karelkilian

Taková příjemná pohádka pro dospělé o zázračných pilulích, jež vdechnou život dementnímu dědečkovi po mrtvici. Ivan Trojan snad nikdy nezklame - a tady byl prostě vynikající. Rád jsem si také připomněl Radoslava Brzobohatého - i zde jasně ukázal, že to byl Pan Herec.   Příběh příjemně plyne a člověk přemýšlí o tom, jaké to je mít staré a nemohoucí rodiče. A jak je naopak fajn, když rodičům zdraví slouží. V tomto případě byly některé momenty hodně předvídatelné, ale potěšil mě otevřený konec. Nemám rád dobré konce, ale tady se po titulcích mohlo stát skoro cokoli. Za mně tři hvězdičky.

Ke sledování této komedie nás přimělo obsazení - Petru Polnišovou a Zuzanu Kubovčíkovou-Šebovou známe z Horné Dolné, a protože Tereza a především Erina jsou naše oblíbené postavy, museli jsme vidět, jak jim to bude klapat v jiném filmu v odlišných rolích. Základní zápletka je hodně otřepaná - proměna ošklivého káčátka v okouzlující labuť je motivem desítek, ne-li stovek filmů. Slováci to však pojali po svém a nutno říci, že ačkoli záměr nebyl naplněn beze zbytku, bylo to velmi zábavné. Je vidět, že Polnišová má komedianství v krvi a umí si udělat legraci sama ze sebe. Díval jsem se na recenze slovenských kolegů zde na ČSFD, ze kterých je očividné, že je tato komedie moc nezaujala. No, kdybyste viděli pár českých novodobých „jako že komedií“, považovali byste toto za vrcholné dílo v mnoha směrech. Mne to bavilo - bylo to střelené, praštěné, uhozené a nebylo to fádní. I když jsem zápletku odhalil asi dvacet minut před koncem, dobře jsem se bavil. Ano, nečekám od komedií nějaké mentální či duševní obohacení - chci se u nich smát a bavit se. A to se Erině s Terezou, vlastně Cuki a Luki, povedlo. Na rozdíl od většiny českých komedií jsem se tady několikrát upřímně zasmál na celé kolo. A o to podle mne šlo. Takže pochvala za herecké obsazení plné nám sympatických hereček a herců. Některé role, jako například pan Lasica, dokonce i překvapily. Pro mne to byl humor, který funguje a občas jsem musel ocenit i kameru. Tohle rozhodně není odpad, jak hodnotí někteří, ale přinejmenším tři hvězdičky si to zaslouží.

Uf, tak viděl jsem to a už v průběhu jsem hodně váhal nad tím, jak tento film hodnotit. Některé věci pobavily, ale u Borata samozřejmě nemohly chybět i scénky balancující na hraně a nějaké ty nechutnosti. Celkově jsem se ale spíše nudil a scénka s menstruací byla už moc i na mne, a to jsem myslel, že snesu opravdu dost. Nevím, zda jsem zestárl, nebo co se stalo, ale proti prvnímu Boratovi mě to prostě ani zdaleka tak nebavilo. Přesto ale musím dát dva body za naprosto nečekaný konec. Ten mě hodně pobavil svou nepředvídatelností a určitou dávkou cynismu a ironie. Nicméně na další pokoukání to nebude, protože to překvapení už se nedostaví.

