Kobitch

Nazval bych tento film Megahustým monstermasakrem. Absolutně kulervoucí non-stop akční jízda od první do poslední minuty, kde se neustále něco děje, jedna velkolepá scéna střídá druhou a misky vah se překlápí neočekávaně na jednu či druhou stranu. Vizuální a zvukové orgie, které podle mě v tomto století nezestárnou. Upřímně doufám, že bude někdy obnovená premiéra v kinech, rád bych si na to zašel.

Přidávám se k hlasům, že konec je naprosto skvělý a bez něj by vlastně film ztratil největší pointu. K čemu by bylo všechno to budování atmosféry a napětí, kdyby nepřišel závěrečný twist? Film, který mám radši s dabingem (Jarmil Prdel!) a pouštím si ho tak jednou ročně, byť poslední dobou už jen jako podkres k jiné činnosti. Minimalistická hudba filmu sedla, pokud tedy vůbec lze o těch pár úderech do klavíru mluvit jako o filmové hudbě.

Dlouho jsem se na Birdmana bál podívat, premisa mě až tak nezaujala a ani ukázky mi nic neslibovaly. Ó jak jsem se mýlil. Od první vteřiny, prvního záběru a prvního dialogu mě to dokázalo připoutat a nepustilo až do samotného konce. Stylová podívaná, precizně natočená, podpořená skvělými herci a naprosto odzbrojujícími dialogy. To pomezí reality a fikce se mi náramně zažralo pod kůži. A když ve filmu po několika minutách zazněla Pavane pour une infante défunte od Ravela, věděl jsem, že je to trefa za 10/10.