destroy83

Atmosférická pecka podlitá decentním množstvím krve v částečné produkci země galského kohouta nedělá novodobé hororové tvorbě vskutku ostudu. Naopak. Svou precizní vizuální stránkou a stavbou dějové linky vytváří dusnou atmosféru a zlověstné mrazení. Ve vlastním příběhu sledujeme atraktivní Ginu, které se po oslavě otcových narozenin převrátí svět doslova zrcadlově. Pocity neklidu, které jí probíhají tělem propuknou v paniku poté, co spatří na ulici sebe samu ve svém vlastním autě. Rozrušenost přecházející až do úzkosti, kterou cítí i dějem stržený divák, vedou k dopravní nehodě, při které má Gina podle doktorů štěstí. Ale těžko říci, zdali se dá nazvat štěstím návrat do úzkostného světa, ve kterém nepoznává ani svého přítele. Noční můry a podivné chování některých lidí ji nutí pátrat po příčině svých stavů a poznání není vždycky příjemné. Úzkost je přesným výrazem definující tenhle svým způsobem lehce netradičně podaný atmosférický horor, jehož jediným slabým místem je nepřehledná náznakovost, která může u někoho vyvolat pocity nepochopení (mě to také chvilku trvalo a sledovat to napůl oka, což dělám zřídkakdy, nevěděl bych, která bije). Ovšem jak je již výše zmíněno, jedná se o hororový kousek hodný divácké pozornosti. Za mě s přehledem čtyři hvězdy.

Komentář může obsahovat možné SPOILERY. Lehoučce nadprůměrná filmová adaptace Kingovy knihy v podání jednoho z velikánů hororového žánru Johna Carpentera. Ve vlastním příběhu sledujeme dvojici středoškoláků – zakomplexovaného Arniho a správňáckého Dennise. Tato na první pohled nesourodá dvojka řeší ve škole typické teen problémy jako jsou šikana ze strany partičky ostrých hochů, bábovky a auta. Dennis už si zadek vozí a Arnie si i přes nepochopení rodičů pořizuje ošuntělou plechovku Christinu, kterou následně opravuje v nedaleké dílně, jejíž majitel je sympatický jak osina v zadku. Arnimu se povede ze starého vraku udělat nablýskaný poklad. Charismatické auto dodává Arnimu sebevědomí a dříve zakomplexovaný klučina se mění v sebevědomého playboye, pro kterého není problém sbalit největší kost na škole. Tou je dívka Leigh, která dotváří mimo Christiny ústřední trojici příběhu. Každý úspěch však bývá něčím vykoupen. Christina si svého nového majitele usurpuje jen pro sebe a odcizuje jej nejen od nejlepšího přítele Dennise a rodičů, ale následně i od přítelkyně Leigh. Následně ukazuje plechové monstrum svou pravou tvář a začíná se roztáčet kolotoč vražd. Klasický béčkový příběh trpí především neúměrnou stopáží, která obsahuje řadu vláčných pasáží, které s přehledem trhají celkem dobře nastolenou atmosféru. Herecké výkony jsou naopak velmi příjemné, jak u hlavních, tak spousty vedlejších postav. S vraždami se Carpenter moc nevytáhl stejně jako s navozením pocitu strachu, který se u diváka během celé stopáže prakticky nedostavuje, ačkoliv jej námět přímo nabízí. Výsledný dojem je ucházející 80-kové béčko za poctivé tři hvězdy.

