Čas vlků

Těch 5 hvězdiček z mé strany je možná slabších, přeci jen se mi Čas vlků asi ve dvou scénách trochu táhl... Na druhé straně řada dlouhých pomalých záběrů tu význam má a nabízí možnost hlouběji se do té depresivní atmosféry v krajině po neznámé, stále se stupňující zkáze, hlouběji vžít, procítit to nekonečné čekání na spásu v podobě vlaku, který možná ani nezastaví nebo se vůbec nedostaví (?)... Postapokalyptické filmy sám zase příliš v oblibě nemám, když si vzpomenu, jak se mi vůbec nelíbil ani níže zmiňovaný domácí příspěvek do subžánru Konec srpnu v hotelu Ozon, ani francouzský Malevill, a taková Planeta opic ve mě vyvolala spíše jen údiv nad tím, z jakého úsměvného bizáru své doby mohl vzniknout takový kult, ale tento film na mě díky silné atmosféře (na níž má silný podíl i promyšlená kamera) celý hodně zapůsobil a dokázal zaujmout i ve své filozofické rovině. Ačkoliv řada lidí zvykne označovat Michaela Hanekeho za režiséra krutého a nelidského (a minimálně v jedném filmu jsem už v minulosti s Hanekeho nelidskou krutostí měl značný problém i já), v tomto případě bych ho díky hodně silnému závěru vnímal takhle s obrovskou rezervou. Čas vlků se zamýšlí nad lidskou krutostí a hrozbami světa, do jisté míry už zničeného mj. člověkem, ale naštěstí vedle toho zla ukazuje i naději v podobě stále přetrvávajícího a kdesi hloubce ukrytého dobra coby jednu z možností spásy. Má v sobě řadu silných scén, ať už po obsahové nebo i vizuální stránce, z těch silně pocitových bych vedle posledního „vlakového“ záběru osobitě zmínil staticky nasnímaný, přesto působivě ztvárněný pohřeb v přírodě za doprovodu tklivého žalozpěvu a průvodu mužů s pochodněmi v dáli na kopci. [85%] (29.12.2021)

Plyne to odnikud nikam, ale to docela dává smysl. Co má taky matka z města se dvěma dětmi dělat. Prostě spoléhá na druhé. Vadilo mi, že nebylo řečeno v čem je přesně se světem problém. Pochopil jsem, že měli nedostatek vody, ale to je vše. Celkové živoření mi přišlo vyobrazeno dobře a události, které přerušovaly obecnou apatii byly většinou neradostné. Nejradši jsem měl dceru a jejího kámoše výrostka. Účel posledního záběru z okna vlaku mi zůstal skryt. (27.09.2014)

Nízkorozpočtové a rádoby psychologizující postapo od misantropa Hanekeho na mě zapůsobilo jedině tím způsobem, že mi otrávilo náladu. Až na Huppertovou (a dvě tři další výjimky) hnusní a nesympatičtí herci, naprosto nezajímavé postavy, nezáživný děj, snaha o syrovost a realističnost, a přitom zjevná intelektuálská vyumělkovanost. Každé druhé béčko v sobě skrývá mnohonásobně víc zábavy i hlubší poselství, než takovýhle banální pseudoart s bezradným scénářem. Kdysi dávno předávno v Ponrepu jsem film shledal docela zajímavým jak si matně vzpomínám, dneska už ani trochu. (20.03.2018)

Toto bolo sklamanie pre mňa. Zúfalý film, kde každý viní každého a každý sa ku každému chrbtom otáča. Dialogy iritujú a z toho neustáleho revu mi už praskali ušné bubienky. Navyše Benny, malý krpatý zmrd, bol iba na obtiaž a konštantne mi pil krv. Zrejme to bol Hanekeho zámer, ale tento film bola jedna veľká nuda, pri ktorej ma mole žrali a svrbila prdel. Haneke by mal zostať pri tých svojich úchylných brutalitách a neprplať sa s nejakými apokalyptickými sračkami. (26.08.2009)

Pokud Haneke nosí dřevo do lesa, pak by to nemělo být dřevo, které v tomto lese roste. Ale není to jiné dřevo, je jen jinak nalámáno. Ostatně post-apokalyptická/katastrofická literatura už tvoří dobře prospívající lesík s několika hodně starými a mnoha mladými stromy. Haneke je šikovný režisér, ale nejvíc se mu dařilo, když čerpal z nápadů literárních soukmenovců (Handke, Rosei, Jelineková) - tam je cítit synergii. Zde mohl čerpat třeba z H.C. Artmanna: "Krokodýle, krokodýle, obejmi mé hrdlo bílé...", ale rozhodl se pro proroctví norské vědmy Völvy, věštící soumrak bohů (Ragnarök). Wagnerovo zpracování (Prsten Niebelungů) jsem viděl celé (v Lipsku), občas jsem při něm usínal, podobně jako u Henekeova filmu. Nikdy jsem však neupadl v klidný, osvěžující spánek. Ještě jedno porovnání: Konec srpna v hotelu Ozon v režii Jana Schmidta mě zaujal více (18.05.2014)