Arkagas1989

Vesnici jsem viděla když vyšla v roce 2004, kdy mi bylo 15. Nutno říct, že jsem při sledování zažívala úzkostné pocity a rychlé bušení srdce. To je přesně to, kam Shaymalan směřoval. Problém tohoto filmu ale je, že je to film, který ve vás zanechá wow efekt pouze jednou, protože podruhé už se nemáte čeho bát, jelikož víte do čeho jdete. Dnes jsem se po 16 letech podívala na film znovu, z naprosto jiného důvodu a to kvůli obsazení - Joaquin Phoenix, Sigourney Weaver, Adrian Brody, to jsou jména, která mi v mých 15 ještě moc neříkala a za ta léta se hodně změnilo. A ten film mám teď ještě radši. Je to krásná ukázka toho, jak lidi ovládá strach a jak ho lze využít. Prostřední Amišské vesnice, kterou založili uprchlíci z města, aby tak zachránili své děti před nebezpečím a trápením se možná může zdát jako idylka, ale nic není jen tak. A z konce mě nyní mrazilo ještě víc - hlavně při větě:" kdysi nás uplatili, aby přes lesy nevedly žádné letové trasy". Na jedné straně moc, na druhé straně strach. Dohromady to funguje a i když se jedná o film, ve kterém je jen pár postav, svou atmodféru rozhodně má. Takže za mé dospělé já - ano prosím!

Pokračování tak opěvované jedničky, která byla výborná. U filmu je nutné si uvědomit, že se jedná stále o pohádku - tudíž přemýšlet tady nad tím, co má smysl a co nemá smysl je nejspíš zcela mimo. To, že se jedná o pohádku plnou temnoty, vzteku a magie už všichni víme a aby se prťata v kině tolik nebála, vyvážíme to slaďoučkýma scénama plnýma víl a růžových kytiček a šatů.. Ostatně vždyť jde přece o Růženku. A to je to, co mě na tomhle filmu baví. Jednu chvíli sledujete brutální temnou řež a pak bum a zase je všechno růžové. Princ Filip je tady spíš do počtu, ale nějakej chlap se objevit přece musel, když se to točí kolem svatby. Michelle Pfeiffer zahrála zlou královnu skvělě a jako bonus dostaneme nádhernou podívanou v podobě obrovského Fénixe. Víc klišoidní by to sice už být nemohlo, ale pro mě jako mámu a milovnici Fénixe to byla sázka na jistotu v tom, že si hezky pobrečím. Klasika, pustíte si odpočinkovou pohádku a pak bulíte jak želva. Na jedničku to sice nemá, ale je to pěkné. Rozhodně jsem se na to nedívala naposledy.

Po dlouhé době český film, který je "jiný", respektive se opírá o téma politiky a osudů lidí kolem ní z jiného pohledu. Ostatně film Petra Zelenky a jeho přátel v nás vyvolává očekávání už samo o sobě. A nezklamal. Sice se nejedná o nějakou převratnou bombu ála Samotáři, Karamazovi, nebo Rok ďábla, ale rozhodně to není špatné. A je to naopak velmi dobré. Kryštof Hádek tady dokazuje, že dospěl a hrát skutečně umí (už to není to ucho, které zná většina lidí hlavně z Bobulí) a i Jirka Mádl tady předvedl za mě obstojnou roli. U filmu se zasmějete, ale budete i hodně přemýšlet. Rozhodně za zhlédnutí stojí, ostatně už jen kvůli tomu, kdo ho natočil.

