coulismoulis

Důležité varování: při sledování nejezte ani nepijte, mohli byste se snadno pocintat nebo zakuckat smíchy. Až na špínu indické ulice bylo všechno ostatní velmi nadpřirozené, herecké výkony bílého záporáka v to počítaje. Triky pochází z roku 3000 let před Velkou Hadicí.

SPOILER. Abhishek žije od dětství v Praze (česky ale neumí ani slovo), je mocným Harry Potterem / Artušem, aniž by to o sobě tušil. Odhalí ho modrý okvětní plátek růže, poslaný z indického fantasy-landu. Zloduch po něm jede, ale vlastně ho ani moc nezajímá, v podstatě ani není jasné o co jde, kromě abstrakce věčného života, pomsty, nějakých oslizných klonů, mluvících loutek, magické show u Trojského zámečku a dalších. Abhi je vyvolený, to už víme (od řádové sestry Anny, cukráře a osobní strážkyně Priyanky). Vyjde si s matkou Jayou do pouště, aby si poslechl další dramatický monolog o minulosti svých předků. Zloduch je přepadne u pradávných pseudo-templářských pouštních budek a matku nechá zkamenět (zde záslušný čin, který by měl být oceněn!). Zloduch se posléze taktně vzdaluje, aby dal Abhimu čas něco vymyslet. Abhi se rozhodne, že získá všechny atributy svého hrdinství a pak –řádně vystrojen– se pustí do boje. Po dlouhých, téměř nekonečných dvou hodinách se odehraje (světe div se) finální bitka. Otevře se magický portál a nějak to dopadne. Nevím, jestli kladně, protože Jaya zase obživne. Priyance, člence strašlivého kultu Zbožňovatelů Drona, by bylo jedno, jestli miluje Abhiho nebo žlutou chobotnici, protože jde očividně o titul a ne o člověka. V posledním záběru si ti dva pořídí dítě (adopce? únos? kouzlo?). A všechno zakončí výhružka – druhý díl filmu může přijít, bojte se... Povedlo se, nové dno je na světě.

Co k tomu dodat? Snad chyběla jen scéna mezi závěrečnými titulky: Hrithik a Tiger během svatební ceremonie likvidují nějaké ty zbylé teroristy, napjaté bicepsy jim trhají smokingy, malá dcerka podává snubní prsteny. Mendelssohn a huban. Díky, hoši!

I když jde o romantickou komedii, hlavnímu romantickému páru není dán příliš velký prostor. V rámci Bollywoodského mainstreamu se ale jedná o velmi slušný počin. LGBT téma není nijak zpitvořeno (, což byla moje největší obava – viz jak dopadla Dostana a tomu podobné kusy). Film nastoluje vedle LGBT také další témata: předsudky a nenávist vůči Muslimům nebo překračování genderových rolí, toto je však po vyčerpání komediálního potenciálu odsunuto do (velmi vzdáleného) pozadí. Přestože je v lesbické romanci hlavním hrdinou opět muž, výsledek je víc než uspokojivý. BTW Anil Kapoor forever!

O Bollywoodu už člověk musí něco vědět, aby pochopil, že horor v Indii (většinou) neznamená totéž co horor v Čechách. Za horor lze chápat i násilí páchané na ženách jako takové, nikoli pouze formální stránku tvořenou z lekaček, napínáků, plížení s nožem nebo řezání končetin v opuštěné stodole. Hlavní hrdinka je velmi sympatická, technicky zvládla perfektně rozdělit postavu do mladé oběti i do zralé sebejisté ženy. Ostatní výkony jsou také dobře podané, obzvlášť netradičně mnohostranný charakter podvratné švagrové nebo privilegovaného mladíka.

„Čáča Bharát needs YOU!“ aneb vojna dělá z mužů chlapy a z chlapů muže (nebo co). Píseň přerostlého páska, který neví co se životem, se podařila, obzvlášť z tanečního hlediska. Zbytek byl bohužel příliš ideologický. Mnoho kamarádů ve zbrani zemře – ano, frontální útok do vysokého kopce nebývá tou nejlepší strategií k dobytí pevnosti. Nepřátelé jsou bezejmenní, bestiální a Muslimové. Kdo ale přežije Call of Duty: Mission Dushman zaručeně zmužní, pochopí život a dostane se mu odměny v podobě krásné dívky. Přihlášky do armády se vyplňují před kinem.

Až půjdete příště k volbám, ujistěte se, že v okolí nejsou žádní hadi, miny, teroristi, policie nebo pedantiční byrokrati. Volby jako život měnící zkušenost.

Nečekaně otevřený a upřímný dialog SRK se sebou samým, o sobě, o sobě... a o sobě. Hlavním tématem je samozřejmě narcismus. SRK zde podává jeden z nejlepších výkonů vůbec. V obou úlohách předvádí perfektně obsesivního šílence, posedlého „jeden druhým“ – a to nejen duševně, ale i fyzicky. V podtextu to připomíná až antickou tragédii, rozdíl mezi homo a auto totiž zcela splývá. Fanoušek se neštítí ničeho, jde vytrvale za svým cílem. Hvězda se sice zdá být umírněnější, opak je ale pravdou. Návaly hněvu a agrese jsou jen lépe skryté pod společenskou maskou. Nejdřív obdivovatel hledá boha, potom nespavec běhá za vlastní noční můrou. Čím víc toho o fenoménu SRK víte, tím víc se můžete bavit. Otevřené, polo skryté a zřejmě i zcela skryté narážky jsou prakticky v každém záběru. Soukromá psycho-terapie by SRK vyšla docela jistě levněji, byli bychom však ochuzeti o toto bizarní a dokonalé vyznání (sebe) lásky.

Aneb jak snadno lze důležité osvětové téma převrátit v patriarchální one-man show. V Indii (a nemusíme si to přikrášlovat, i všude jinde na světě) je téma menstruace tabu. Naštěstí přichází Mr Akshay, aby ženy zachránil. Kdo totiž rozumí menstruaci nejlépe, samozřejmě muž! Ženy patří en block do pomyslného stáda ovcí – tak nějak od přírody procesem menstruace procházejí, jsou však příliš hloupé nebo pověrčivé na to, aby dokázaly samy od sebe přijmout změnu k lepšímu. Pomoci může nestranný pozorovatel, muž, intelekt a kutil v jednom. Zázrak se koná! Pad Man vymyslí mašinu na vložky, která na světě sice už dávno existuje, nicméně toto je NAŠE mašina na NAŠE vložky. Společenské, politické, ekonomické, kulturní i jiné problémy rázem padnou (dost možná ani neexistovaly, o ničem takovém se ve filmu prostě nemluví), teď se šíří světlo, skrze spasitele, který si (považte!) sám na sobě na 1 celou hodinu vyzkoušel, jaké to je krvácet a proto ženám rozumí.