matti89

Skutečně zajímavý a originální projekt, i když nelehký na strávení. Vítám cokoliv připomínající osud Dr. Horákové a hrůzy čtyřiceti let režimu, který tak neskutečným způsobem (z)deformoval myšlení, hodnoty a postoje několika generací týkající se toho, co je správné a co ne, do takové míry, že i v dnešní době jsou lidé ochotní vyměnit rohlík za padesátník za svou svobodu a nadosobní hodnoty (aneb parafráze Dostojevského: "Dejte lidem chleba a snesou jakoukoliv totalitu"). Krásná záležitost a hudební i vizuální zážitek.

Problematika duševních nemocí je složitá a jednoduché odpovědi, které sekty – zde scientologie – bez jakékoliv kompetence nabízejí, jsou tristní. Nepopírám nadužívání psychofarmak v USA, jeho příčiny jsou ale taky složitější. Pracovali jste někdy s dítětem s ADHD, které by bez ritalinu nebylo schopné ve škole ani v životě fungovat, nebo se schizofrenikem, který by byl bez psycho- a farmakoterapeutické péče uvězněn ve světě svých halucinací? Pokud ano, těžko můžete brát dianetiku vážně... Nepopírám, že snímek je velice poutavý a sugestivní, porozumění duševnímu stonání ale asi vyžaduje jiný přístup.

Docela nebezpečný dokument, protože dělení na my (ti hodní) a oni (ti zlí) je asi vždycky výsledkem strašlivého zjednodušení skutečnosti. Pokud bych měl hodnotit formu, tak ta je poutavá, profesionální a neskutečně manipulativní; co se týče obsahu, nestačil jsem se divit. Dozvíme se, že nám vládnou "psychopati", kteří můžou za všechno zlo na světě, a pod nimiž my úpíme; i téma, které by se dalo slušně rozebrat - problematika nadměrného užívání psychofarmak v USA - je zjednodušené až na dřeň (co když je celý problém nakonec v tom, že se snažíme najít jednoduchá řešení na složité otázky, tedy přesně to, co dělá tento snímek? Mimochodem, to, že negativní emoce jako smutek či úzkost jsou pro život člověka důležité, formulovali už dávno pánové jako Tillich, May či Yalom, a to s pokorou a nadhledem...). Jediní, kdo ve skutečnosti ve snímku mají co smysluplného říct, jsou P. Zimbardo a V. Havel. A závěr filmu, tedy recept, jak se nadvlády zlých zbavit - tedy "dělejme dobré věci, a tím ovlivněme ostatní, aby dělali to, co chceme my" - je pro mě podivný; proč se nesnažit být dobrým člověkem zkrátka proto, že je to dobré, tedy jako cíl, nikoliv pro to, aby se to vyplatilo, tedy jako nástroj? "Rybí hlavu" to nezlikviduje, ale to puč zdola také ne, protože by se naprosto totožnou rybí hlavou stali právě ti, kteří ji uťali...