Cesta

The Road je o putování otce a syna ve zpustošeným postapokalyptickým světě, kterej vypadá jako jedna velká skládka, za přežitím. Je to minimálně akční, vlastně vůbec, protože to je film o osamělosti, beznaději a přeci stále o síle bojovat o obyčejný přežití a neumření hlady. Takže namísto bojů s kanibalistickejma skupinkama se to soustředí spíš na předlouhý putování a občasný narazení na nějakýho zuboženýho člověka což samo o sobě neni špatný, béčkovejch postapokalyptickej masakrů tu už bylo hodně, ale chtělo to postupem času nějaký oživění, protože ke konci to už hodně citelně ztrácí dech a závěr je vyloženě mimo, nicméně Vigo Mortensem je tady naprosto úžaasnej, stejně jako Kodi Smit-McPhee,, vypadaj tak příšerně, že bych jim i tu korunu hodil, v podstatě oni dva dělají celej film, zbytek herců se tam vždycky jen mihne a nestojí moc za pozornst. (13.01.2010)

Nejkatastrofičtější reklama na Coca-Colu. McCarthyho Cesta stojí na atmosféře, proto bylo nanejvýš důležité, aby z filmu stejně jako z předlohy žádná scéna nevyčnívala, aby za měsíc nezůstala vzpomínka na nic konkrétního, pouze na tu atmosféru syrové beznaděje, zmaru; světa, kde důvěra v bližního je synonymem trestuhodné naivity. Na atmosféru, která se vám dostane pod kůži, na atmosféru, která vás bude stíhat i dlouho po projekci. Stačí zakašlání někoho v MHD, pohled na pohozenou plechovku a jste zase tam, kde jste byli - až po uši v depresi. Nechci vyvolat dojem, že je to bezchybné. Není. Ono by toho dokonce bylo docela dost co kritizovat, ale vše bledne ve stínu TÉ atmosféry a úplného závěru, u kterého se ihned pozná kdo má jaký pohled na svět (znáte to, sklenka do půli plná či z poloviny prázdná). To všem záporům otupuje hrany. Především roztříštěnosti a ostatně všemu, čím trpí již předloha. Ano, čtete správně, Cestu mám sice hodně rád, ale ani zdaleka ji nepočítám do McCarthyho top tvorby. Není to dokonce ani jeho nejatmosféričtější dílo. PS: Ale je to jedna z těch zbytečných adaptací. Je to ilustrace jedna k jedné, nic víc. Přeci jen jsem čekal, že se režisér odváží více tnout do živého a zprotivit se "kánonu" předlohy a přitom jí i tak zůstat věrný. Tady vlastně je všechno zásluha předlohy, není tu nic "z Hillcoata". Proto za čtyři. (15.01.2010)

