McGuffin

Dánskému kolektivnímu čtyřhlavemu hrdinovi se na kontrolním panelu rozsvítí Blikající světla, Blinkende lygter. Je v letech, páchá zločin, přestalo hoto to bavit a sní o normálním životě bez zbraní a zločinu. To za prvé. Za druhé mu loupež, podvod a útěk přihrají peníze a rozbitý dům na břehu moře, z něhož by podle něj mohla být skvělá restaurace. Tak jí, a to za třetí a pomalu, dělá a vzpomíná na své dětství, klopotné, nevděčné, pro zločince jako stvořené. Pak ji otevře a lidé jsou z jeho nepovedených jídel a zločineckých historek nadšení. Takže za čtvrté, smíchejte dětskou limonádu, chilli con carne a třeba buchty od babičky, a jistě najdete publikum, kterému se zavděčíte, navádí též režírující Anders Thomas Jensen. P.S. To jsou řádky o příběhu, ne o filmu z něj. https://www.macguffin.cz/

Do tradiční soutěže krásy v Bluebonnet v Texasu, jejíž duší je její bývalá a dodnes krásná vítězka, se přihlásí její dcera, co jí z oka nevypadla. Já, knedlíček, Dumplin', říká jí matka, a ví proč. A protože si to scénář Kristin Hahn podle knihy Julie Murphy přeje, tak uspěje. Což se stává zrovna tak běžně, jako že formuli jedna vyhrají motokáry, kterým publikum v cílové rovince zatleská nadšeněji, než formulím. Chcete řízek? Dáme vám smoothie. P.S. To jsou řádky o příběhu, ne o filmu z něj. https://www.macguffin.cz/

Parta samozvaných vyšetřovatelů a mstitelů se rozhodne rozluštit nehodu, při níž zahyne manželka jednoho z nich. Řada důkazů popírá nehodu jako náhodu a vede k promyšlenému zločinu a tlupě jménem Rytíři spravedlnosti, Retfærdighedens ryttere, a v tom je problém. V řadě. Pokud sedí první důkaz na osmdesát procent a druhý a další také, pak pátý takto nalezený sedí už jen na třiatřicet procent. To žádná jistota není a když na to zapomenete, nejspíš uděláte chybu. A přesně to i režírující Anders Thomas Jensen na půdě dánského Odense publiku předvádí. Hodinu matematiky ilustrovanou gaunery a mstiteli a když nedáváte pozor, nebudete vědět, kdo je rytíř. P.S. To jsou řádky o příběhu, ne o filmu z něj. https://www.macguffin.cz/

Česky je to Druhý dech, Martha tanzt německy. Ve skutečnosti už druhý dech čerstvě rozvedená matka s dcerou chytly před začátkem tohoto příběhu, když se odstěhovaly z New Yorku. A příběh je to ten, že matka lékařka chytla druhý dech v nové práci i v životě dobrý a dcera na nové střední škole špatný. Dívčí intriky, první trochu mylná láska, kyberšikana a posměch spolužaček. Což ovšem vezme vítr z plachet i její matce. A právě když matka Marta začne znovu tančit, chytne třetí už definitivně dobrý dech, který vzápětí popadne i dcera; takže usmíření, vida, a je po intrikách. Kniha Katie Fforde a scénář Katie Fforde a Jörga Tensinga míní, že když se tančí, dopadne všechno dobře. P.S. To jsou řádky o příběhu, ne o filmu z něj. https://www.macguffin.cz/

Morytát Fargo je mince o dvou stranách, o páchání zločinu únosu a o jeho vyšetřování. V Minneapolis se zrodí v hlavě jednoho nerozumného muže jeho plán a o mnoho let dříve jeho dnešní oběť a dlouho manželka. V Severní Dakotě její dva únosci, první pracovitý, druhý natvrdlý, co mu neradno zkřížit cestu. A přesně tohle scénář Ethana a Joela Coena obsahuje, mnohonásobně náhodně zkříženou cestu a mnohonásobné vraždy. Druhá strana mince s tváří policistky tetičky a mozkem, který únoscům schází, může padnout, spravedlnost se rozeběhne a doběhne. Kdo z viníků vražedný morytát přežil, byl chycen, kdo z nevinných nepřežil, měl smůlu. P.S. To jsou řádky o příběhu, ne o filmu z něj. https://www.macguffin.czú

