destroy83

Tobe Hooper s Johnem Carpenterem vyvrhli na světlo světa v poměru 1:2 trojici povídek ve kvalitním televizním počinu BODY BAGS. V první povídce přivádí Carpenter diváka na čerpací stanici kdesi na samotě společně s novou pracovnicí, která právě přebírá noční směnu a věřte, že si bude přát, aby tuhle práci nikdy nevzala. Krátká, ale úderná vyvražďovačka s dostatečným množstvím krve a napětí – pro mě nejlepší povídka. V prostředním příběhu Carpenter nabízí divákovi příběh o plešatícím playboyovi, který tolik touží po hustém vlasovém porostu, až se odhodlá k návštěvě speciální kliniky. Zázračná léčba plešatosti však nezůstává zdaleka bez vedlejších účinků. Poměrně dobrý příběh se slušnými efekty, který ovšem kvalit první povídky zdaleka nedosahuje – pro mě nejslabší kousek z celého triptychu. Třetí povídku má na svědomí Tobe Hooper a líčí v ní osud baseballového hráče, který po nehodě podstoupí experimentální transplantaci oka, což mu život sice změní, ale bohužel rapidně k horšímu. Hooper vytváří v příběhu velmi dobrou atmosféru, kterou opepřuje troškou krve a pořádnou dávkou mysteriózna. Hooperův příběh se kvalitou drží těsně za první Carpenterovou povídkou. Celý triptych spojuje John Carpenter jako zřízenec pitevny a mezi pytli s mrtvolami velmi stylově uvádí jednotlivé povídky. To ovšem není jediný bonus celého dílka. Další perličkou je herecká účast zvučných jmen v jednotlivých povídkách jako jsou Wes Craven, Sam Raimi, Roger Corman, Tobe Hooper a samozřejmě i John Carpenter. Výsledný dojem je velmi zábavný, řemeslně dobře zvládnutý televizní triptych, který zajisté potěší každého fanouška hororové tvorby – mě potěšil na čtyři hvězdy.

Obstojný hororový televizní kousek o aztéckém rituálním plášti v podání Toba Hoppera přivádí diváka do blíže nespecifikovaného amerického městečka, kde jistý vědec získá na černém trhu aztécký rituální oltář ukrývající ve svých útrobách rudý plášť. Ihned jak plášť spatří světlo světa, začnou umírat lidé včetně celé vědcovy rodiny. Nebezpečný artefakt se následné dostává do rukou mladých studentů místní univerzity a začne převracet jejich všední životy doslova naruby. Hlavní postava snímku, dívka Amy, uťápnutá a lehce všemi využívaná pozná moc tajemného pláště poté, co si z něj ušije svůdné šaty. Po nepříjemném zážitku je odhodlaná šaty zničit, ty už jsou ovšem na jiném ženském těle a jejich majitelku vedou k hrůzným činům. Samotné dílko, ač není nijak převratné, udrží v pohodě divákovu pozornost po celých sto minut své stopáže a divácký zážitek mu zpříjemní zajímavým a dobře podaným příběhem, sympatickými herci s uvěřitelným herectvím a kapkou napětí i krve. Výsledný dojem je slušný hororově laděný televizní film, kterému dávám s klidným svědomím poctivé tři hvězdy.

