Atia

Jsem se takhle nepobavila u českého filmu nepamatuji, snad jen u Obecné školy.Pravda, s kolegy jsme byli jediní, kteří se v tom sále smáli, lidé zřejmě pořád čekají laskavý humor či retro hřebejkoviny. Funky film. A závěr s Havlem "na revoluci" - to je bez komentáře.

Nevtipné, nezábavné, nudné. Úsměv vyvolá jen prapodivná píseň Karla Gotta o Rujaně, nechce se věřit, že takové obsazení a takový režisér a taková smutná bilance. A Gollová v roli Högrovy tchyně - no, ve skutečnosti byla mladší, než on a i ve filmu vypadala rozhodně lépe, než "zeťák". Never more. Zkrátka - komediální herectví Jiřiny Bohdalové se skví v jiných titulech ze 60. let, v tomto rozhodně ne.

Velmi zajímavý film, skvělá herecká příležitost pro všechny zúčastněné, mě osobně se nejvíce líbily scény hereckého duelu Hrušínský-Vinklář. Výtka, že Němci nemluví německy, mi v kontextu celého filmu připadá nepodstatná, naopak oceňuji hudební složku. Určitě film, k němuž se jako divák budu ráda vracet i nadále.

Že by podaná zpráva o gerontofilii...?Ne, tento film mě ničím neoslovil, naopak rozladil.

Dokument to nebyl vůbec špatný, selekce osobností i událostí u pana režiséra proběhla, pro mě osobně nejzajímavější byly záběry z teras kavárny Mánes. Naopak proti srsti mi byly Vávrovy rádoby vtipné komentáře ke košilatým historkám o Hugo Haasovi, že si pan režisér Vávra nedá pokoj, už je na to dost starý...

Kdo neviděl, neuvěří, kdo viděl rovněž. Film se vzpírá jakémukoli možnému hodnocení, a i když se jedná o komedii, vyvolává snímek smích spíše kouzlem nechtěného. Přesto nelze filmu upřít jisté kvality díky kameře V. Vícha i hudební složce O. Jeremiáše, ovšem i tak se jedná o záležitost právem opomíjenou a zapomenutou.

Všem těm, kteří s tímto filmem mají tzv. problém: plácáte, blábolíte a žvaníte.. Takovou poctu by si přál každý režisér, nejen maestro Fellini...

Na filmu mumím ocenit exteriérové záběry kameramana Vícha a Burianovu hudbu, jinak se jedná o úlet, i když film v dnešní podobě je pouhým fragmentem. Krňanský zkrátka kvalitním režisérem nebyl.

Velmi příjemný apolitický film z dob normalizace, téměř k neuvěření. A ač jsem měla oči na šťopkách, Rudolfa Jelínka jsem si ve filmu nevšimla.

Neuvěřitelně neskutečná blbost, plná hysterie a afektu, která ze všeho nejvíc připomíná stominutový záznam hereckých etud posluchačů DAMU. Nelze se divit, že film byl zcela zapomenut, protože ten snad zestárl již v době svého vzniku. Mlíkovský se zřejmě "přiučil" při pojetí mládeže u svého učitele Helgeho. A ta adorace Hrubína...Prostě hrůza.