Nařachaný španělský thriller s příchutí hixploitation, ve kterém sledujeme Quima valícího si to za svou přítelkyní přes španělský zapadákov. Na cestě zastaví na benzinové pumpě, kde to zasune do atraktivní dívky Bey, která se nezdá a ukradne mu peněženku i s doklady. Quim se vydává za jejím bílým golfíkem a sjíždí z hlavní silnice na horské klikaté cestičky. Místo Bey však zanedlouho nachází díru po kulce na svém volvu a střetává se s maskovaným útočníkem. Tímto okamžikem nastává boj o holý život, do kterého se ne příliš překvapivě dostává i Bea. Dvojice prchá nádhernou přírodou a neznámý počet útočníků vyzbrojený mimo jiné i ostřelovací puškou je jim stále v patách. Vlastní příběh je vystavěn naprosto parádně a za pomoci vynikající práce s kamerou a naprosto uvěřitelných hereckých výkonů vytváří poctivé napětí, kterému dodává šťávu ještě anonymita útočníků, jež má divák šanci shlédnout pouze v několika nic neodhalujících záběrech. Po rozpačitém startu nabírá snímek až děsivě na obrátkách a s přehledem drží diváka napnutého až do samotného, pro někoho šokujícího finále. Výsledný dojem je kvalitní kousek, který by neměl ujít žádnému fandovi explotační kinematografie, ale s přehledem jej stráví i divák, který na tuto filmovou odnož nijak zatížený není. Hodnotím čtyřmi hvězdami.

Carpenter byl pro mě vždy zárukou kvalitní hororové podívané a v případě GHOSTS OF MARS tomu není jinak. Svůj příběh režisér situuje na planetu Mars, částečně obydlenou lidmi, kteří zde jedou svůj klasický život, těží, co se dá a lotry posílají za katr. Pro jednoho takového lotra se vydává skupinka policistů vedena mnou taktéž oblíbenou Pam Grier, které zdatně sekundují Natasha Henstridge (známá jako svůdná mutantka z hororové série SPECIES) a Jason Statham (ještě s částečně bujným vlasovým porostem). Lotra zde představuje Ice Cube, kterému divák nemá problém herecký výkon uvěřit, stejně jako výše zmíněným. Při vyzvedávání lotra v malém městečku poblíž těžebního dolu však naraží naši hrdinové na zmasakrovaná těla a cosi zlověstného visí ve vzduchu. S postupem času přichází na řadu klasický boj o přežití proti mnohonásobné přesile, který ovšem nemohou přežít všichni, navíc když je tým policistů doplněný nezkušenými nováčky. Tvůrce podává příběh dobře stravitelným způsobem za doprovodu řady béčkových klišé (myšleno v dobrém slova smyslu) a nezbytné krvavosti. Akce se divákovi dostává vrchovatou měrou, takže prostoru pro nudu, kterou navíc vytlačují celkem napínavé pasáže, vskutku moc není. Třešničkou na dortu budiž zdařilé masky útočníků. Výsledný dojem je kvalitní hororové béčko s dobrým prostředím, herci, hudbou, efekty, maskami, krví – prostě vším, co má takové béčko mít (snad kromě nějaké té nahoty). U mě silné čtyři hvězdy.

Komentář může obsahovat možné SPOILERY. Velmi originální a zároveň kvalitní španělský thriller o civilním americkém zaměstnanci působícím v Iráku v době ne příliš vstřícných vztahů tamních obyvatel s americkou vlajkou. Nemá smysl se zde rozepisovat o smyslu amerických operací v Iráku, pojďme se raději věnovat snímku, který stojí na hereckém koncertu jediného herce - Ryana Reynoldse, jehož postava Paul Conroy je unesena iráckými radikály a zaživa pohřbena v dřevěné rakvi s mobilním telefonem a pár věcmi, aby byla schopna informovat svět o své smrti v případě nezaplacení výkupného. Thriller, ač je natočen velice sugestivně, na logiku příliš nesází a občas to přímo bije do očí. Ale to je asi jediná chyba na jinak výtečném snímku, který sice diváka zpočátku lehce uspává, ale poté nabírá děsivě na obrátkách a napětí drží až do vynikajícího finále, při kterém příjemně zamrazí. Tvůrcům se téměř na sto procent zdařil heroický kousek, natočit poutavý film s jedním hercem, dřevěnou bednou a pár hlasy z mobilního telefonu. Škoda těch pár nelogičností, ale bez nich by nejspíš téměř sto minutový film, měl tak dvacet minut. Za mě s přehledem poctivé čtyři hvězdy.