Další poměrně neznámý sci-fi hororový kousek Toba Hoopera, který, jak již název napovídá, pojednává o samovznícení člověka. Hlavní postavou dílka je mladý muž Sam, který pochází z rodiny, jež za úplatu podstoupila experiment v Nevadské poušti. Experiment se týkal účinnosti séra proti radiaci. Sam, jehož rodiče následně vzplanou jak sirky, se dostává do rukou chráněnce, který mu zabezpečuje lékařskou péči a celou budoucnost. Kromě toho, že je Sam kolosální blbec a jeho představitel zřejmě nedokončil ani základní kurz herectví, sype z rukávu celkem zdařilé a místy lehce krvavé triky. Zdařilé triky provází diváka celým téměř sto minutovým filmem, ale společně s námětem jsou asi jediné, co stojí za zmínku. Když zrovna Sam neplane ohněm, žárlí na svou sličnou přítelkyni Lisu, která je na tom prakticky stejně (nelogické chování a herecká křeč). Ostatní herecké výkony jsou na téže úrovni, bohužel špatné i na béčkový film. Navíc vše posílá do kopru šílený český dubbing, který spatřil světlo světa pod hlavičkou Videospoj. Ale abych jen nekritizoval, snímek disponuje kromě zdařilých efektů místy slušnou atmosférou, zajímavými záporáky a slušně vystavěným příběhem, který se bohužel neobchází bez nudných pasáží. Výsledný dojem je slabé sci-fi hororové béčko se zajímavým námětem a slušnými triky. Ale také děsivým herectvím a kopou nudy, která potápí solidně vystavěný příběh. Takže u mě za dvě hvězdy doslova s odřenýma ušima.

Komentář může obsahovat možné SPOILERY. Hororové sci-fíčko, na kterém se Tobe Hopper podílel pouze tři dny. Poté jej nahradil John 'Bud' Cardos, tvůrce celkem zdařilého béčka MUTANT. Ovšem THE DARK pod jeho taktovkou nedopadl zrovna nejlépe. Snímek líčí brutální řádění mimozemského humanoida, který dekapituje obyvatele Los Angeles. Téměř celou stopáž se vesmírný zabiják vyhýbá kameře, což by za jistých okolností bylo ku prospěchu věci a pomohlo atmosféře. Zde je to však spíše na škodu. Po jeho stopách se vydává dvojka sympatických detektivů v závěsu s atraktivní reportérkou a propuštěným vrahem, který je nyní váženým autorem krvavých novel. Čtveřice pátračů po záhadných mordech je slušně obsazena, ovšem herecké výkony odpovídají béčkovému pojetí celého dílka. Dílko postrádá pořádnou atmosféru a napětí se vyskytuje zřídkakdy. Kamera uhýbá nejen před mimozemským zabijákem, ale také před krvavými scénami, takže se žádný gorefest nekoná, což je škoda. Stopáž není nijak zvláště dlouhá, ale nuda vystrkuje růžky celkem často. Zdařilý konec, kdy dostává monstrum konečně pořádný prostor a mrtvoly se začínají kupit, už snímek z podprůměrných vod nevytáhne. Výsledný dojem je slabší sci-fi horor bez výraznější atmosféry, s decentním množstvím krve a napětí a sympatickými hlavními hrdiny. Takže u mě za dvě hvězdy.

Nevšední, originální, neobyčejný, místy chytrý, občas vtipný a docela krvavý. Všemi těmito slovy by se dal popsat snímek Quentina Dupieuxe RUBBER. Dílko nabízí divákovi pohled na obživnutí a následné krvavé řádění ojeté pneumatiky, která masí vše co jí přijde do cesty, drobným zvířectvem počínaje a lidmi konče. Guma si to mastí vyprahlou krajinou a společně s divákem ji sleduje skupinka filmových diváků přímo v příběhu. Právě skupinka diváků nabízí společně s policajtem, jehož úloha je kromě gumy jednou z ústředních, nejvíce humorných situací velmi kolísající kvality. Řádění pneumatiky i přes zajímavou kameru a spoustu možností chápání jejího počínaní dochází časem šťáva a nebezpečně se přikrádá nuda, která částečně mizí až s příchodem první větší várky krvavých scén. Téměř hodina a půl je na jednu pneumatiku v podání francouzského tvůrce prostě moc. Výsledný dojem nezachraňuje ani zajímavý prolog, pohledná dívka, jež se stává během stopáže cílem agresivní pneumatiky a ani hrstka povedených gagů či vynikající konec. Jako nápad výborné, ovšem zpracování mi opravdu nesedlo a hodnotit výše než dvěma hvězdami prostě nemůžu.