Cesta mě, upřímně řečeno, spíš zklamala. Nemá totiž jiskru, označení "komorní" tady spíš maskuje režijní bezradnost. Existují snímky, které se odehrávají na mnohem menší ploše jedné místnosti, skalní rozsedliny nebo rakvi a přece dokážou udržovat diváka v neustálém napětí. Cesta sice zobrazuje postkatastrofický svět, kde každý den představuje zápas o holé přežití, neumí ho ale náležitě prodat. Má v sobě energie jako člověk po maratonu. Postkatastrofický žánr často sklouzává do pitomých akčních béček typu Šíleného Maxe. Cesta měla jedinečnou příležitost ukázat realistický zánik pyšné lidské civilizace v celé bezvýchodnosti a hrůze. Schází tu ale atmosféra a mnohdy i napětí. Angažmá hvězdy světového formátu, jakou představuje Charlize Theron, mi přijde na několik těch nevelkých flashbacků vyloženě zbytečná, tohle by klidně obstarala kterákoli neznámá televizní herečka. Dialogy jsou příliš úsporné a zjevně se jim nevěnovala velká pozornost. Cesta ukazuje svět po blíže nespecifikované katastrofě (velmi pravděpodobně pádu většího kosmického tělesa), ale ten obraz má slabiny. Pokud by dopadlo do moře, vyvolalo by obří tsunami, které by spláchlo pár set milionů lidí z pobřežních oblastí a nížin a zasolením rozsáhlých ploch by došlo k lokálním hladomorům. Z hlediska lidské civilizace by to byl sice úder, ale určitě ne smrtelný. Pád na pevninu by vymrštil takové množství horniny a prachu, že by na celé planetě vyvolal nejspíš na pár stovek let změnu klimatu. Říká se, že civilizovanost končí 3 dny poté, co se zhroutí zásobování, ale ten obrázek bezcílně se toulajících jednotlivců, dvojic a skupinek mrtvou krajinou by nejspíš vypadal úplně jinak. Ze dne na den by skončila fajnová liberální civilizace s kulturou, lidskými právy a konzumním obžerstvím. Začalo by nemilosrdné soupeření o zcvrkávající se zásoby a zdroje, bylo by ale nejspíš organizované a vysoce sofistikované. Spíš než kanibalismus by hrozilo použití zbraní hromadného ničení a velké války vedené tentokrát bez ohledu na veřejné mínění a do krajnosti. Narozdíl od filmových tvůrců si nemyslím, že by hrozil nedostatek střeliva. Jestli má něčeho lidstvo dostatek, tak právě zbraní obecně. Tady by se pracovalo ve velkém. Dnešní státy by rychle skončily a vzaly by s sebou bezradnou politickou reprezentaci, k moci by se dostali ti s pevným odhodláním a zatraceně tvrdými lokty. Ve filmu několikrát zazní otázka, zda jsou ti či oni dobří. Podobné termíny by v postkatastrofické společnosti ztratily význam (přinejmenším ten dnešní). Úkolem doby by bylo zredukovat 8 miliard obyvatel dnešní Země na pár milionů schopných se uživit v postkatastrofickém světě. Lidem, kteří by přežili, by hrozilo něco horšího než hlad a zima. Ztratili by totiž soucit a lidskost. I kdyby na Zemi dopadla planetka, která kdysi vymazala dinosaury, příroda i člověk má mimořádnou schopnost přizpůsobit se. S ohledem na téma a s vědomím, že Hillcoat nechtěl natočit lacinou akční záležitost, dávám slabé 3*. Celkový dojem: 50 %. (08.03.2013)

Opojně pomalé, beznadějně depresivní, se všemi odstíny šedé, špínou, kterou nesmyjete a vizí před níž nelze utéct. Hillcoat zahalil Ameriku do nejponurejších barev a zadaptoval McCarthyho knížku s takovým důrazem, že začnete ve sklepě vršit zásoby a učit se střílet z luku, stahovat místo filmů králíky a hledat nejrychlejší cestu k nejbližšímu krytu. Mortensen je sázkou na jistotu, Kodi Smit-McPhee je příjemným překvapením, ale klobouk letí k nohám Hillcoata, který publikum válcoval už v Proposition. Apokalypsa, ze které běhá mráz po zádech. Řemeslo, které hřeje. A film, jenž nutí k zamyšlení. (15.01.2010)

Začal bych asi tím, že tento film byl pro mě dlouhodobě třetím nejočekávanějším filmem pro rok 2010. Dopadlo to ale zklamáním, bohužel. Film detailně popisuje putování zničeným světem, nedostatek jídla, depresivní krajinu a temné města. Problém jsem měl v tom, že se mi to během půlhodiny okoukalo. Původní nadšení a zděšení zároveň z realistických scén, vystřídalo očekávání zda se vlastně něco stane. No, nestalo se vůbec nic, celý film byl o vztahu otec-syn a jejich cesta. Trailer byl opět zavádějící a tito dva "turisté" narazí na nebezpečí gangů pouze třikrát, z toho pouze jednou dojde ke konfliktu, a to hned na začátku filmu. Akční tento film tedy není ani z pěti procent, přitom trailer vypadal jako reklama na nekončící akční orgasmus. Celou časovou osu jsem vyhlížel Guye Pearceho, bohužel v posledních letech tradičně, zahrál zhruba dvě minuty. 60%...03/19 nejočekávanějších 2010 (16.01.2010)