Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní
  • Krimi

Recenze (318)

plakát

To nejlepší ze zbytků (2020) (pořad) 

Rozhodně se mi nad soutěžními pokrmy sbíhaly sliny. Pochopil jsem myšlenku, že zbytky plus co lednice a špajz dá, ale těch přísad používali moc na to, aby se mohli chlubit, že je to prakticky jen ze zbytků. // 55%

plakát

S Paris v kuchyni (2021) (pořad) 

Sice Paris podezřívám, že roli blbé bohaté blondýny přehrává, ale bavil jsem se a neomrzelo mě to vzhledem k pouhým 6 epizodám. Koneckonců ani ostatním celebritám to moc nešlo a překvapivě si nejlépe vedly Kardashianová a ta druhá Hiltonovic holka, kde byla ještě zřejmá sourozenecká rivalita. Nicméně prezentované pokrmy byly do jednoho nevábné, tak se mi je ani nechce zkoušet. Největší hnus byla ovšem psí louže na kuchyňské lince, kterou Paris akorát setřela papírovejma utěrkama! Někdo by na ni měl poslat hygienu! // 35%

plakát

Nechutně bohatý: Moc a zvrhlost Jeffreyho Epsteina (2020) (seriál) 

Další zajímavý příspěvek žánru "true crime" od Netflixu. Protagonista a jeho konkubína byli opravdoví nechuťáci, to u mě přehlušilo i otázku, zda dotyčný skutečně korumpoval napravo nalevo, shora dolů. I když popisy šoku, bezmoci a zneužité důvěry dítěte/dospívajícího v dospělého byly velmi sugestivní, s některejma dívčinama se bohužel ani nedalo sympatizovat, když mu dohazovaly další oběti. Byť bylo vidět, že některé ani v dospělosti neměly dostatek sebereflexe, tak kde by ho vzaly v pubertě? Mimochodem, "bohatý nechuťák" by neznělo seriózně, ale v kontextu je to význam "filthy rich"; "nechutně bohatý" v češtině nemá podobně dvojaké vyznění. // 66%

plakát

V záři reflektorů (2020) 

Plná palba opět hlavně za informační hodnotu. Návaznost ukázek na výpovědi se mi zdála ještě přirozenější než ve Visible: Out on Television. Ocenil jsem upřímnost výpovědí, vč. toho, že se bojí, že jsou teď v médiích moc, že je to na škodu a nakonec o tu možnost se jako menšina zviditelňovat (v tom pozitivním smyslu) přijdou. Ostatně si myslím, že na "cis" je u nás brzo, i když chápu, že je to prostě opak "trans", pro Američany mohlo být "hetero" blízko hanlivého "homo" a "straight" zase jako nemístně hodnotící (může se překládat jako "normální"). A nelíbila se mi úplně poslední metafora po vší té snaze přesvědčit, že trans jsou lidi jako ostatní. // 90% // P. S. ke zvracení: Rozumím tomu, že jsem v jiné situaci než trans, nicméně ve Hře na pláč mi to přišlo spíš jako reakce ze šoku a domyšlení důsledků pro heteráka a v Ace Venturovi to bylo tak přehnaný, že mě to vždycky rozesmálo jako parodie na homofobii (koneckonců tam nejen vydatně blil, ale ještě spálil všechno, co měl na sobě, a nakonec schoulený ve sprše srdceryvně plakal). Ale scéna dopadení a odhalení už mi vtipná nepřišla.

plakát

4% filmová tajemství (1995) 

Pro plnou palbu mám stejné důvody jako u televizní verze. I když chronologicky bych to doporučoval zhlédnout obráceně. Najmě když už jsme dál než v 90. letech min. stol. (a to už tehdy prý autor knižní předlohy poprosil scénáristy, aby reflektovali pozitivní vývoj od 80. let min. stol., jimiž končil svou původní pesimistickou analýzu). Procentuálně ještě kousek výš, protože rozhovory byly lepší, osobnější. // 95%

plakát

Grégory (2019) (seriál) 