Komentář může obsahovat možné SPOILERY. Sci-fi horor o hrozbě apokalypsy v podání mimozemských humanoidů ve Velké Británii pod taktovkou Tobe Hoopera dopadl nad všechna očekávání. Tvůrce v příběhu, který otevírá mise pozorování Halleyovy komety a následný střet s mimozemskou entitou, vykresluje parádní depresivní atmosféru, jež podtrhuje v závěru zdecimovaný Londýn. Hlavními hrdiny snímku jsou kapitán raketoplánu Churchill Carlsen, který jediný přežil pozorovací misi a ostřílený Caine, který vede pátrání po mimozemském humanoidovi, jenž po úniku z vojenské základny pobíhá mezi populací a zanechává za sebou vysušená lidská těla. Kapitán Carlsen je jediný, kdo může humanoida v podobě svůdné mladé a převážnou část stopáže nahé ženy vypátrat. V pátrání jim asistuje kromě lékařského odborníka ještě ministr obrany, ale ne každý hon na mimozemšťana přežívá. Herecké výkony jsou kvalitativně na stejné úrovni jako výše zmíněná vynikající atmosféra. Dále dílko zaujme zdařilými maskami, kapkou slušného gore a spoustou dobrých triků včetně explozí. Humanoidi žijící z lidské energie jsou pojati naprosto parádně, stejně jako jejich vesmírná loď. Výsledný dojem z filmu lehce kazí jen poněkud přemrštěná stopáž, kterou z náznaků nudy nevytáhnou ani vojenské manévry s karanténou či propojení mimozemšťanů s pozemskou upírskou mytologií. Přesto se však jedná o velmi kvalitní film, který u mě pod čtyři hvězdy prostě jít nemůže.

Vynikající námět geneticky zmutovaných krvelačných ovcí v lehce nadprůměrném zpracování novozélandského tvůrce, kterého k natočení tohohle bééééčka inspirovaly takové pecky, jako BAD TASTE či EVIL DEAD. Poměrně slušně rozjetý příběh, který se točí kolem dvou zcela odlišných bratrů a jejich ovčí farmy, jež jim zanechal jejich otec, ztrácí postupně tempo, a i přes vynikající gore efekty, masky a řadu zdařilých gagů působí trošku unyle. Zpestřením budiž sličná ekoteroristka, jež se přidává na stranu hodného bratra proti tomu zlému. Následuje nerovný boj proti krvelačnému stádu za pomoci farmářského pomocníka a drsné starší hospodyně. Dílku, jak je již výše zmíněno, dochází postupem času šťáva a některé vtípky se lehce míjí účinkem. Naštěstí stopáž není přemrštěná a herci působí celkem přirozeně. Za zmínku stojí ještě šílený hipík, který se přikrádá na farmu v doprovodu sličné ekoteroristky. Výsledný dojem je vcelku zdařilá hororová komedie, které po technické stránce nelze nic vytknout, ale díru do světa rozhodně neudělá – více méně trošku promarněná šance na pořádnou ovčí pecku. I přes lehké zklamání a za nepopiratelné klady přihazuji ještě třetí hvězdu.

Zdařilá hororová komedie beroucí si na paškál subžánr hixploitation, který neotřelými nápady převrací naruby. Ve snímku sledujeme samozřejmě partičku měštáků razící pokořit divokou přírodu, tentokrát se jedná o auto plné vysokoškolských studentů chystající se na kempink. S potencionální hrozbou, burany, se střetávají již na benzinové pumpě, kde přichází první várka kvalitního humoru, který se se spoustou hororových odkazů prolíná celým dílkem. Kvalita humoru občas trošku kolísá, ale trapnosti je na míle daleko. Na míle daleko je také nuda, která se při šílených taškařicích dvojice vidláků Tuckera a Dalea, nemá šanci dostavit. Celou dvojici jednoznačně táhne Dale, který svým vzhledem připomíná Jona Lajoie v jeho špičkovém skeči Pedofilní vousy, chybí mu už jen násilnické brýle. Řádění partičky studentíků zaostává za buranskou show, i když některé jejich gagy jsou naprosto brutální. Do všeho připočtěte ještě jednoho neohroženého policajta a máte sakra zábavný a celkem krvavý koktejl s kapkou romantiky a troškou oduševnělých mouder. Řemeslná stránka počinu je naprosto perfektní, obsazení i herecké výkony jsou také na celkem dobré úrovni a stopáž je adekvátně dlouhá. Výsledný dojem je komediální hixploit tak trochu na ruby za poctivé čtyři hvězdy.

