oashi

Dobrá vtipná a originální zábava, soudruhům navzdory. (Re na @Gemini ...ups: Před osmnácti lety!) Jako malý jsem se Vlka bál, fandil Zajícovi. Chudák univerzální Hroch.

Na letišti celá skupina zajíců sportovců, náš je Vita květinami: Na záměny zaděláno. Oslepen na vozíku vzlétá do titulků.

Muzeum. Bačkorové bruslení v plné zbroji. A notoricky zvednutá ruka s kamennou palicí modelu Neandrtálce. Překovávání bronzové vázy. Střelba katapultem za doprovodu báječné hudby. Namotán do koberce jako mumie, pak běhoun Hrochovi přes schody. Řecký doprovod k beranidlu: Hlava na soše.

Jestli toto překládala Prima, tak by tam zasloužili pohlavky: Mušle jsou z mlžů, rozhodně však ne z korýšů. :-( A to má být dokument o vědě? (část o jižní Africe) Ale to jen k dabingu. --  Všeobecný spor je o názvosloví, do jakých 20ti skupin že se rod homo rozdělil? Do druhů těžko, když se mezi sebou mohli "mezidruhově" pářit, mít tak potomky a dokonce i ti zůstali plodní, mohou se dále množit. Podle definice tedy jde jen o rasy, ne o oddělené druhy. A druhy jsou oddělené z definice. -- Začátek, Arthypythecus Ramidus: Dvounohý stromový, s chápavými chodidly, 120 cm. V Africe se zvedlo pohoří, Ramidus mohl přenášet potravu v náručí, tedy výhoda: Pečoval o rodinu už před 4 miliony let, ostatní pod strom pro ovoce sami nemuseli. Menší špičáky: Ramidové mezi sebou nebojovali o samice, byli monogamní. Tím šetřili energii a mohli se soustředit na jiné věci. -- Savany: 3,7 mio. Lazali, Tanzánie: otisky nohou. Australopythecus Afarensis, 150 cm. Už bez chápavých chodidel, bez tesáků. Zato skupinový život: Početnost byla obranou. Kořínky a hmyz. -- Další: Homo Habilis, 2,5 mio. Jako hyeny: mrchožrout. Kyj. Zářezy na kostech býložravců jako důkaz kamenných nožů. -- Homo erectus 1,8 mio; jižně od Tbilisi, Gruzie. Jeho kosti vedle kostí velkých zvířat: Začal lovit, trpělivě sledoval, běhal štvanice. Jeho kosti a anatomie jako důkaz kondice: Velký hýžďový sval pro maraton, bez srsti kvůli chlazení, plus pocení. Uvnitř těla: Rychlost zvětšování mozku se ještě zrychlila: Jídelníček plný masa, snadno stravitelného, vedl ke zkrácení trávicího traktu. A k většímu mozku. Inteligentnější mozek umožnil hlubší sociální vazby a prohloubení altruismu. Erectus se rozšířil z Afriky, do Asie: pekingský člověk a jávský člověk. -- V Africe se vyvinul homo Heidelbergensis, někteří odešli do Evropy, kde se z nich vyvinuli Neandrtálci. -- V Africe se vyvinul homo Sapiens. A tak před 300-200 tisíci lety žily na Zemi nejméně tři druhy hominidů: Sapiens z nich nejmladší. Hned zpočátku čelili vyhynutí kvůli změně globálního klimatu: Před 190 tisíci lety zase doba ledová. Lesy kolem rovníku vyschly, savany se změnily v pouště. Jednou z posledních enkláv byl mys Pinnacle Point na samém jihu Afriky: V jeskyních jsou tu po nich stopy (nejen ohniště). Jde o vůbec nejbohatší naleziště z toho období. A našly se tam i mušle, z měkkýšů. Jenže slávkami se člověk ještě nikdy neživil: Zaexperimentovali s novou potravou. Bylo jich méně než 10'000 jedinců: Je to znát v našich genech, že je mezi námi jen málo rozdílů, kvůli "efektu úzkého hrdla láhve". Přežili asi jen zvídaví? Pak populační exploze. --  Jeskyně Manot v severním Izraeli: V r. 2015 tu našli průlomové pozůstatky homo sapiens, hluboko v jeskyni. A jen 40 km dále pozůstatky neandrtálců: 18 těl v jeskyních. Šlo prý o první expanzi sapiens z Afriky, navíc tu obě rasy žily vedle sebe v prostoru i čase. A měli společného předka: homo erectus. (před cca 150 tisíci lety?) Afriku sapiens opustili nejen přes Sinaj, také přes Etiopii a Arabský poloostrov (jen ukázali animací). První zastávka: Východní středomoří. Kvůli lesům tam a tedy i zvěři. Neandrtálci, z lebek: Měli velké mozky. O 10 % větší než Sapiens. Z kostí v uších a hrdle: Pravděpodobně uměli mluvit. Opracovávali kůže a dělali z nich oblečení. Paleontologický důkaz z Francie: Nástroj z naleziště z doby před 50 tisíci lety, hladítko z kostí zubrů, na úpravu povrchu kůží. Nebyli žádní "sice svalnatí, ale jinak němí hlupáci": Nyní se (vědecky) věří, že byli inteligentní. Pravděpodobně stejně chytří jako naši přímí předci. (Dnes tu žije jen jediný hybrid rodu homo: Ale důvodem nemusela být chytrost, nýbrž spíše imunitní odolnost. - To mám odjinud.) Neandrtálcům se v Evropě dařilo i během doby ledové! A to v zimě teploty klesaly až k -30 °C, takže s potravou to nebylo snadné. Měli anatomické adaptace. Z cca 300 prozkoumaných koster neandrtálců vyplývá, že měli spousty zranění (stopy na žebru jednoho z Iráku například), tedy že lovili zblízka, vystavovali se nebezpečí. Mocní a silní. Prý se málokterý dožil více než třiceti let (tváří v tvář srstnatému nosorožci například). Sapiens, méně robustní, museli sílu kompenzovat strategií: Lovili jinak. Používali nástroje: Vrhač atlatl zásadně zlepšil jejich možnosti. Nalezlo se takových mnoho. Pro subtilnější Sapiens šlo o větší nepoměr ve velikostech, což je nutilo k boji / lovu (zbaběleji / chytřeji) na větší vzdálenost. Své nástroje navíc postupně zdokonalovali: Z nálezů je patrný vývoj technologií, například hrotů oštěpů. (A nástroje