Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (680)

plakát

Lítám v tom (2009) 

Děkujeme, že kouříte a Juno patří mezi jedny z mých nejoblíbenějších vážnějších filmů. Jasona Reitmana sleduji raději než nudné, rozvleklé Coheny nebo supernudného Mendese. Jason Reitman točí svižné a zábavné filmy s originálními postavami. Platí to i o jeho novém filmu Up in the Air. První dvě třetiny jsou geniální. Ke konci však začne tempo váznout, díky tomu, že se musí vyřešit spousty problémů. I přesto konec připomíná sprintera co doklusává s rukama nad hlavou daleko vepředu před konkurencí (výše zmíněnou). 90%

plakát

Nějak se to komplikuje (2009) 

Důchodcovské romance moc nemusím, ale It's Complicated se dá přežít díky Alecu Baldwinovi a officák John Krasinski ve vedlejší miniroli je také oživení. 70%

plakát

Cesta (2009) 

Depresivní a podnanivé. Tak nějak by mohl vypadat postapokalyptický svět. Člověk by najednou byl radši, kdyby zařval během samotné apokalypsy.

plakát

Harold a Maude (1971) 

Než jsem přišel na profil tohoto filmu, tak jsem se rozhodoval mezi dvěmi a třemi hvězdičkami, spíše se přikláněl ke dvěma. Z respektu dám tři. Absurdní děj a chování postav mě nevadilo. Vlastně to je to, co tento film zachránilo od totálního odpadu. Možná můj problé spočívá v tom, že jsem si neoblíbil hlavní postavy (člověk, kdo projede ve stovce stopku u mě není sympatie hodná postava, ale kriminálník, kterýho by měli na místě zastřelit). Obě postavy patří do blázince a SPOILER jejjich konec je zasloužený a mnou vítaný. I když lepší by bylo, kdyby Harold na konci v tom autě seděl. KONEC SPOILERU. 49%

plakát

Sherlock Holmes (2009) 

Z traileru jsem usuzoval, že Sherlock Holmes bude trošku větší bourák a že poboří půlku Londýna a pošle do pekel polovinu Londýnského podsvětí. V kině jsem byl malinko překvapen, ale ne příliš zklamán. Děj odsýpá, akční scény jsou mírně nadprůměrné a Robert Downey Jr. je slušnej hláškař. V podstatě se dá říci, že jsem se bavil.

plakát

Cleveland show (2009) (seriál) 

Zdaleka ne tak zajímavé, jako Family guy. Chybí tu nějaká výraznější figurka (zatímco FG jich má několik) a přebývá spousta zvracecích fórů.

plakát

Metallica: Live Shit - Binge & Purge (1993) (koncert) 

San Diego 1992 je fajn (Sanitarium je nejlepší), ale muj favorit stejně je, byl a bude Seattle 1989 (Způsob jakým zde zahráli Fade to black, Master of Puppets a One je naprosto GENIÁLNÍ).

plakát

AC/DC: No Bull (1996) (koncert) 

Kdysi jsem tento koncert viděl bůhvíkde, ale teď se mi do rukou dostalo DVD. Právě sem se hodí jeden reklamní slogan. Když je miluješ, tak není co řešit... Ostatní nepochopí.

plakát

Glee (2009) (seriál) 

Glee je poměrně zajímavá komediálně hudební záležitost. Ze zápletek jednotlivých dílů je vidět, že se seriál nebere vážně, spíše si dělá srandu ze všech těch High School muzikálů a podobných seriálů se školní tématikou. Hudební čísla jsou ucházející. Tak třetina je zajímavá, třetina průměrná a zbytek nuda. Tady to bude spíše můj osobní problém. Přeci jen poslouchám trochu jinou muziku. S postavami žádný výraznější problém nemám. Tedy až na Matthew Morrisona. Takovej vocásek, co by se uplatnil maximálně tak jako ten čtvrtý v řadě v nějaké chlapecké kapele a nebo v naší superstar. Zpívat umí asi tak jako já (tzn. vůbec). Na druhé straně, Jane Lynch jako trenérka roztleskávaček je geniální. 2. série skončila a Glee začíná jít do kytek. Nějak se vytratila ta vtipná část mezi jednotlivými hudebními čísly. Nějaký pokus je tam vidět, ale nějak mi to už nepřijde vtipné. Navíc hudební čísla v druhé sérii jsou TRAGICKÁ. Hlavně výběr songů je děsivý. Když některé ty ****** slyším, tak raději přeskakuji. Dobré díly se vyskytují už jen vyjímečně (třeba ten s Rocky Horror Picture Show ušel). Ještě se rozmyslím, jestli dám Glee další šanci

plakát

Cesta do pekel (2009) 

Na prvních 5 minut je radost koukat. Je to naprostý vrchol filmu. Pak už se jede jen z kopečka. V půlce pochopí i ti nejpomalejší, že Thomas Jane má charizma kamenu u cesty a když vyjde v závěru najevo motivace hlavního záporáka, tak je člověku do breku.