Komentář může obsahovat možné SPOILERY. Další vydařená francouzská hororová pecka, která přivádí diváka ve společnosti trojice humanitárních zdravotních pracovníků do žánrově poslední dobou velmi oblíbené východní Evropy, kde sjet z hlavní cesty znamená najet na minu nebo narazit na gang obchodníků s orgány. Na hlavní hrdiny v tomto případě vyšla druhá varianta a těžko soudit, zdali je to pro ně lepší. Věznitelé se s nimi nepářou, dochází i na lehčí mučeníčko a čekání na smrt ve sklepení jugoslávské chatrče s neblahými vzpomínkami z dětství či blahými vzpomínkami na rodinu, kterou již nejspíš člověk nikdy neuvidí, se začíná pomalu odrážet na psychickém stavu vězněných frantíků. Tvůrci se s filmem nijak nemažou a po krátkém úvodu, kdy má divák šanci lehce poznat ústřední trojici postav, ihned tasí adrenalin v podobě únosu a následného uvěznění, kdy nejistota hrdinů, co s nimi partička maníků v čele se svérázným Ivanem Fraňkem a podivným doktorem s kamennou tváří zamýšlí. Dílko šlape na sto procent, ovšem s přívalem prvního gore a odhalením obchodu s orgány, trošku ztrácí dech. Adrenalin začíná opět stoupat při exkurzi na operační sál, který odstartuje krvavou a pro řadu zúčastněných velmi bolestivou jízdu až do pro někoho lehce předvídatelného finiše. Nicméně herci působí naprosto uvěřitelně, stopáž je optimální, napětí i krve je dost, námět, leč stokrát viděný, je ztvárněn zase trošku jinak a vůbec ne špatně. Takže u mě s přehledem za čtyři hvězdy.

Další vynikající várka strachu a napětí v podání francouzských hororových tvůrců, tentokrát však ve spolupráci s filmovými tvůrci z Rumunska. Dílko divákovi předhazuje počáteční idylku francouzského páru v rozlehlém domě, kdesi uprostřed rumunských lesů. Clémentine přijíždí domů z Bukurešťského gymnázia, kde působí jako profesorka francouzštiny, tam na ni čeká její přítel, spisovatel Lucas. Trošku si zašpásují, mrknou na telku a jdou spát. V noci je však probudí podivné zvuky a hrdinové zjistí, že jim někdo pobíhá před domem a má snahu se dostat dovnitř. Neznámý počet útočníků se dostává do domu a pro mladý páreček nastává noc hrůzy. Snímek opět operuje titulky – dle skutečných událostí, což už divák viděl nespočetněkrát. Ale naštěstí díky vynikající řemeslné stránce a uvěřitelným hereckým výkonům jdoucí ruku v ruce se sympatickým obsazením, maximální dávce nefalšovaného napětí a strachu nemá divák čas zkoumat, jestli se to opravdu stalo či ne. Bohužel či spíše díky bohu má šanci pouze lapat po dechu a tlačit se do sedačky pod přívalem nervy drásajících scén a několika perfektních zvratů během této sotva osmdesátiminutové extrémní jízdy. Interiéry rozlehlého domu se přímo nabízejí pro děsivé naháněčky a i následující interiéry a exteriéry nezůstávají v atmosféričnosti pozadu, spíše naopak. Kromě nálože napětí a strachu ukápne i kapka krve a na diváka se chystá šokující odhalení a vskutku mrazivý konec za zvuku řehtačky, na který slabší povahy jen tak nezapomenou. Výsledný dojem je vynikající horor, který mě jen utvrzuje v tom, že francouzská tvorba má vskutku koule. Hodnotím jasným plný počtem.