Další z řady post apokalyptických depresí. Tentokrát za apokalypsou stojí upíři, kteří decimují Spojené státy, kde přeživší živoří v uzavřených městech, někdy pod dohledem národní gardy, někdy pod dohledem sebe samých. Nastává ten pravý čas vzývat stvořitele, ke kterému se v hojném počtu obracejí členové zlověstného bratrstva neštítící se ničeho, ani znásilnění přestárlé jeptišky či úmyslného šíření upíří pandemie mezi lidmi, jež kult neuznávají. Do takového světa se rovnýma nohama vrhá mladík Martin, který přišel po útoku upírů o oba rodiče a pod dohledem svého mistra, který jej zachránil, se z něj stává lovec upírů i hledač vysněného ráje kdesi na severu kontinentu. Společně podstupují nekonečnou pouť plnou nejen haldy kilometrů za denního světla a nespočtu nočních úkrytů před krvežíznivými upíry, ale i osudů náhodně potkávaných lidí, z nichž někteří se k jejich putování přidávají. Cestu plnou nástrah však nemohou přežít všichni. Ústřední dvojice příběhu je celkem sympatická a dobře herecky podaná, stejně jako většina větších rolí v příběhu. Příběh je vystavěný na výbornou, avšak někdy až příliš pomalé tempo a několik šílených tvůrčích přehmatů jej lehce podrážejí. Famózní hudební doprovod je jen pomyslnou třešničkou k nastolené depresivní atmosféře, kterou umocňuje několik vydařených emočních momentů. Stopáž není nijak závratná, avšak kvůli občasné vláčnosti a chybějícímu drivu nepůsobí zrovna nejlépe. Kdyby bylo dílko o něco dravější a tvůrce si odpustil některé momenty, které nechci prozrazovat, neváhal bych udělit plný počet. Ale i tak si dílko zaslouží s přehledem silné čtyři hvězdy. I když je promakanější než režisérova prvotina, je s MULBERRY STREET kvalitativně na stejné úrovni. Uvidíme, s čím se nadějný režisér vytasí příště.

Ultimátní kanadsko-americký exploitation zářez, ve kterém má divák možnost prožít s mladými rodiči utrpení v podobě unesení a pohřbení jejich šestiletého syna a následnou zatraceně brutální pomstu na vrahovi jejich jediného dítěte. Mladý manželský páreček Craig a Elise ztvárněný naprosto uvěřitelnými herci nabízí divákovi nefalšovaný emotivní zážitek podpořený velmi vkusnou smyčcovou hudbou – záběry na mrtvé dítě či zuboženou matku promítající si v mysli zážitky se svým synem nenechají chladného naprosto nikoho. Proto je zapotřebí zdrceným rodičům držet pěsti, aby rafinovaný plán únosu vraha jejich potomka ze spárů slepé spravedlnosti vyšel. Dvacet pět let s možností propuštění na půlce je pro ujetého magora, jehož ztvárnění bylo možná inspirováno maniakem z THE SILENCE OF THE LAMBS, zatraceně málo. Ještě, že Craig je doktor a ví, jak toho parchanta udržet co nejdéle naživu…Jak je již výše zmíněno, herci jsou uvěřitelní a divákovi sympatičtí, stopáž naprosto optimální, hudební doprovod bezchybný, krve a tortury si fanoušek exploitation záležitostí užije dost a napětí jakbysmet. Další plusem je jistá dávka originality, i když ve stejném roce spatřil světlo světa podobný kanadský kousek 7 DAYS. Podtrženo sečteno, v podstatě nemám snímku co vytknout, takže za mě plný počet hvězd.

