FIBO

Tenhle film paradoxně nemá takovou podporu, jakou si zaslouží. Důvodů je několik - 1) Buď se najdou lidi, kteří tento film zatracují jenom proto, že má romantický nádech nebo lidi, kteří nesnáší Leonarda DiCapria. V zásadě obě skupiny lidí mají nepochopitelně velkou řadu zastánů a z tohoto důvodu bývá Titanicu ve všeobecném světle neprávem křivděno. Pak je tu ještě jedna skupina lidí, kteří Titanic nikdy jako film neviděli, ale vědí, že tam hrají dva mladí, možná viděli nějaké upoutávky a klip v televizi a na základě toho udělali úsudek "to bude sračka". Osobně jsem tenhle velefilm viděl v kině tuším roku 1998 a už tehdy mě upoutal a to z mnoha hledisek. Bylo to prostě něco do té doby absolutně nevídaného. Prolínačka z přídě vraku na monumentální model v životní velikosti doslova vyrážela dech. Největší kouzlo spíš než děj filmu mi přišlo realistický ztvárnění způsobem - vše do posledního detailu podle skutečnosti. Vždycky mě zajímal Titanic jako fenomén, dokumenty o Titanicu, knihy a najednou tu byl film, který všechno z toho přenesl do skutečnosti v neuvěřitelně autentických měřítcích. Aby toho nebylo málo, uplynul rok 1997 a postupně se začaly objevovat dokumenty z natáčení (behind the scenes), jak se co natáčelo, pomalu se začalo otvírát tajemství nemnoho zasvěcených lidí o tom, jak film vzniknul, co byla potřeba k natočení scén a nakonec zjistíte naprosto neuvěřitelný skutečnosti. Musím říct, že film mě nadchnul ale možná víc než hlavní příběh (Jack a Rose) mě doslova vyrazila dech autentičnost vzhledem ke skutečnosti do posledního detailu. Nepochopí ten, kdo se o Titanic nezajímá, nezajímal a neviděl k němu dobové dokumenty, výpovědi lidí atd. Z mojí strany - veledílo. O to víc dneska kroutím hlavou nad tím, kolik tenhle film má vynechaných scén. Mám special edici se 4 disky s řadou vynechaných (a hodně kvalitních scén) a teď zjišťuju, že to je jen zlomek vynechaných scén, které se natočily, ale nikdy nepoužily. Na internetu (YouTube) jsem viděl několik scén, které v SE nejsou a zůstával jsem na to koukat s otevřenou pusou. Více záběrů ze Southamptonu, dlouhý záběr podél boku lodi se západem slunce před tím, než Titanic vypluje na océn a např. scéna, kdy se pasažérka bojí nastoupit do záchraného člunu a posádka jí musí pomoct s jejím panickým strachem. Atd. No prostě síla :) Nemluvě o x dokumentech z natáčení, kdy každý je zaměřený na trochu něco jiného a když tohle člověk všechno vidí, tak nechápe, prostě nechápe. Jamesi Camerone, smekám před Tebou. ////// a nekonec jedna zajímavost, pro aboslutní přesnost kopíruju v origínale (zdroj: YouTube) - "here was 147 minutes worth of deleted footage from the movie "TITANIC" which consists of historical / fictional / romantic and action shots altogether. The film itself was suppose to run for 5 hours and 20 minutes but over 147 minutes had to be cut down for obvious reasons. Out of those 147 minutes worth of deleted footage only 29 of those 147 minutes worth were rated and picked as the 29 deleted scenes for the 3-disc special edition and 4-disc deluxe collector's edition." ////