Poslední roky se dívám hlavně na slovenské seriály, které jsou mi svým obsazením a humorem tak nějak bližší, ačkoli nejsem Slovák. Nu, řekl jsem si, že je čas podívat se také na nějaké české dílko, a protože na hasiče nebyly úplně špatné reference, pustil jsem se do této novinky. Co k tomu říci? Herecké obsazení vysloveně nezaujalo. Není tam žádná postava, která by vynikala či vybočovala. Děj je jednoduchý, což není vysloveně špatně - ne vždy má člověk náladu cítit po zhlédnutí mentální a duševní obohacení. Co ovšem špatně je, je humor. Dvakrát jsem se přesvědčoval o tom, že tento seriál je deklarovaný jako komedie. Nechtělo se mi tomu věřit - mne totiž opravdu nepobavil. Zatímco u slovenských komediálních seriálů se obvykle směji na celé kolo, tady to nešlo. Maximálně jsem se občas pousmál, většinou však spíše útrpně nad tím, co ti scénáristé vymysleli za hloupost. Jako ano, některé zápletky na chvilku zaujaly, ale humor (nebo to, co tam bylo místo něj) na mne prostě nefungoval. Tento seriál bych popsal slovy imitátora Izera, když parodoval Vladimíra Železného: „Můžete být rádi, že je to barevné, hýbe se to, a je to na pokračování.“ Jednu hvězdičku dám za celkem dobrou hudbu, ale to bude bohužel vše.

Herecké obsazení tohoto filmu nevypadalo špatně. Holubová, Matásek, Norisová, Polívka a Lichý naznačovali dobrou porci zábavy, leč opak byl nakonec pravdou. Nakonec musím říci, že celých 104 minut byla ztráta času. Děj je naprosto odfláknutý, navíc prakticky vůbec nedává možnost vyniknout hereckých schopnostem jednotlivých protagonistů. Asi jediné, co se mi líbilo, byly staré hradby v Nymburku, ale to je opravdu bohužel všechno. Nemohu si pomoc, ale poslední roky mi ty české komedie připadají čím dál víc o ničem. Vlastně o něčem přeci jen jsou: o product placementu. Oblek ve značkovém pytli Bandi byl na scéně tolikrát, že ho určitě opravdu nikdo nepřehlédl. Já nevím - nebylo by lepší pouštět ten film zadarmo s tím, že se zaplatil z reklamy? Za mne bohužel odpad. Tady neplatí ani ono Werichovské „To je blbý, to se bude líbit!“

Seriál České století jsme nějak minuli a objevili jsme ho vlastně náhodou. Podle popisku to vypadalo na pohyb mezi hraným seriálem a dokumentem. Hodnocení 77 % zase lákalo na to, že by to mohlo být dobré. Seriál v podstatě líčí důležité milníky české historie z pohledu politiků. Nezabývá se děním v okolí, takže například neuvidíte demonstrace v roce 1989. Téměř celý je hraný, jen výjimečně jsou v něm použity dobové záběry. Musím říci, že po prvním díle jsem byl asi trochu zklamaný. Ano, jasně, Masaryk byl určitě chytrý chlap, ale v podstatě celý díl postavený na jeho monolozích, to byla prostě nuda. U Mnichova to začalo být záživnější a jakmile se objeví Klement Gottwald, kterého skvěle zahrál Jiří Vyorálek, začal nás seriál skutečně připoutávat k obrazovce. Musím pochválit výběr herců - u většiny postav jsme hned poznali, o koho se jedná. I tak ale oceňujeme titulky se jmény, aby se orientovali i mladší. Václava Havla hraje Marek Daniel aka Tonda Blaník, který si tutéž osobnost zahrál i ve filmu Prezident Blaník. Celkem mu to jde - nepřehání a Havel v jeho podání vyznívá zhruba tak, jak si ho pamatuji. Naprosto fenomenální je ovšem Václav Klaus v podání Jaroslava Plesla v posledním díle, věnovaném rozdělení republiky. Plesl dokonale vystihl gesta i mimiku a scénáristé mu připravili hlášky, které ke Klausovi té doby dokonale seděly. Nepřeháněl, neparodoval - prostě byl Václavem Klausem tak, jak si ho mnozí pamatujeme. Revoluce v roce 1989 mě potkala na základní škole. To mělo za následek, že jsme se neučili moderní dějiny. O komunistech nikdo nechtěl učit, protože „to byli ti špatní“, takže jsme v dějepise na základní škole i gymnáziu končili těsně za druhou světovou válkou. Tento seriál považuji za velmi šikovný způsob, jak si doplnit vědomosti a znalosti o naší nedávné historii. Je pěkně natočený, herci odpovídají jednotlivým postavám a je také dostatečně výpravný. Za mne si zaslouží čtyři hvězdičky.

