Režie:
Casey AffleckScénář:
Casey AffleckKamera:
Adam ArkapawHudba:
Daniel HartHrají:
Casey Affleck, Anna Pniowsky, Elisabeth Moss, Thelonius Serrell-Freed, Patrick Keating, Tom Bower, Timothy Webber, Hrothgar Mathews, Dee Jay Jackson (více)Obsahy(1)
Dívka (Anna Pniowsky) a její otec (Casey Affleck) putují ve snímku zasazeném do dystopické společnosti neutěšenou krajinou deset let poté, co následkem neznámé choroby vymřely téměř všechny ženy. Zatímco otec bedlivě střeží nevinnost své dcery, kterou se snaží uchránit před novými hrozbami, jejich vztah i lidská podstata procházejí zkouškou. (HBO Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (121)
„To nic tati, to je láskyplné dobrodružství...” - Na začátku jsem byla trochu skeptická kvůli velmi pozvolnému plynutí děje, ale jakmile jsem pochopila, o co vlastně jde, příběh mě úplně pohltil a vychutnávala jsem si každou další minutu až do perfektně ukočírovaného závěru. Klobouk dolů před Casey Affleckem, tohle se mu tedy setsakra povedlo. (80%) ()
Postapokalyptické drama o vztahu mezi otcem a dcerou je v určitých aspektech podobné loňskému snímku Beze stop s Benem Fosterem. Někoho může zamrzet, že se postapokalyptický svět “bez žen“ nerozpracoval do hloubky, ale jelikož je Světlo mého života především o vztahu otce s jeho dcerou, který se snaží být dobrým rodičem i v tak nebezpečném světě, tak bych to nepovažoval za nedostatek. Pokud máte rádi psychologická dramata a vyžíváte se ve všedních realisticky pojatých dialozích, kde valnou část stopáže strávíte pouze s dvěma postavami, tak zde budete ve svém živlu. 8/10 ()
Po všech těch komorních filmech o apokalypse, ve které se objevují jen 1-2 přeživší a celou dobu vedou jenom dialogy, jsem si myslel, že tohle je konečně zas po dlouhé době ten, který mě nebude nudit a bude v sobě mít i něco víc, než jen klasickou šablonu. No... to první se stalo, až s výjimkou třetí čtvrtiny, která mě nudila poměrně hodně a to druhé se nestalo. Každopádně první polovina byla (a dost mě to překvapilo) naprosto úžasná. Doslova jsem si užíval tu pomalou atmosféru složenou z úžasné kamery, pochodování dvou hlavních hrdinů - otce a jeho dcery - po lese a vedou dialogy, ze kterých se pomalu dozvídáme, co se vlastně ve světě stalo. Fakt mě to hodně bavilo, dostal jsem se do té pochmurné atmosféry a o nudě by v tuhle chvíli nebyla ani řeč. Bohužel v druhé polovině to šlo výrazně dolů a zapadlo to do té klasické šablony, včetně toho, že úplně všechny zvraty se dají odhadnout poměrně brzo, aspoň od té chvíle, kdy víme, co se se světem stalo. A taky to dost věcí, jak je u těchto filmů snad zvykem, nevysvětlí - Ta nákaza se vzala odkud? A ta holka se nenakazila proč? Jak moc se svět do té doby změnil? On totiž není ani pořádně naznačen a těžko říct, jak moc se změnilo jeho fungování. Žádný extra zajímavý závěr tady rozhodně nebyl, ale zase z toho byla cítit nějaká depka, takže aspoň něco to předalo. A je tu i pár myšlenek, ale všechny jednoduché a dost jednoduše podané. Celkově se mi to celkem i líbilo, jen první polovina je na nesrovnatelně lepší kvalitě, jak ta druhá, která to shazuje dolů. 3* ()
„Říkal jsi, že to bude příběh o Goldy, ale bylo to celé o Artovi.“ - „Jo, víš, příběh Goldy je prostě... je víc složitý. Je to na dlouhé povídání.“ Přesněji řečeno v délce 2 hodin…Affleckův režijní debut I’m Still here jsem neviděl, takže má očekávání provázela nejistota. A ta se ještě znásobila úvodní „vyprávěcí“ desetiminutovkou, která mě jednoduše nudila (vše pro pointu?). Ale pak ústřední dvojka opustila stan a pokračovala v putování. A já si k nim postupně budoval vztah (zaujala zvláště „aktivní a tvrďácká“ dcera, ve které se pozvolna začala probouzet mladá žena). A tady se nutně musím dostat do srovnání s Hillcoatovou tematicky příbuznou Cestou (i typ katastrofy je podobný), která právě ohledně postav nejvíc selhávala. Světlo mého života je navíc o něco civilnější (dobrým příkladem je třeba otcovo vysvětlování projevů ženského dospívání), emocionálně přece jen uvěřitelnější. A (otevřený) konec mi také přišel lépe řešený (nejen v polidštění otce) a nijak mi nevadil. Takže i přes dílčí neduhy dám této komorní záležitosti slabší 4*. ()
(6/10). Jsem rád, že se od půlky film se film začal někam hýbat.. Konečně to začalo mít nějaké tempo a nebyly to jen nekonečné dialogy.. Začala hrát konečně nějaká hudba.. Nevadí, že depresivní, ale aspoň nějaká.. Vadilo mi to nekonečné ticho, které tento film zpočátku dělal tak nudným.. Nakonec všechno dobře dopadlo a druhá půlka to v rámci možností zachránila. ()
Galerie (122)
Zajímavosti (2)
- Casey Affleck prozradil v Noční show Davida Lettermana (od r. 1993), že úvodní dvanáctiminutová scéna bez střihu se ve skutečnosti točila osm hodin. Text vždy pokazil Casey, na rozdíl od Anny Pniowsky, která uměla texty obou. (Punisher)
- Natáčelo se od 8. února do 31. března 2017 v kanadské provincii Britská Kolumbie (Okanagan, Vancouver). (Jirka_Šč)
Reklama