Přestože jsem měl o tomto filmu povědomí z knih a filmové literatury, dlouhou dobu jsem se mu vyhýbal. Už předem mě odrazovaly superlativy a nálepky typu "filmy, které musíte vidět před smrtí". K tomu lze přičíst velmi dlouhou stopáž, která si už sama říká o to, aby jste se na něj vykašlali anebo si kvůli němu vzali dovolenou. K filmu samotnému: přestože jsem od něj navzdory všem ohlasům a oceněním neměl prakticky žádná očekávání, už od začátku si mě svým způsobem získal hlavním protaginistou. Pokud člověk viděl stovky a stovky filmů, málokdy se stane, že ho nějaký film překvapí. Nemám na mysli synopsi, příběh nebo vývoj událostí. Mám na mysli pravou poctivou filmařinu, kde neexistovaly vizuální efekty a veškerá invence tvůrců byla odkázána pouze na základní prostředky, kde platilo jednoduché pravidlo - co před kamerou, to na filmovém pásu. Doslova a bez výjimky. Přiznám se, že po dobu sledování Lawrence jsem měl několikrát husí kůži a moje subjektivní filmová kritika dostala pořádně za vyučenou. Přistihl jsem se opakovaně s otevřenými ústy a nevěřícným výjevem při pohledu na výpravu, pro kterou nenalézám slov. Výprava a kamera, tohle byla dvě slova, která jsem si častokrát opakoval, aby o pár minut později dostala moje všeznalost znovu na zadek. Několikrát jsem si vracel záběry, na nichž se bez jediného speciálního efektu pohybují stovky herců a komparzistů a dělají svou práci před širokým otevřeným záběrem, kdy každý jediný filmový snímek by mohl sloužit jako předloha pro plakát. Zas a znovu, kamera a výprava, hudba Maurice Jarreho a zejména výkony Petera O'Toole, Omara Sharifa a Anthony Quinna. Nemám rád dlouhé filmy a o to spíš platí pravidlo, že jakmile jednou ztratím stoprocentní pozornost, těžko ji dostávám zpátky na původní úroveň. V tomto případě jsem si několikrát po dobu sledování sám pro sebe řekl větu: je tohle vůbec možné? Byl by v dnešní době ochoten někdo zaplatit a natočit film, kde by použil tisíc komparzistů v karavaně, která brázdí pouštní duny a končí v dáli v nedohlednu? Záběr, kde každý pohyb, každý závan prachu a písku je skutečný bez jediného speciálního efektu? Lawrence z Arábie, film, kterému jsem se tak dlouho záměrně vyhýbal ve mě pokořil další pomyslný strop, který u mě dosud představovala výprava a kamera. S trochou ironie se usmívám nad tím, proč hledat filmové zázraky v současné tvorbě, kterou produkují studia v honbě za penězi, když tu máme tolik starších filmů, které mají větší tendenci člověku vytřít zrak, než dnešní přeCGIovaná doba, kde se bez zeleného pozadí neobejde ani reklama na dětskou přesnídávku. Lawrence z Arábie ať se nazývá jakkoliv a ať o něm kdo chce, píše co chce, tak v mém žebříčku filmových kvalit zamíchal kartami tak, že aspekty jako kamera a výprava by mohly být referenčními vůči ostatním filmům. To celé nehledě na skutečnost, že se tu sešla sestava herců, jejichž jména jsou v kinematografii pojmem.

James Cameron opět dokázal, že... to se nedá slovy líčit. Vizuální orgie s příběhem, který líčí lidstvo tak jak ho známe a opět je člověk tou největší kurvou v galaxii. Běžte na to do kina, neboť žádná recenze nemůže popsat to, co způsoběj ty obrázky v pohybu. Jinak kdo jiný mohl dělat hudbu, než Cameronův dvorní skladatel James Horner, který přináší nové motivy a místy se sám vykrádá (Glory, Titanic...). Dávám 7 hvězdiček z 5-ti.

Totální nářez! Nebudu vyjmenovávat, co bylo dokonalé, to bych musel vyjmenovat snad všechna hlediska, co vyjmenovat lze. Naprosto smekám pod režií Ridleyho Scotta a herců. Vizuální efekty film nepohltily, jak mohl někdo čekat. Od začátku filmu až do konce zůstává divák přimrazen ke křeslu a jenom hltá, co bude dál. I když si člověk film pustí x krát na DVD za sebou, neomrzí to. Děj, předloha, motivy... no nevím co říct, mazec!! Monumentalita Říma totálně pohltí diváka tak, že si připadá, jako by tam byl mezi nimi. Vstup barbarians do Kolosea pokládám za vůbec nejpovedenější scénu v historii filmového průmyslu. Steadykameraman pobíhající okolo herců, do toho CGI/real prostředí. Človek nemá slov .) Zakončení filmu noblesní, pocta Scottovi, "Olliemu" Reedovi, hercům, scénáristům, Zimmerovi, který zplodil hudbu, která "nemá" konkurence a všem dalším. Jeden z nejpůsobivějších filmů vůbec.