Tento seriál jsme sledovali hlavně kvůli dvojici Begányi - Hudec a s ohledem na hodnocení jsme mnoho nečekali. Nakonec se z toho vyloupla docela příjemná oddechovka k obědům a večeřím - prostě seriál, který člověka nezatěžuje, přiměřeně pobaví a po zhlédnutí na něj může zapomenout. Asi nejvíc mě překvapila role Tomáše Maštalíra, kterého známe převážně v pozici drsňáka. Zde balancuje na hraně zženštilosti a „podpapučáctví“, což byl zajímavý kontrast. Jeho partnerka Monča mi občas připomínala mou drahou manželku :-D Tak nevím - nejsem také podpantoflák? Stanislav Majer nezklamal - role chronického svůdníka mu takřka dokonale sedla. Škoda jen, že jsme se z titulků nedozvěděli, kdo byla Pavlínka, která v devátém díle pobíhala ve spodním prádle :-P Že hrál Martin Nahálka manžela pod pantoflem nepřekvapilo a zahrál to pěkně :-) Výtečně mu v tom sekundovala Alena Pajtinková, u které věřím, že má dominantní tendence i v reálném životě :-P Celkově vzato, sečteno a podtrženo: není to kdovíjak složitý seriál, ale pokud si chcete odpočinout, může pobavit příjemným, až lehce praštěným humorem. Původně jsem chtěl dát dvě hvězdičky, ale myslím, že si to nakonec zaslouží tři. Slováci prostě umí bavit.

Seriál Za sklom zrál doslova jako víno. První sezóna byla dobrá. Koleníkovi a Maštalírovi jejich role sedly takřka dokonale. Druhá sezóna byla ještě lepší a musím říci, že jsme se až do posledního dílu dohadovali, jak to vlastně bude s jedním z hlavních představitelů. Zradil, nebo nezradil?   Třetí sezóna byla doslova brilantní. Není tajemstvím, že je inspirována vraždou Jána Kuciaka a jeho snoubenky, a nutno uznat, že seriál se velmi přesně drží známých faktů. Kolem toho samozřejmě rozehrává i další příběhy, které jsou fantazií scénáristů, avšak to rozhodně není na škodu.   Seriál ukazuje propojení mafie, podsvětí a politiky. V něčem vychází ze známých důkazů, někde logicky usuzuje. Každopádně Slováci mají můj obdiv za to, že vůbec něco takového natočili. Obávám se, že naši filmaři mají z takových témat bláto na hřišti. Přeci jen dotace jsou dotace a naštvat mocné by se jim nemuselo vyplatit.   Každopádně děj byl zajímavý, plný často nečekaných zvratů. Paranoia vyšetřovatelů se plynule přenášela na diváky, kteří postupně ztráceli důvěru v jednotlivé postavy. Chválím vcelku vydařené finále. Je otázkou, zda se v tomto případě dá mluvit o dobrém konci - asi spíš ne, vezmu-li v úvahu, jak skončila pro mne nejvíce důvěryhodná postava.   Hodně jsem uvažoval, jak tento seriál vlastně ohodnotit. Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Kdyby byla možnost dát tři a půl, tak mám jasno. Nakonec tedy dám první a druhé sérii tři, hvězdy třetí čtyři a celkově také čtyři hvězdičky s přimhouřeným okem. Ve prospěch té hvězdičky navíc přispěla hlavně odvaha něco takového vůbec natočit. Klobouk dolů, bratia!

