ČeskýTulák

Film postaven pouze na jednom herci. Děj je nepovedenou kopií filmu Přejezd Kasandra. Řada scén je stejná a vlastně i konec filmu je stejný. Jak se má takovýto film hodnotit. Dvě hvězdičky je až dost.

Na tento film jsme vyrazili do kina včera s tím, že se budeme bavit. Co ale má film výstižného je název Tátova VOLHA. Právě jako toto legendární automobil se jevil film. Velice těžký rozjezd a volná jízda. Rovněž i dialogy. Člověk očekával hned při vysypání popela na kaktusy delší humorný dialog, ale jak začal, tak najednou zanikl. Rovněž jsme očekávali více od scény s paní Holubovou, ale i zde jak špatně seřízené auto, roztočí se a zhasne. K úsměvu vedl i seznam herců, když je zde uváděl pan Antonín Harth (můj oblíbenec z ČB). Jeho "role" nebyl ani štěk. Rovněž scéna po dobré zprávě z nemocnice, byla prezentována v jakési šedí. Rozuzlení celého případu s panem Polívkou bylo tak trochu mimo mísu. Dominantní polívka, který peskuje všechny, že jablka nejsou bubákem nahoru, najednou vyřeší celou kauzu s Terezou. A konec? Jako , když definitivně zhasne VOLHA. Nebyl snad nikdo, kdo by nečekal setkání s Tomášem. Myslím, že O bodou by bylo drastické, snaha byla vidět. Takže za 1 a nutně seřídit vozidlo.

Vynikající dokumentární seriál o historii kinematografie. Ke každé kapitole - oblasti byl uváděl vybraný film, většinou takový , který nebylo možno vidět v kině. Průvodní slovo pana Františka Goldscheidera bylo na vysoké úrovní. Je veliká škoda, že tento seriál je uložen v archivu československé televize. Je otázka proč. Jak jsem se dočetl, pan Goldscheider byl politicky jinde a odešel mimo republiku. Ale to nic nemění na tom, že bychom mohli tento dokument vidět.

Česká televize popírá vysílání filmu. Přitom film v ČST byl vysílán s českým dabingem (Brno). Film jsem viděl někdy v roce 1963-4. Jedná se o kvalitní válečný film s kvalitním hereckým obsazením.

Není to ani 12 hodin , co jsem film dokoukal. Zatím mi vůbec není jasné "co tím chtěl básník říci". Jako školák jsem zažil poslední roky pomníku, ale nikdy jsem jej neviděl naživo. U tohoto filmu si vzal autor velké spousto a to vůbec nestrávil. Co hlavně chybí , je vůdčí nit. Skáče se sem tam. Jediné co je přehledné jsou použité dokumentární filmy. Dialogy . které by měly být pro film hlavní, vyznívají z dnešní doby. Autor si neuvědomil, že v době stavby monstra , nikdo nevěděl, že režim padne. Vsunutí připomínky B.Modrého bylo násilné a trapné. Odkud a kam vězňové šli? DALŠÍ PŘÍŠTĚ Hodnocení "odpad" filmu spíš lichotí!!

Snad jako filmové dílo je tento film pro mne zajímavý. Viděl jsem jej celý, ale nenalezl jsem to hlavní což je základní nit - základní děj. Ten je velmi rozbitý tím, že se rychle přeskakuje na jednotlivé roky. Měl jsem zato, že hlavní postavou filmu je R.Brzobohatý. Ale role je až moc stručná. Zejména pak jeho poslední epizody - zvolení do čela obce. Otázka co vlastně po zvolení dělal a proč dopadl špatně (toto se nedovíme ani z vyjadřování sousedů a dcery ve stati poslední). V epilogu se pouze náhodně dozvíme, že již je nějakou dobu mrtev. Film je vysoce hodnoce snad i proto, že je natočen podobně jako Skřivánci .... , Ucho a další v letech 1968 a 1969. A tak hodnocení dvou hvězdiček za výkom pana Brodského. Ještě k poznáce u folmu - drama ani komedie to rozhodně není. Ale ani na Oscara.

Film je postaven pouze na střílení , snaze někoho zabít a hlavně co nejvíce krve. V některých zábech není ani jasné , kdo byl v té chvíli zastřelen, Je zde vidět pouze základ každého westernu, boj dvou stran. Zde se zdá , že jde pouze o získání moc nad městem. Ovšem je zde jeden proti všem, pistolník, kterého ani sto pušek netrefí. Ve filmu není na druhé straně zvýrazněno, proč ke střílení a zabíjení dochází = doba prohibice. I když jsem film sledoval až do konce, nelze se vyjádřit jinak než špatný , velice špatný film (a mu lichotím).

Kdybych dobu, která má být ve filmu prožívána, neprožil, dal by se to nazvat průměrný film zobrazující dobu v šedesátých letech. Řada detailů je brána z jiné doby , také použité ve filmech. U některých postav to vypadalo, že film se odehrává v padesátých letech a jen president Ludvík Svoboda film zasazuje jinam. Vybavení učeben školy patří do doby, kdy jsem já nastoupil do prvé třídy (pomůcky visící na zdech těžko mohly vydržet dvacet let). Souhlasím s tím, co píše Enšpígl, že je obdivuhodná a náročná práce s dětskými herci. Ale zase tolik jich tam v hlavních rolích nebylo. Na filmu je jasně vidět, že poválečná historie je řadě scénáristů a zejména režisérům značně vzdálená. Film nemohu jinak hodnotit než nekvalitně zpracivaná historie se zneužitím pohledu dětí.

Jen technický dotaz. Na konkurenční databázi jsem dostal dotaz zda tento film vyšel na DVD. Já osobně si nejsem jistý. Ale i zde je fotografie z DVD obalu. Možná byl připraven , ale nevydán.

Film uveden jako hlavní pořad večera. Člověk by čekal, že se bude bavit , smát nebo držet pěsti hrdinovi filmu. Ale nestačil jsem se divit. Čekal jsem jsem dvacet minut , čtyřicet minut ..... A stále jsem neviděl o co autorovi a režisérovi (!) šlo. Ano , chlapec má nějaké představy , chtěl by točit film. Ale podle děje by zřejmě chtěl být i detektiv a kriminalista. Vše se nakonec vyřeší v posledních pěti minutách, není vlastní dítě rodičů, ti mají postižené prvé dítě a vše tají. Což člověk chápe. Režisér nakonec z chlapce udělá supermana, který může vše. Točí se scény u kamaráda doma (který rodič by to dovolil a která kamera by to přežila). A velice pochybuji, že by vstup do stacionáře Arpida dovolili nezletilému cizímu chlapci a ještě tam filmovat. Rovněž šmírovat vlastní rodiče. Velice málo je zde ze školního života chlapce, pro něj to není důležité, tak jako pohyb a sport. Man Mádl je stále ještě malé dítě a zřejmě se ledacos v mládí nepodařila. Proto tento film.Film byl točen v Českých Budějovicích, což je polehčující okolnost, ale někdy až bolely oči z krátkých záběrů , rychlých a trhaných pohybů kamery. Ano, ano , točilo to dítě. Film končí krásnou myšlenkou , ale to je také všechno. Škoda času