nejen z kamene, i z lehčích materiálů, z paroží například. - To mám zas odjinud.) Nebo kostěné hroty se skládaným kamenným ostřím! (já: Později takové srpy, ale k zemědělství ještě daleko.) V autory hraném lovu: Píšťalky pro signalizaci v hluku lovu?! (Ale nezmiňovali je.) Naproti těmto se u Neandrtálců kamenné nástroje za celých 250 tisíc let jejich existence nijak zvlášť nezměnily! Proč, to je na delší rozbor: Porovnání v lokalitě Abri Castanet, západ Francie: Odkryt skalní převis, 500 m², až 150 jedinců homo sapiens, versus jeskyně El Cydron v severním Španělku, jen pro malou skupinku cca 13 jedinců. Jinde tvořili skupiny max 20 jedinců: Na Pyrenejském poloostrově maximum. Neandrtálci žili v rodinně příbuzenských skupinách, ale již ne v širších skupinách, například spolupracujících "specialistů", fit jedinců vhodných pro lov. (já: Lovili všichni.) Výzkum: Korelace velikosti společenských skupin k rozměrům mozku. Oba rody měly odlišné vývoje a odlišná společenská chování. Neandrtálci měli velké mozky, hlavně vzadu: zrak. Ba i větší oči i do šera. Sapiens zato žili ve větších skupinách, až 150 jedinců, proto rozvinuli jinou část mozku, opravdu se jim zvětšila více, než jiné části. Hlavně se rozvinuly dva laloky: čelní a temenní. Tzn. pro komunikaci. (já: Navíc i se schopností představivosti, tedy také neustále inovovat.) Neandrtálci tolik neinovovali, a když už, vylepšení se mezi nimi (společensky) tolik nešířila, rozhodně už tolik ne mezi jejich skupinami, když byli méně sociální, nepropojení. Sapiens více sdíleli znalosti. -- Naleziště Sungir, 200 km na východ od Moskvy: sídliště cca 400 lidí, staré 35 tisíc let. Artefakty: Nejstarší prsten vůbec, z mamutího klu. Čelenka do vlasů ze zubů padesáti lišek polárních. Propracované zkrášlovací předměty z hrobů. Lze usuzovat na náboženství! Mnoho ozdob. Prý posmrtný život, duchovní zaměření. Jeskynní malby: také mystická stvoření, ba i neexistující?! U sapiens první primitivní náboženství. A víra lidi spojila do ještě větších komunit! Atmosféra pro upadnutí do transu. Zpěvem a tancem do hypnotického stavu, což pomáhalo k upevnění vztahů ve skupině: Sdílení takových zážitků lidi určitě ještě více stmelovalo, vznikaly nové mezilidské vazby. -- V poslední době ledové došlo k extrémním změnám klimatu: Heinrichovy události. Ledovec ze severní Ameriky se sesunul do oceánu, čímž se změnily mořské proudy v Atlantiku a rozkolísaly se teploty v Evropě. Po dekádách se střídaly mrazy a vedra; lesy zničeny, zvěř vyhynula. V katastrofě byly klíčové právě společenské vazby. Lidé měli komunity nad 150 členů, vznikaly kmeny nad 2 tisíce lidí, které žily na územích tisíců kilometrů čtverečných. Výhoda byla, že člen stejného kmene se mohl přesunout a žít s jinými příslušníky stejného kmene. já: Sociální vazby tedy stabilizovaly společnost a kompenzovaly události kde kterého místního prostředí.) Vznikla pouta na velké vzdálenosti (i skrze sdílené náboženství?) mezi celými skupinami, což napomáhalo odolávat a přežít i prudké změny klimatu. Schematicky na mapě Evropy: Jak Neandrtálci skomírali, sapiens přicházeli na původně jejich území. A zvěře ubývalo: Síla a velikost se nakonec obrátila proti Neandrtálcům. Poslední skupina Neandrtálců na Gibraltaru: Jeskyně nad pobřežím moře. Na podlaze jen málo sedimentů, zato do skály vyryté zářezy, křížící se. Možná znak klanu: Poslední důkaz existence. (Pocity samoty a strachu? Já: smutku a deprese.) Jejich odkaz žije v nás: Objev z institutu Maxe Plancka v Lipsku, z analýz prehistorických DNA z celého světa. Další jeskyně neandrtálců: Mezmajskaja v Rusku. Nebo jeskyně Vindija v Chorvatsku: žena Neandrtálce z doby před 50 tisíci lety. Výzkum trval sice 14 let, nakonec však neandrtálský genom přece jen zrekonstruovali. (já: Úplný?!) Genetik Svante Paabo, závěr porovnání se současnou lidskou: Lidé z celého světa v sobě nosí cca 2 % neandrtálců. (já, odjinud: každý však trochu jinou část. Prý se jen z nás živých, že všech, dá zrekonstruovat až 6 % genomu Neandrtálců.) Afriku opustila jen malá skupinka lidí sapiens, brzy narazili na Neandrtálce. Tyto rasy se pářily mezi sebou: A to relativně brzy, co Sapiens opustili Afriku! Vznikli tak předci celé moderní lidské populace. (já: Dnešní lidé nejsou Sapiens, jsme hybridní! Žádní čistí Sapiens už nejsou, pomíchali se. Už žijí jen hybridi. Kromě čistých černochů samozřejmě.) Neandrtálská část naší DNA je důležitá: Tyto geny nám pomohly přežít v novém prostředí. Nové emoce?! (Autoři zmiňují.) Rozhodně však například se slabším slunečním svitem v Evropě. Tato genetická podpora byla klíčová pro úspěch sapiens po světě: Pomáhá nám i dnes. (odjinud: Zejména imunitně.) -- Zajímavé na tomto dokumentu je, že pomíjí (zásadní?) okamžiky evoluce, kdy homo a) začal mluvit (který že z nich?) a b) že začal tepelně upravovat potravu, čímž z ní lépe využil živiny a ušetřil energii, což dlouhodobě mělo až anatomický vliv na velikost a tvar zubů. (kterých že ras homo?) To autoři neříkají, asi úmyslně se těmto profláknutým okamžikům vyhli. (Opakované nezávislé vynalézání a zapomínání? Neprůkaznost přítomnosti technologie?)