Klasika katastrofických filmů. Pamatuju si, jak ještě před érou DVD ho dávali v televizi a mě ten film úplně učaroval (poprvé jsem ho ani neviděl od začátku). Mohlo mi být asi 8 let a vybudoval jsem si k němu takovej vztah, jakej bych těžko mohl přiřadit nebo připodobnit jinému filmu. Irwin Allen, tenhle pán je pojem - mistr "katastrofiky". S příchodem internetu jsem našel stránky, kde někdo měl fotky ze zákulisí a hltal je tak, že jsem pomalu omdlíval :D Poprvé (musím zaklepat), co jsem se setkal s dalším pojmem, jménem John Williams. To, co ten pán předvedl jakož autor hudby, bylo naprosto fenomenální (na tu dobu a i s odstupem času dodnes). Mimo to, je to jeden projektů, který odstartoval Williamsovu budoucí kariéru. Oficiální hudební motiv, hudba, jak vstoupí reverend do kuchyně a vidí upálené lidi, ta hudba, při ní mě mrazilo v zádech což u mě nevzbudil žádný horor do té doby (a dodnes). Ale zpět k filmu. Režie, herecké výkony, atmosféra, kamera, aranžmá a scénografie, to je něco neskutečnýho. Model, který ztvárňuje jakož miniatura loď Poseidonu, no člověk tomu prostě uvěřil. Převržení tsunami, plac, který obrátili o 180 stupňů, kaskadérské kousky a celkový dojem -> FENOMÉN. Gene Hackman hraje tak, že mu nevěříte, že hraje. Na vyžádání můžu zaslat externí odkazy na lidi, kteří vlastní behind the scenes fotky a vysvětlují věci, kdy i u užaslému fandovi zůstává rozum stát, jak to v té době udělali. Pro mě osobně - top katastrofický film ve své kategorii, kterému se může rovnat snad už jen Skleněné peklo.

Film tak trochu z jiného soudku. Zimmer skládá hudbu, která podbarvuje neopakovatelným způsobem příběh muže, který stále hledá sám sebe. Když se dostane na místo, které je v podstatě poslední na světě, kde by čekal, že nečeho dosáhne, strhne se poutavý příběh. Ač hlavního představitele jako herce moc nemusím, tak tady se vše povedlo na jedničku s hvězdičkou. Magnificentní hudba, obsazení a průběh děje.. "Všechny jsou dokonalé..."

Barbar - to jest film, kterej mě upoutal už v dětství. Neopakovatelná atmosféra, vynikající herecké výkony, režie Johna Miliuse a fenomenální hudba Basila Poledourise. Klasika klasik. Tá-dá--ta-da-dadada..

Tento snímek jsem viděl jako dítě do té doby ještě neznaje klasického příběhu a zastánci klasiky by se mnou zřejmě nesouhlasili, ale byla to právě tahle verze, která mě osobně učarovala nejvíc. Fenomenální hudba od pianisty Mishy Segala pokryla nejen onu výzvu "Fantomovy" hudby (Don Juan Triumphant), ale předvedla toho daleko víc. Robert Englund se svým vzhledem a hereckými výkony bravurně ztvárňuje démona a ohavnost, jakou si právě divák u Fantoma opery zřejmě představí (nic proti nové verzi, ale tam mi fantom vůbec ohavnej nepřijde). Jill Schoelen velmi uspokojivě naplňuje roli dívky, která se zprvu nechává vést učitelem a posléze zjišťuje, v jakém nebezpečí se ona sama ocitá. Temný noční Londýn z 19. stol. zrovna tak jako prostředí Opery - atmosféra dokonale vtáhne diváka do děje. Pro mě osobně jasných 5 hvězdiček. Nechť láska a hudba trvají navždy.

Pro mě osobně nejlepší film s original crew. Spock dokonale režíruje, rodina dokonale hraje, James Horner má dokonalou hudbu, dokonalej děj a zápletka, prostě koncert všeho NEJ NEJ NEJ. Když vidím úvodní retro záběr stylu Spock´s Funeral, následně dokonale provedená (hudebně a kamerově) scéna pohybem kamery po listnaté krajině a zabrousí na rakev a objeví se Star Trek III - The Search For Spock, proběhne mi mráz po zádech a naskočí husí kůže. Záběr proti slunci krz vetřem ohýbané koruny stromů, joj... sekvence "kradení" Enterprise, zadávání autodestrukce, Genesis sundown...atd. atd. Sledování tohoto filmu je srovnatelný se sexuálními zážitky (bez nadsázky!). PRo mě - nejlepší film s původní crew. Space....the final frontier...

Klasika, které jsem přišel na chuť už jako kluk (jak taky jinak :o)). Džungle, jednotka vojáků a hledání odpovědí. Těžko říct, jak bych tenhle film hodnotil dneska, kdyby čerstvě přišel do kin. Miluju ho spíš z nostalgie, nesčetněkrát jsem ho viděl a přeci jenom neokoukal. Jerry Goldmisth zakládá hudbu, která nemá u podobných filmů obdoby. Pocta Stanu Winstonovi, pánu oblud a Kevinu Peterovi Hallovi, který nás opustil dřív, a mohl toho tolik dokázat.