Americký snímek AUTOPSY představuje sice nízkorozpočtový, ale pekelně krvavý a místy slušně brutální hororový flák odehrávající se v nemocničním prostředí se spoustou ostrých chirurgických nástrojů. Ve vlastním příběhu sledujeme skupinku mladých lidí, kteří po divokém mejdanu plném alkoholu a drog nasedají do svého auta a společně s náhodným známým Dimitrijem to valí zas o kus dál. Po cestě však mají nehodu, u které se objevuje nemocniční sanitka se dvěma maníky, kteří hrdiny snímku dopravují do nedaleké nemocnice Milosrdných sester. V liduprázdném zdravotnickém zařízení je netrpělivě očekává podivný doktor. Film má lehce nudný rozjezd, ale jakmile se děj přenese do nemocnice a vystříkne první krev, dostává úžasný náboj a valí do diváka šťavnaté gore scény, které se střídají se slušnými lekačkami v potemnělých chodbách nemocnice. Adrenalin stoupá s množstvím krve a nechuťáren, kterými tvůrci vskutku nešetří. Jednotlivé postavy jsou ztvárněny celkem obstojně, avšak logika jde občas trochu stranou. Záporáci jsou naprosto výborní a ujetost jim přímo sálá z očí. Prostředí, ve kterém se příběh odehrává, je vkusně vybráno a jeho potenciál tvůrci dílka využívají doslova na maximum. Další kladem budiž také nepřepálená stopáž, ve které na nudu moc místa opravdu není. Výsledný dojem je velmi dobrý, slušně krvavý a celkem brutální horor, který maximálně využívá nemocniční prostředí, ve kterém se odehrává. U mě s přehledem za čtyři hvězdy.

Velmi kvalitní televizní upířina, ve které přívádí Tobe Hooper diváka do malého městečka v Nové Anglii. Tím městečkem je Salem, který má jako spousta podobných měst svůj strašidelný dům opředený všelijakými historkami. Do městečka právě přijíždí Ben, spisovatel a rodák ze Salemu, kterého onen dům přímo fascinuje. Stavení má však nového majitele a ještě záhadnějšího než je samo. První polovina snímku velmi pozvolna představuje jednotlivé postavy, které se více či méně budou muset utkat se zlem pomocí křížů, svěcené vody či dřevěných kůlů. Kladné či méně kladné postavy mají dostatek času dostat se za pomoci uvěřitelného herectví divákovi pod kůži, aby s nimi následně mohl prožít v hrůze druhou polovinu snímku. Ta startuje mizením některých obyvatel městečka, a co pak dále následuje, není potřeba více rozpitvávat – vysátí na pokraj smrti, úmrtí a ožívání vládců noci. V této části dílko vytváří perfektní atmosféru za pomoci zdařilých masek, mlžných efektů a téměř úplné absence krve, což zde není vůbec na škodu. Pojetí paniky, kdy upíři začínají pohlcovat městečko a finální zúčtování jsou doslova na výbornou. Výsledný dojem je sice televizní, ale vydařená upířina s dobrým příběhem, přesvědčivými herci a pořádnou porcí pro žánr nezbytné atmosféry. Hodnotím čtyřmi poctivými hvězdami.

Americká akčně pojatá krysí zombiárna, která nabízí divákovi vysokooktanovou, místy střihově zběsilou, krvavou jízdu v ulicích Manhattanu. Ve vlastním příběhu sledujeme partičku obyvatel staršího bytového domu, která se snaží odolávat krvavým útokům zmutovaných krysích lidí (krysích zombie?), jejichž řady se v okolí po kousnutí infikovanými krysami rozrůstají exponenciální řadou. Ústředními hrdiny snímku jsou bývalý boxer, který pálí za svou sousedkou pracující v nedalekém baru, jeho černošský kamarád a dcera vracející se z vojenské mise. V domě divák může ještě potkat dva starší týpky, umaštěného údržbáře a syna objektu touhy správňáckého ex-boxera, který si to s krysákama rozdává holýma rukama. Strachu plné barikádování se v domě je jen začátek této adrenalinové jízdy, která zběsilými naháněčkami v manhattanských ulicích rozbuší srdce každého hororového fanouška. Na to, že se jedná o režisérovu prvotinu, je snímek obstojně řemeslně zvládnut a disponuje slušnou porcí napětí, zdařilých masek a pořádného gore. Příběh je sice prostý, ale úderný jak rána pěstí do hlavy. Herecké výkony nejsou zrovna oscarové, ale žádné herecké křeče se díkybohu také nekonají. Třešničkou na dortu je vynikající hudební doprovod. Takže u mě za poctivé čtyři hvězdy.