motyka52

V první řadě mě ten film hrozně baví a přijde mi vizuálně atraktivní. V druhé řadě - která by ve skutečnosti měla být první - k němu mám osobní vztah. Trávili jsme takhle jednu zimu v relativně malém italském středisku Maso Corto. Jednou časně ráno mě probudilo ostré světlo. Pohledem z okna dolů (bydleli jsme ve druhém patře) jsem zjistil, že dole pobíhá spoustu lidí, mají tam kamery, ostrá filmařská světla a něco tam točí. Říkal jsem nějaký dokument. Dopoledne přiletěla k hotelu helikoptéra. Nevěnoval jsem tomu pozornost. Protože bylo bohužel ošklivé počasí, tak se druhý den nedalo lyžovat na ledovci a museli jsme využívat trochu menší lanovku přímo u hotelu. Na její konečné stanici se něco dělo. Byly tam ohromné větráky, spoustu techniky, očividně tam docházelo k simulaci hnusného počasí a v tom nějací lidé předstírali horolezectví. Ano, točil se tam Everest. Herci chodili do jediné restaurace s deseti stoly, která na konečné lanovky byla, takže jsme je tam potkávali. Z toho kopce dolů vede taky dlouhá sáňkařská dráha, která se točila jen pár metrů pod místem, jež ve filmu ztvárňuje Himaláje. Je tedy dost pravděpodobné, že když oni se tam na Čumulangmě perou se smrtí, tak já kousíček od nich jedu na sáňkách. Nebo popíjím svařák. Mám s tím filmem zkrátka osobní zážitek jako z žádným jiným a proto to navždy bude pětková záležitost.

Dobrý. Nakonec jsem byl rád, že to nebyla taková nalejvárna, jaké jsem se bál. On tomu asi ten buzz kolem toho moc neprospěl, co se některých očekávání týká. Jistě, vyjadřuje se to k mnoha aktuálním problémům a tématům, ale je to pořád především vtipná, výborně zahraná a prvotřídně natočená zábava. Které by ovšem neškodilo, kdyby byl střihač ještě trochu akčnější a pokrátil to tak na dvě hodinky.

Naprosto logicky hodnocení týhle série bude do určitý míry korelovat s tím, jakej máš vztah k rapu a různejm jeho fázím. Já jsem dobu PSH a Wiche vnímal dost, chytil jsem i Ektora a Smacka a tím končím. Což stačí na to, aby mě to zajímalo. Žádný hlubší pohled za oponu rapové scény se tady moc nekoná, nedá se říct, že bych se něco nového dozvěděl, ale jako zfilmovaná encyklopedická hesla to funguje dobře, Šafránek umí dokumenty točit atraktivně a dobře se mi na to koukalo. Takže jo. Navíc nezastírám, že moc potěšil ten poslední výčet všech účinkujích, kdy si ŠŠ nechal na poslední záběr skutečného otce scény a pod tím začalo hrát "Znám tě mnohem dýl ...". To zabrnkalo na tu správnou strunku. A možná to vybrnkalo tu čtvrtou hvězdu.

Přiznávám, že tady už je znát, jak tomu malinko dochází dech. Je to opět mlácení té samé slámy, která sice ještě není úplně prázdná, ale vlastně skoro je. Nicméně závěr funguje, jako dítě jsem u toho řval a nebyl k zastavení, a je to celé důstojné završení trilogie + Pokladu. Považuju se za šťastného člověka, který nikdy žádný jiný film z MCU (May Cinematic Universe) neviděl a snad to tak zůstane. Ačkoliv nepopírám, že mám už roky nutkání podívat se na ten návrat z roku 98 ... takže kdo ví.

Ne, ani tady mi nevadí, že tam hrají lidi, kteří už v předchozích dílech umřeli, že je tam jeden z nejsměšnějších medvědů filmové historie nebo že Vinnetouova přítomnost u hořícího New Venanga absolutně nedává smysl. Jak se u úvodního záběru na padající vody spustí ikonická melodie, nakopne se nostalgie na 100 procent a všechno ostatní je mi jedno.