Od glaciologie po atomové technologie. Šest let fungovala 6-30 metrů pod ledem americká vojenská základna na severním výběžku Grónska: na skále zbudované letiště Thule, jako výchozí bod, o 200 km dále Camp Century, již v ledovci (tlustém 1,5 km), úmyslně. Měli tam s sebou atomovou elektrárnu (reaktivována, s nedostatečným stíněním, tedy s ohrožením posádky ve vedlejším tunelu radioaktivitou), palivové tyče (i vyhořelé, vyměněné ve spartánských podmínkách a naivně), naftu, obytné buňky pro teploty -30 °C, spousty odpadů z provozu, i toxických... Politika: Sputnik, Gagarin, Chruščov a jeho syn (ten tu i vystupuje), vliv Kubánské krize... Keneddy Chruščova vyděsil svou rozhodností (Jakýkoli útok budeme považovat za útok na USA!), raději se z Kuby zas stáhl. Záměr byl stavět železnici v tunelech pod ledem směrem k raketovým silům: Měl to být následný projekt IceWorm, protože Century byla jen průzkumem možností. Totiž jako námořnictvo dostalo atomové ponorky a letectvo rakety MinuteMen, zde měly být rakety IceMen: Také s atomovými hlavicemi, jen na půl vzdálenosti do Moskvy, v porovnání s územím samotných USA, tedy mnohem přesnější. Jenže ledovec se hýbe, obytné buňky propouštějí teplo (teplota -30 °C nebyla dodržena), tunely trpěly na závaly a vůbec... Senát toto (asi?) zastavil, i přes celkově spíše kladné hodnocení: Reaktor odvezli, jinak tam vše zůstalo. Rok tam sloužil i osmnáctiletý Dán, čerstvý maturant: civil, kvůli PR. Fotil úplně všechno, dnes je to veřejné. USA chtěly zem odkoupit, kompromisně Dánsko přistoupilo k pronájmu. Dnes se Grónsko snaží o samostatnost na Dánsku, to však mlží, o projektu starém 70 let nic neříká, vláda neodpovídá, něco tají. A odpad v opuštěné základně se 70 m pod ledem a sněhem pohybuje spolu s ledovcem k moři, do zálivu: Za dalších 70 let ho dosáhne. Odpad nedávno sledovala výprava: Na povrchu již dávno není nic vidět, měli však georadar. Vrtat přímo do odpadu nemohli, do 70 m se však dovrtali: Neprůkazné.