Když jsem tento seriál zaznamenal, očekával jsem, že to bude něco v duchu „Jistě, pane ministře“ a „Jistě, pane premiére“. Samozřejmě jsem nečekal britský humor, ale logicky jsem předpokládal, že to Slováci okoření svým specifickým humorem. Nakonec jsem nebyl zklamán - jednalo se o vcelku podařenou politickou satiru, na kterou na českých obrazovkách již nějaký čas absolutně nemáme šanci narazit. Slováci potvrdili, že se nebojí dělat si srandu z ničeho a nikoho, ačkoli některá témata už byla přeci jen trochu na hraně. Mile překvapil Tomáš Maštalír v roli premiéra, která byla o dost jiná než jeho působení v seriálech Pán profesor či Za sklom. Naopak Marián Miezga plynule navázal na svou roli mafiána ze seriálu Dovidenia, stará mama! Mnohokrát jsem se bavil nad tím, jak i po bezmála 30 letech po rozpadu republiky máme v obou státech prakticky stejné problémy. Slováci nás však překonávají v tom, že se nebojí si z nich dělat legraci - často i hodně drsnou. Samozřejmě asi nikdo nečeká kdovíjak sofistikovaný humor. Celkově vzato: seriál bavil a vlastně byl celkem ze života. Obsazení se u některých ministrů povedlo, u části bych asi našel lepší adepty. Ale byla to taková příjemná oddechovka, u které se dal vypnout mozek a občas i trpce zasmát. Bohužel nijak nezaujala hudba ani kamera. Za sebe dávám tři hvězdičky.

Upřímně jsme od tohoto seriálu nic nečekali. Pustili jsme se do něj jen proto, že se objevil v žebříčku nejlepších slovenských seriálů posledních šesti let. Hned v prvním díle nás však pobavily hlášky a příjemně zaujalo herecké obsazení v čele s „holmesovským“ Jánem Koleníkem a Stanislavem Majerem. A příběh se začal pomalu odvíjet....   Původně jsem si myslel, že to bude klasický krimi seriál, kde každý díl přinese nový případ, jež bude do jeho konce uzavřen. Po druhém díle jsem pochopil, že tomu tak není - a hodně jsem přemýšlel nad tím, jak chtějí tvůrci jednu vraždu natáhnout na dvanáct dílů. Bál jsem se, že to bude dlouhé a nudné, ale opak byl pravdou.   Příběh se postupně rozmotává a první vrchol přichází v sedmém díle. Tady byl náš předpoklad správný. Ale co dál? Tvůrci si s divákem hodně pohráli, takže v různé chvíle bylo „naprosto jasné“, že záhadným démonem je nějaká konkrétní osoba, aby to více či méně záhy bylo vyvráceno.   Celý děj provází naprosto vynikající, chytlavá hudba, která dokonale podkresluje jednotlivé okamžiky. Už jen za tu bych dal vysoké hodnocení. K tomu mistrná kamera - mnohokrát jsem ocenil netradiční záběry, ze kterých bylo vidět, že nad nimi někdo přemýšlel. To už jsem dlouho neviděl takto pěkně vedenou kameru!   Každý díl končil tak, že byla hned chuť dívat se na další a další a další. K našemu překvapení se klubíčko rozmotalo a na konci se ukázalo, že oním démonem byl ten, kohož jsme tipovali hned na začátku. Nesčetněkrát jsme ho ale vyřadili, protože důkazy vedly úplně někam jinam. Tohle se povedlo.   Mnozí tu kritizovali gagy dvou žandárů - že prý byli v ději tak trochu navíc. Osobně si dovolím nesouhlasit. Jejich scénky sice neoplývaly kdovíjak inteligentním humorem, ale pobavily a příjemně okořenily jinak celkem vážný děj.   Když to podtrhnu a sečtu: epická kamera, nádherná hudba, krásné prostředí, sympatičtí herci, zajímavý děj, zápletka i rozuzlení. Jen málo současných seriálů má takto dokonalý mix jednotlivých ingrediencí, takže si dovolím udělit čtyři hvězdičky.