Bezezbytku platí můj komentář k prvnímu dílu Vinnetoua. Ani tady mi nijak nevadí ta kvanta chyb, nijak neřeším, že pokud by banditi skutečně ze sedu zpoza zabalených dek dohodili hořící loučí nějakých 30 metrů na střechu farmy, pak by byli do jednoho olympijští šampioni, už vůbec mi nevadí, že zásobu loučí si zřejmě tahají z trenýrek, nevadí mi, že jednoho banditu zastřelíš a dva další se objeví, úplně ignoruju to, že na konci u pokladu "mrtvoly" dýchají a v každém záběru leží jinak ... nic z toho mi nijak nevadí. Vždyť je to celé tak krásné. Jak se střídají hudební motivy při příjezdu na Butlerovu farmu, jak krásně to celé vypadá, jak modrá jsou Plitvická jezera ...

OK, v závěru to u mě vyšplhalo na slabší průměr, ale stejně je to takové "meh". Vypadá to lacině, logické díry ani nestačíte počítat, jednání postav je kolikrát minimálně diskutabilní, většina charakterů mi byla úplně u prdele a co nejhůř - naprostou většinu času to postrádalo jakékoliv napětí. Přijde mi, jako kdyby si parta mladých řekla, co by se asi dělo, kdyby slunce zabíjelo a to bylo všechno. Scénář vypadá, jak když ho někdo vymýšlel za pochodu, nikam to moc nesměřuje a vlastně mě ani nezajímá druhá série. Možná ji jednou sjedu, až opravdu nebudu mít co dělat, protože jedním z mála plusů je, že to má jen šest dílů a nejsou dlouhé. Druhým plusem je roztomilá Pauline Etienne.

Až extrémní případ filmu, který mě bavil vizuálně, ale nejsem si jistý tou obsahovou částí. Vlastně bych asi úplně přesně nedovedl odvyprávět, o čem to bylo a kdo byl kdo. Ale rozhodně bych dovedl vylíčit všechny ty skvělé honičky (ano, ta s metrem je špička žánru) a napínavá pronásledování.

Jasně, že je to děsně idealistické, je tam spousta filmařských chyb, ale když já si u toho vždycky vybavím, jak mě táta posadil do sedačky v kině a já na tom filmu byl bez rodičů (!), jak jsem si na vesnické pouti u babičky vymodlil, aby mi koupila pohlednice s Vinnetouem a Old Shatterhandem, jak jsem posvátně četl knížky a jak jsem nadšeně hltal každou reprízu v televizi. A víte co? Hltám to i dnes. Všechny tři hlavní díly + Poklad. Mladší tomu nebudou rozumět a budou nechápavě kroutit hlavou, ale on to opravdu je krásný návrat do dětství.

Nevím, jestli bych měl jakýkoliv film nebo seriál penalizovat kvůli tomu, že jsem si na základě nějaké šeptandy vytvořil naprosto nerealistická očekávání, která pak třeba v některých chvílích nebyla naplněna? Asi ne. Protože objektivně musím říct, že kdybych na Squid Game narazil zcela náhodou a nepřipraven, pak bych to slupnul jako malinu a hypoval bych to úplně stejně, jako většina ostatních. Vlastně si říkám, jak neuvěřitelné časy televizní zábavy tohle jsou, když si můžeme vybírat z desítek, možná stovek, takových seriálů a pak na nich ještě drze hledat chyby. Ano, jsou tam. Občas to možná je pomalejší, občas by se tam možná daly najít logické lapsíky, VIPs jsou úplně přestřelený a konec bych si taky dovedl představit údernější, ale to všechno je jen nitpicking, který by se dal dělat prakticky u všeho. Fakt je ten, že po většinu stopáže je Squid Game naprosto strhující jízda, která přitom těží z poměrně banální premisy. Nebudu se vrtat v tom, jestli je to čtyři a půl, čtyři a třičtvrtě nebo to líže pětku zespodu. Prostě pět.