"Podivuhodné příběhy z ulic Bagdadu."   Cítím tu stejnou loutkovou animaci jako u východoněmecké řady pohádek o Krakonošovi. Jenže tady si autoři práci zjednodušili použitím ještě i druhého jednoduššího stylu animace.

S1E6 - Mayská civilizace .. Nejprve se podařilo pochopit zápisy kalendáře a synchronizovat ho podle zatmění s evropským. Pak se patnáctiletému místnímu studentovi podařilo rozlousknout vícevariantní hieroglyfy. Do roku 800 n.l. celá oblast fungovala jako jeden kulturní blok. Pak se začali prosazovat náboženští vůdci jednotlivých měst a trumfovat se složitostí mnoha rituálů mnoha božstev a množstvím nefritu. Města (vůdci) drželi sousední města jako vazalská, docházelo ke vzpourám místních pohlavárů, k bojům a přestavbám z chrámů na hradby. Místo jídla se o to více těžil nefrit: To chtěli králové-kněží. Dosud vyvážené zemědělství na chudé půdě džungle se dostává pod tlak. V roce 800 v prvním městě povstali přímo lidé: Svrhli své vůdce (mocenské a zároveň i náboženské). A město opustili. Tím začalo domino pádů všech měst. Navíc začalo období sucha trvající 150 let. Kultura se rozpadla do malých soběstačných vesnic, již bez přerozdělování. Města zůstala opuštěná a zapomenutá: bez hierarchie, bez elit.

S1E4 - Akkadská říše .. Zašla na sucho, ani byrokracie nepomohla.

S1E3 - Ztracené město Helike .. nalezeno, propadlé do bahna, díky zemětřesení.

S1E1 - Doggerland .. tsunami z Norska, 6250 př.n.l., jinak 1 cm/100 let