kristovanoho

Nepiju čaj z dubového listí, nevypadám jako dřevorubec, aniž bych reálně věděl, za který konec se drží sekera a nejsem transgender lesbuzerant. Nebaví mě abstrakce, přesahy, hledání hloubky v ploše, pdobenství a přemýšlení o tom, jestli se jedná o uměleckou performanci nebo náhodné seskupení květin, to jde mimo mě. Bohužel, u matky jsem, před shlédnutím, zanedbal přípravu a tak to byl zásah přímo do hnědého. Nepomohla tomu ani Lorencová, jejíž mongoloidní nehezkost mě obvykle vcelku rajcuje. Bohužel zde půlku času vypadala, že se chystá vrhnout mládě lokomotivě a tudíž nakonec jediným světlým bodem bylo to, že ukázala kozy, za což jí po právu náleží jedna hvězda. Za víc tahle "nádhera" nestojí. Jsem zhnusen a vážně začínám přemýšlet o tom, že bych zfilmoval Cimrmanovo Přetržené dítě. #fakdyzšyt

Jen si tak říkám, jestli má Alpačíno tohle fakt zapotřebí?

Rodiče byli slušní, táta mi pak říkal, aby byl hlavně opatrnej a nechytli mě. Já byl taky šlušnej, jen jsem teda kradl. Třista tisíc za vraždu by pro mě byla urážka. Tohle a spoustu dalších perel se dozvídáme od hrdinného Jiřího, který nakonec oznámí, že pokud už by musel někoho okrást, byla by to buď pojišťovna nebo stát. Jestli nějaký cizí nebo ten, jehož, stařeckou demencí stižený, prasedent mu dal milost, to už neupřesní.

Nějaká moudrá hlava si asi řekla, že fízlové jsou pořád ještě za moc malý kokoty a tak je potřeba jim naložit ještě víc a udělat z nich ultrakokoty. Myslel jsem, že větší odpad, než je modrý kokód, už Prima zplodit nemůže. Opět jsem se zpletl.

Zkrátit o půl hodiny, odpustit si fantasmagorický výjevy, vyhodit Posera a klidně šoupnu o dvě hvězdy víc.

Měl jsem dneska chuť na nějaký echt solidní bizárek, zároveň ale s trochou romantiky. Na takovouhle hrůzu jsem ale připravený nebyl. Odcházím proto sledovat, jak tante Irma přibíjí onkelovi Uwemu šourek k řeznickému špalku, aby pak mohli něžně soutěžit, kdo si narve do análu větší zavařovačku.

7 dní v pekle mě nijak extra neuchvátilo, ovšem Tůrdefet je úplně jiná hra a chvílemi jsem šťastně hýkal smíchy.

Je to ten film, který spustíte, po prvních pár záběrech zjistíte, že to bude pravděpodobně totální sračka, během dalších několika minut zjistíte, že dojem byl správný a pak v klidu usnete.

Černoch sem, černoch tam, "nédyskrymynacemore" a mnoho dalších opičáren. Tohle nespasí ani Páťa Žejnojc.

Začalo to poměrně dobře, ale postupně to začalo rozbředávat takovým stylem, že na konci by mě už nepřekvapili ani ilumináti.