xplsek01

Skvěle natočený příběh obyčejné rodiny o morálním selhání matky, která se pro lásku svých dětí dopustí zločinu. Prostředí vyšetřování a justice zvládnuté na jedničku. Žádná přehnaná hrdinství - prostí lidé a jejich osudy. Ano, takto to při vyšetřování i u soudu chodí, a to dodnes. Stále se v naší zemi vyšetřuje a soudní podle trestního řádu z roku 1961 (to jen na vysvětlenou pro dr.fish).

Legendární seriál, který se tak vymyká současné produkci. Seriál není o době, jak se někteří mylně domnívají, ale o životě a lidech. Ten, kdo ho kritizuje je buď ještě dítě a nebo toho příliš nezažil. Ano, doba se mění, ale lidé jsou stejní už 10000 let, se všemi svými touhami, láskami i trápeními.

Jeden z mála amerických filmů, na který se dá koukat, a to i opakovaně. Výrazně vybočuje z běžných komerčních žánrů, které každoročně chrlí americká produkce.

Nechápu hodnocení a komentáře níže. Spíše lituji duševní vývoj a citovou otupělost dotyčných pisatelů. Snímek je plný emocí a především ukazuje skutečný život, se vší ironií i surovostí zároveň. Na rozdíl od dnešních "růžových zahrad". A vězte, že city a emoce nezávisí na době, ve které se snímek odehrává. Chápu, že dvacetiletý a nebo i třicetiletý může příběhu sotva porozumět. "Nevěra je krásná věc, ale když se na ni přijde, je to svinstvo."

"Byl jsem šťastný a nevěděl o tom. Pořád jsem něco hledal." Špičkový film. Zpracování, které pohltí. Dramatizace děje dokonalá. Příběh nadčasový. Každý záběr má svůj smysl. Postavy jsou věrohodné, lidské, bez přetvářky a stylizace. Mezilidské vztahy přirozené. Charaktery postav jsou zřejmé již po pár záběrech. Nezapomeňme na skvělé herectví, bez něhož by to nešlo. Proč mám pocit, že podobné dílo dnes není nikdo schopen natočit? Hold nejsou lidi...

Kdyby to bylo natočeno na reálném podkladu, mohla to být pecka. Takto pohádka za 1*. Nesmyslné až stupidní dialogy, příběh ubohý, vlastně žádný. Ježíš, to je cipovina... Demolice domu... :-) Ještě chvíli a bude to na odpad...

Zatím nejlepší díl. Až na tu poslední větu, že zůstal národu něco dlužen. A co prosím Vás? Nasazoval život za vznik republiky. Domů se vrátil za 5let. Aktivně bojoval ve 2. světové válce za svobodu této země. Bratra mu umučili v císařské armádě, syna popravili v koncentráku, stejně tak dva švagry a tchyni. Po válce se dostal do kleští, ze kterých vyvázl. A výtka k Pražskému jaru, kdy mu bylo téměř 73 let? Lepší by bylo zaměřit se na mladší generaci Dubček a spol., kteří se v kritickou chvíli podělali. Svoboda se nebál odjet do Moskvy a situaci řešit. Ano, politicky už na to neměl. Na druhé straně opět ukázka, že by prezidentům měl být stanoven horní věkový limit úměrný jejich mentálnímu zdraví. A je jedno, jde-li o Beneše, Svobodu, Husáka či Havla. Všichni jmenovaní se na sklonku života v roli prezidentů dopouštěli trapných excesů, které neprospěly této zemi. Svoboda byl hrdina a rovný chlap, bohužel ve složité době.

Ukažte mi herce, kteří by to dnes zahráli... Munzar, Haničinec, Pivec, Hlaváčová...

Tento díl se mi líbil nejméně. Zejména jeho druhá polovina. Jako by se autoři báli, že by Antonín Novotný mohl být hodnocen i pozitivně. Byl přece rudý. Mrzí mě nulová zmínka o amnestiích. Za to zavádějící informace o Vladivoji Tomkovi, odsouzeném k trestu smrti... Už ale nezaznělo, že to byl vlastně vrah. Přitom právě za Novotného dochází k postupnému uvolňování poměrů, zmírnění cenzury a kádrování, k vzestupu kultury a vzdělání. Novotný vyhlásil 3 amnestie (1957, 1960, 1965), kdy postupně byli propouštěni političtí vězni za protistátní trestné činy, nedovolené opuštění republiky, hanobení republiky, atd. Není to tak, jak se vykládá, že šli domů jenom vrahové. Ano, Novotný nebyl žádný vědátor, byl to zámečník. Jeho ekonomické myšlení bylo nízké. Ale i tak se koncem 60. let ekonomika pomaličku začala dávat dohromady. V letech 1961 - 1964 vznikl občanský a trestní právní řád, který platí v podstatě dodnes. Je pravda, že ke konci byl Novotný spíše k smíchu. Ovšem za normalizace se říkávalo: "Zlatej Tony...".

Dokument se mi líbí, neboť nepohlíží na dějiny okem současného diváka. Kritika událostí pohledem z 21. století, kdy už známe následný vývoj, je malicherná a úsměvná. Ať už se jedná o kolektivizaci, měnovou reformu, politické procesy, apod. Bylo by zajímavé sledovat dnešní nejhlasitější kritiky, jak by se oni zachovali v soukolí dějin...