi splnilo. / Poučení: I člověk může být jen Potěmkinovou vesnicí. 4*-

I když to tak podle mého hodnocení možná nevypadá, pátá epizoda mi přinesla zklamání. Zatím jsem bral celou záležitost jako typický, béčkový, akční krváček, který si na nic většího nehraje, jenže teď mám náhle pocit, že se tvůrci snaží dodat své nenáročné podívané jakýsi přesah, do něhož se podle mého názoru raději neměli pouštět. Předchozí díl byl proti tomuto jednoznačně lepší. / Poučení: Důvěra se nerodí snadno.

No, potom, co jsem zhlédl z mého pohledu skutečně zmršenou pátou epizodu, bych se nenadál, že bych mohl ocenit některý z dílů páté série plnou palbou. A přece k tomu došlo. Ještě navíc k tomu došlo u epizody, která neoplývala akcí, při níž by na sobě lidé vzájemně páchali středověk, šlo spíše o konverzační záležitost, u jejíchž dialogů mě občas lehce mrazilo. Ani nevím, jestli jsem z toho, co jsem viděl více překvapen, nebo potěšen. / Poučení: Nepodceňuj kvalitní maskování.

Tak jo, jasně, v tomto seriálu evidentně vítězí hmota nad duchem, ale vlastně mi to vadí stále méně podobně jako místy chybějící logika. Jenže, seriál vznikl na motivy japonského komiksu, takže kdybych si stěžoval na nedostatky v logice a nedostatečné procvičení lebeční výplně, musel bych být úplně vypatlaný. A to já nejsem. Ne úplně. Vzhledem k nabušené akci jsem se bavil natolik slušně, že mě to dovedlo až k udělení čtvrté pěticípé. / Poučení: Murphy by jen poznamenal: "Já jsem to říkal."

No, distributor si může do žánru psát, co chce, ale o horor se v žádném případě nejedná. Akční- jednoznačně, Sci- Fi- ani ne, k mému vlastnímu překvapení ale musím uznat, že na mě dění ve třetí epizodě skutečně působilo jako thriller. Fanoušci krvavých béček (včetně mě) si tentokrát sice nepřišli tolik na své, ale ten příběh mě kupodivu začíná nějak bavit. / Poučení: Člověk si většinou musí hledat práci, čas od času si ale zaměstnání najde jeho, aniž by to čekal. 3*+

Nemohu říct, že bych se v průběhu sedmé epizody vcelku dobře nebavil, nemohl jsem se ale zbavit neodbytného pocitu, že děj na dřívější série už prostě a jednoduše nemá. Přesto jsem nebyl nespokojen, i když bych uvítal, kdyby tvůrci poslali některé dějové linie po jiných cestičkách. No, a pak přišel závěr ve stylu: "Všichni za jednoho!", a to už na mě bylo přece jen příliš. / Poučení: Když se mezi sebou bohové dohodnou, jde rázem všechno lépe.

Druhou epizodu jsem otrojkoval stejně jako předchozí díl, protože jsem ji vnímal prakticky stejně. Bylo to vcelku slušné akční drama až do chvíle, kdy se korejští tvůrci rozhodli, že by bylo lepší zapojit do děje větší množství rozklížených hlav. Většina hlavičkových soubojů mě totiž spíše nutila k smíchu, protože jsem si nemohl nevzpomenout na hru DJC Posel z Liptákova (respektive Posel světla). Tam se také leccos budovalo holýma hlavama:-D Ale jo, i u druhé epizody jsem se vcelku dobře bavil, ta béčkovitost tomu silně pomáhá. / Poučení: Při jednání s lidmi buď opatrný, nikdy nevíš, co se komu zrodí v hlavě.

Někdy jdu do nějakého filmu či seriálu, od něhož očekávám kvalitní podívanou, a dočkám se těžkého zklamání až znechucení, jaké mě postihlo při včerejším kontaktu se Sobíkem. Od této korejské záležitosti jsem naopak neočekával téměř nic, protože jsem při svých pornotoulkách internetem pochopil, že mají Japonci, Korejci a Číňané k chapadloidním a červoidním bytostem mnohem intimnější vztah než například Evropané, a v tomto ohledu se s nimi i já poněkud míjím. Úvodní díl seriálu ale nebyl tak stupidní, jak jsem očekával, a kromě pitvořící se kapitánky Bezuchové mě sestava i děj vcelku bavily. Jasně, žádný velký nápor na myšlení to nebyl, ale okamžitě jsem si začal vybavovat scény ze hry Resident Evil 4, a to mě věru potěšilo. / Poučení: Není schizofrenik jako schizofrenik.