Klasičtí filmoví fandové určitě budou znát film Subbura, který je takovou klasikou stejně jako třeba Pulp fiction. Seriál, který vznikl pod italskou produkcí Netflixu je ale stejný nářez jako film. Nečekejte žádnou oddechovku, těžkou romantiku a hezké záběry na Řím. Drogy, politika, peníze, sex. To je to, co ovládá krvavé předměstí Říma už několik stovek let a ani nyní to není jinak. Vatikán a jeho osazenstvo včetně nejvyšších řad samozřejmě také nejsou bez vroubku. A přesto nebudete moci odtrhnout oči od obrazovky a budete si pouštět jeden díl za druhým. Aureliano, Spadino a Lele, to jsou postavy, které se Vám dostanou pod kůži. Dvě rodiny válčící o území k prodeji drog, z toho jedna cikánská a syn policajta. Přátelství, které jde přes mrtvoly - doslova. Příběh moci nejen u nejnižší spodiny, až po vysokou politiku. Co všechno jsou schopni lidé udělat pro moc a peníze? A jak se zbavit Samuraje, který ovládá celý Řím, aniž byste přišli o život. Intriky v rodinách, ale i v přátelství. Odhodlání, bolest, pomsta slzy. Italové dokázali, že umí natočit naprosto brilantní seriál, u kterého se Vám bude tajit dech a místama budete rádi, že v Římě nežijete.. To vše podbarvené dokonalým soundtrackem, ve kterém je bravůrní italský rap. Za mě jeden z nejlepších seriálů za tento rok, které jsem měla možnost shlédnout. A dala jsem si celé komplet během svou dnů v posteli. A pro ženské jako bonus - věřte mi, že pokud Vám bude Aureliano jako odbarvený blonďák v první sérii nesympatický jako mě, tak si počkejte na druhou a nebudete stíhat valit oči. Protože tomu herci bych věřila snad každou roli.

Dobře, polsko-česko-německo-švédská produkce vytvořila film podle knihy, která je samozřejmě mnohem lepší než film - nic jiného jsem taky nečekala. Ale jako fanynka severských mysteriózních thrillerů a hororů jsem čekala, že dostanu alespoň obrazně nášup "severského" temna, s nevysvětlitelnými vraždami, které se postupně budou rozplétat. To jsem sice dostala, ale ve velmi malé míře. Jasně, velmi ten film drží hlavní postava Janiny a posléze i postavy v podání Jaroslava Krobota, kterým ty role sedly jako "prdel na hrnec", ale celkově je to spíš zdlouhavé, místy dost hluché, nebo přitažené za vlasy. Některé scény jsou vyloženě vykradené ze severských filmů - třeba to jak Janina vidí přízraky s maskami když přijíždí domů atd.. kde jenom jsem to už viděla. Na druhou stranu jsem neskutečně ráda, že tento film vznikl, protože i když to není nic světoborného, je to jiné. A ta příroda a myšlenka jsou prostě skvělé - jenomže to je zase zásluha knihy, scénář už prostě napsal někdo jiný. Určitá stísněnost lesů a nádherné záběry zvířat se tomuto filmu určitě vzít nedají. Ve výsledku jsem ráda, že se ke mě dostal. Nejspíš nebudu mít potřebu se k němu někdy vracet, ale shlédnutí rozhodně nelituju :)

Tak tohle je velký špatný. Že povětšinou neumíme natočit dobrou komedii už jsme si nejspíš všichni zvykli, ale že natočíme něco tak stupidního, to mě vážně ještě překvapit dokáže. Tohle není ani vtipné, ani se na to dobře nekouká a bohužel to nezachránil ani Langmajer, který bývá poslední dobou alespoň nějakým tahákem filmu. No nic, není to dobré solo, ale není to dobré ani do pozadí při práci. Vtipná je snad jen jedna scéna, příběh je absolutně mimo a herecké obsazení raději bez komentáře. Úplně zbytečně ztracená hodina a půl ze života.

Myslím si, že pamatovat na historii je důležité a tyto filmy by se točil měly. Na kolik je tento film kvalitní dílo si netroufám soudit - některé scény jsou i na mě příliš rozvleklé a někdy zbytečné. Kamera někdy hraje naprosto zbytečně na city tam, kde nemusí, ale jako celek to prostě funguje. Viděla jsem ho v roce 2011 kdy vznikl a jako repete jsem si ho pustila dnes - 11.11.2020. Nutno říct, že je to nejspíše film určený střední a starší generaci, nebo lidem, kteří mají alespoň nějaké povědomí o celkovém příběhu Lidic, protože omladina z toho filmu nejspíš uchvácená nebude. Ale jako vzpomínkový film na historii, která se nesmí opakovat a doufejme, že už nikdy nebude je to skvělé. Pomalé tempo tomuto filmu svědčí, dramatická hudba Vás donutí neodvracet zrak z obrazovky a jako bonus dostanete skvělý výkon Karla Rodena a Zuzany Bydžovské, pro kterou mám osobně slabost.