Zatím nejlepší netflixovský krimi dokument o vraždách, protože nezobrazoval nějaká monstra s nepochopitelnejma choutkama, ale jak naprosto běžná lidská závist může mít tragické následky i pro průměrnou rodinu a stáhnout do spirály šílenství, obsesí a násilí je samotné i celé jejich okolí, ba i vyšetřovatele a novináře. Mrazivá byla i vrahem promyšlená provázanost s kulturou - schovával se za Havrana, anonyma ze stejnojmenného filmu s téměř identickým tématem. Teď mě napadá, že tuhle stopu nikdo nesledoval, nikdo se aspoň nepokusil vyloučit podezřelé, kteří by se na filmy pro pamětníky nedívali, natož aby se v nich viděli. I když nevím, zda film nemá ve Francii nějaký kultovní status. Možná má, protože nejvíce hraný - a rušivý - moment minisérie byla ta rozhýbaná lampa, což byla naopak poměrně výrazná scéna filmu. // 87%

plakát

Sherlock Koumes (2018) 

Vlastně si naběhli už v úvodu, kdy se trpaslíci překřikovali, čeho by měli udělat trpasličí verzi po Romeovi a Julii. "Koumes" a Watson byli sice taky trpaslíci, ale už v jiném stylu, což ten trpasličí vesmír narušilo poprvé. Podobně je Irene (Adlerová) součástí holmesovského kánonu, ale její pojetí bylo zase jiné a tím opět mimo (nemluvě o povinném muzikálovém čísle). Tentokrát to prostě nebylo tak soudružné, i když to bylo poměrně napínavé, zábavné i dojemné. Ale zase se to více soustředilo na emancipovanou Julii, Gnomeo byl dost v pozadí. // 52%

plakát

Gnomeo & Julie (2011) 

Jasně, bylo to generické a předvídatelné. Byla tam spousta skrytých a spíš nevhodných narážek na filmy pro dospělé (i když ne až tak). Ani jsem nikdy nebyl fanoušek Eltona Johna... ale ten trpasličí vesmír byl promyšlený do detailů ("Chceš se rozbít? Dej pozor, ať se ani neoprejskneš!"). Děj měl spád, humor i dojemné momentky (pro mě spíš Růžobrkův příběh). Julie, Gnomeo a chůva žába byli dokonalí. Herce za kolouškem bych jaktěživ neuhádl. A ten netradiční konec pěkně zdůvodnili. // 71%

plakát

Zkrocená hora (2005) 

Při prvním zhlédnutí se mi to nezdálo jako zas takový průlom, protože jsme všichni věděli, že Ledger ani Gyllenhaal homosexuálové nejsou a taky to vypadalo spíš jako příběh o bisexuálech. Plus Heath mi přišel o dost lepší než Jake. Po opakovaném zhlédnutí oceňuju, že právě jejich typy umožnily posunout téma do mainstreamu a odvaha obou herců je nezpochybnitelná i dnes, zvláště když souhlasili s poměrně otevřenou scénou nikoli orálního, ale análního sexu (a Gyllenhaal že bude ten vespod). Scéna byla ale v příběhu i zpracování funkční, sex pro sex (Jack a prostitut) režisér odbyl náznakem. Hlavně se režisérovi povedlo zachytit i tu citovou podstatu přitažlivosti a že je to hlavní rozdíl oproti vztahům s manželkami, i když oba je mohli mít rádi (tedy ta bisexualita nebyla úplně ze hry). Ledgerův subtilní výkon se mi zdá pořád výborný, ale časem u mě vyzrál i Gyllenhaalův - nejen že pod tím halasným zevnějškem byl stejně citlivý, ale jeho chování i sedělo k tomu, že jeho hrdina za sebou neměl tak traumatickou zkušenost, takže byl i ochotnější překračovat hranice soudobých konvencí. Nemělo by se ale zapomenout na jejich ženské protějšky, protože to byly stejně tragické postavy. Bohužel. A Hathawayová a zvláště Williamsová byly opravdu dobré. // 93% // P. S.: Sice jsem tu scénu vypíchl i já, ale je tam jediná. Za další - o těch fazolích jsem zprvu ani nepřemýšlel, to až jsem si to přečetl tady. Ale kromě toho, že by mi fazole nepřišly jako dobrý nápad ani před klasičtějším vpochvením, tak ve filmu je v jedné scéně naprosto zjevné, že nezanedbávali ani intimní hygienu. Nepříjemnější měl být náznak, že heterandy, kterým to partner rád dělá zezadu nebo dokonce do zadních vrátek, by měly zbystřit, jestli si na nich něco nevynahrazuje.