Být bývalý Modelář a pilot modelů letadel je vhodná kvalifikace i pro pilota dronů a být farmaceut je správná kvalifikace pro výrobu bomb. Pilotování dronů a výroba bomb přivedou mladého svobodného hrdinu příběhu k pěti událostem. K natáčení filmů, barnumské kampani kandidáta na českého prezidenta, univerzitnímu projevu státní žalobkyně, bytovému koncertu na památku ruské písničkářky a k pražské návštěvě amerického ministra zahraničí. Čert ví, jak to spolu souvisí, ale po pár natáčecích dnech, zklamání z prezidentského kandidáta i ze státní žalobkyně a po anarchistické ruské koncertní inspiraci se hrdina rozhodne s dronem a bombou zabít amerického ministra. Jenže nakonec nezmáčkne spoušť. Což ho stojí život, ale ministra, kandidáta, žalobkyni, filmaře ani nikoho jiného, snad ani publikum, ne. Též režírující scenárista Petr Zelenka si, jak to tak v Česku bývá, také vzal za své přivést svého hrdinu do hloupých situací, které nezbytně a ještě hloupěji nezvládne. Neúspěch hrdiny úspěchem scénáře. P.S. To jsou řádky o příběhu, ne o filmu z něj. https://www.macguffin.cz/

Klamavě označený Casting na lásku je správně výměna manželů. Stávající manžel pohledné mladé ženě nefunguje, tak po Praze hledá, hledá, hledá a hledá lepšího. A najde. Ve vinárně, ve vlaku i na castingu. Nepohledného, ale lepšího. Kterému dá přednost i před vysněnou prací, o níž Eva Toulová, co to napsala i režírovala, publiku mnoho neřekne. P.S. To jsou řádky o řídkém příběhu, ne o filmu z něj. https://www.macguffin.cz/

Jak začne jedna Láska v New Yorku, Eine Liebe in New York? Umytým čelním sklem? Šéfovým obletováním? Kdeže, bratrovou nemocnou krví. Jak dopadne? Že si jeho sestra vezme jejího dárce, zavrhne nadbíhajícího šéfa a bratr najde jiného dárce. A navrch ještě peripetie s imigračním. Scénář podle knihy Katie Fforde sepsala Katie Fforde. P.S. To jsou řádky o příběhu, ne o filmu z něj. https://www.macguffin.cz/

Otcovou smrtí se synovi dramaticky změní život, vyhodí ho z luxusní léčebny a on zůstane na krku starší, příjmem ani majetkem neoplývající svobodné sestře. Kterou v sedmnácti z domova vyhodil otec. Sestra fotografka po dvou marných pokusech nafotí a do soutěže nejvýznamnější bostonské galerie předá šťastné fotografie svého nemocného bratra. A vyhraje, protože fotky mají srdce. Odměna pro výherce zaplatí přesun bratra zpět do léčebny a v jejím bytě se tak uvolní lůžko, které obsadí její čerstvý nápadník. Voilà, to je Ztracené srdce, Bruderherz, jak jej podle knihy Katie Fforde do scénáře sepsal Arndt Stüwe. P.S. To jsou řádky o příběhu, ne o filmu z něj. https://www.macguffin.cz/

Byl jednou jeden realitní makléř, co v New Yorku lidi podváděl byv sám podveden, proto z města zmizel. Za městem se choval jen o málo, ale opravdu jen o trochu lépe a při práci natrefil na staré manžele v krizi, co je plánoval také obrat, a na jejich dceru v krizi, kterou tím pěkně naštval. Protože je autorkou knižní předlohy Katie Fforde, a scenáristka Elke Rössler na tom nic nezměnila, vše se v dobré obrátí, krize jsou zažehnány, partnerské vztahy navázány, dcera na vše zlé zapomene, s makléřem si dají hubičku a tím počne její Bellino štěstí, Bellas Glück. P.S. To jsou řádky o příběhu, ne o filmu z něj. https://www.macguffin.cz/