Troniq

V mnoha momentech výjimečný, originální...a potěšile zvláštní. Moc dobře pamatuju, jak mě před lety, při prvním...a nějak tak náhodném shlédnutí dostalo pár scén, kdy jsem chtěl taky brázdit cesty ve starym Volvu, než si pro mě přijede jeho krásná majitelka. Škoda, že dodnes Martin Hynes nenatočil víc věcí, měl bych radost. Kamera je skvělá, soundtrack osobitý a pár dreamy scén z paměti těžko, těžko smazatelných. Trochu pohádka, trochu naturální sonda do hlavy mladýho outsidera. Fajn, fajn a nebejt pár scénáristickejch podivností, dal bych s radostí a poctivym pocitem melancholie plnejch 5.

Rozpálené večerní svahy byly krásné, šum suché trávy na dosah, kamera úžasná a roadtrip do Jeruzaléma plný kázání nenásilně ubíhal, za hereckého koncertu Mary a Phoenixe. Dobře uchopit tenhle příběh dá kuráž a Davis se s tím popasoval hodně dobře. Vlastně, nevím proč nedám za 5...možná, že se to ve své jemná a čisté kráse moc rychle rozplynulo...

Od začátku atmosférická jízda po překrásný a divoký Aljašce, kde lidem ze samoty umí pěkně houknout. Divoká přestřelka tak trochu v Rambo stylu je cool, ale tenhle highlight je možná až v moc nesprávný čas, protože tempo pak začne slábnout, jak by nejednomu v divočině začaly síly docházet. A dojdou i Hold the Dark. Škoda, škoda, v závěru jsem byl až moc ve WTF myšlenkách...možná mi něco uniklo, možná ne. A to jsem chtěl po půli filmu dát 4 jako vyšitý. Každopádně Jeffrey Wright a Alexander Skarsgård hodně dobře. Kamera jakbysmet. Shrnuto? Syrový, temný, atmosférický, ale nedotažený tam, kam mělo Hold the Dark do poloviny filmu namířeno.

Feťáckejch poldů už tu bylo dost, v čele s Bad Lieutenant. Michael Logan je ale asi ten největší magor z nich, spolu se svýma kumpánama. Pár scén je zatraceně cool a taky zatraceně brutálních, až někoho zamrazí. Hyena jako naturální pohled do londýnského podsvětí je slušnou jízdou, ze který se vám bude chtít zvracet a pak ve zvratcích žasnout, co ještě je možný. Takže jo, za 4...ten film prostě funguje.

Chlapskej film, syrovej, dojemnej i drsnej, rozezvanej jako charakter mladýho Depardieu, co hraje jako o život. Francouzská kinematografie mi tímhle dílem zasadila slušnej úder. Le choix des armes je o osudových chybách, odvaze jednat a z části může vyučovat, co znamená být gentleman. Předměstí Paříže muselo bejvat vážně divoký... Nebo ještě je?

Vlastně tak trochu cikánskej Drive z pařížského předměstí, kterému vévodí bachor hlavního anti-hrdiny a brumlavej zvuk starý Alpiny. Kamera si z velké části vystačí s interiérem vozu a pasažéry, migrujícímí nocí za hordou mědi. Jak drsné a křehké zároveň, jako střepy zadního skla, poskakující na kufru rychlého sedanu. Intenzivní, s ideální stopáží a vlastně až na morek civilní a reálné...

Nakonec za plný počet. A to vlastně díky dlouhému doznívání filmu po shlédnutí. Thomasin McKenzie bude zatraceně dobrá herečka se tím křehkým ženským charisma, jaký mám rád. Foster opět perfektní. Leave No Trace si hraje s rozkrýváním postav na jedničku a vtahuje diváka do lesů kolem Portlandu čím dál víc. Jemné, křehké, stejně jako duše postav ve výsledku jsou.

Bez pochyb zaděláno na modlu teenagerů a mladšího publika. Pár scén je určitě cool, to bez pochyby, ale už dlouho jsem neměl z celku tak smíšené pocity, jako právě při sledování Under The Silver Lake. Vem čert vykrádačku postupů Lynche nebo Hitchcocka, prostě to moc nefunguje a basta! David Robert Mitchell je rozhodně talent a určitě si splnil pár svých snů s tímhle podivným tripem po LA, ale pravdu? Těšil jsem se, až Garfield ztracení femme fatale dořeší a naskočí první titulky. Nedržet tohle po kupě boží kamery, nedal bych asi ani ty dvě hvězdy...35%.

Napínavé sledování kamer a neustále pocit, že vás někdo sleduje, a že je hodně, hodně blízko. Když přijde na tyto scény, je Maryland vybroušeným komorním thrillerem. Soundtrack nemusí být každému po chuti, stejně jako posttraumatický stres bičující Matthiase a zprvu nepříjemná a po celý snímek lehce upozaděná Diane. Někdo může čekat větší rozjezd a víc akce, já jsem rád, že Maryland zůstal nohama na zemi a z prvotních 3 dávám 4.

Zprvu jsem těžko, těžko udržel pozornost naplno, ač atmosféra by stále byla na výbornou, hlavně díky kameře. Postupem času příchozí pocity samoty a čekání, jestli se duch Casey Afflecka s Rooney ještě setká, začaly šroubovat pozornost na maximum. Největší dojem vlastně až po konci, dlouho, dlouho rezonující, jako by se samota vkradla i do mě... Krásné, na 5 určitě ne, ale jako nízkorozpočtové indie rozhodně stojí za shlédnutí.