chamonix

Je to rok, co Mateovi (Javier Rey) zemřela žena. Ona nebyla jen holka, ke které přijdete po práci, dáte si večeři a jdete do postele. Oni byli jedno tělo jedna duše. Ona byla jeho partnerkou v životě i na laně, před třemi lety se dokonce spolu neúspěšně pokoušeli zdolat Annapurnu. Nový pokus už ale mít nebudou, zahynula loni v Alpách. Mateo má přesto pocit, že je tu stále s ním, a i proto trénuje na nový výstup na jejich osudovou horu.
Když nadešel ten den a on byl znovu v Himalájích, na nic nečekal a rovnou se pustil do výstupu. A stejně jako byl netrpělivý, byl i neúspěšný. Brzy se zřítil a teď tu leží v bezvědomí pod stěnou, kde ho ve sněhu našla Ione (Patricia López Arnaiz). Ione je také horolezkyně, dokonce svými výkony mezi himalájisty proslavená. Zvládla vylézt nejrychleji ze všech na všechny osmitisícovky. Jenže před třemi měsíci na vrcholu té poslední čtrnácté jí došlo, že tím si splnila své sny. Už před sebou nemá žádný životní cíl, cítí se naprosto vyhořelá a přežívá ze dne na den v opuštěné útulně zde vysoko v Himalájích, protože se nechce vrátit domů, kde je tolik problémů, kterým stejnou měrou nerozumí, jako jsou jí i lhostejné. Mateo přišel při pádu otřesem i o zrak, ale po pár dnech se jeho stav lepší. Tehdy vypráví, co všechno pro něj tahle hora znamená. Neřekl jen to, že má s sebou popel své lásky, který chce rozptýlit nahoře na vrcholu. Zkušená horolezkyně ho odrazuje od nového pokusu, minimálně příštích pár dní kvůli špatné předpovědi. Ráno se ale Ione probudila a chata byla prázdná, jen na stole byl papír se vzkazem.

„Armáda je jediné místo, kde se prakticky ve stejnou chvíli můžete smát, až se budete za břicho popadat i frustrovaně mlátit hlavou do zdi. Kde si připadáte současně jako nejúspěšnější člověk na světě i jako největší blbec.“
V Izraeli mimořádně dobře přijatý seriál z armádního prostředí napsala Atara Frish, autorka a režisérka v jednom, na základě svých pětiletých zkušeností ve funkci výcvikového důstojníka izraelské armády. Zaměřuje se zejména na vztahy a identitu postav a jejich emoční pokrok a hierarchii v uzavřené skupině ženské výcvikové jednotky.

1. den vojny. Do armády rukuje nový odvodový ročník. Najíždějící autobusy s branci organizuje Noa, důstojnice štábu. Rota Toro vlevo, rota Sokol vpravo, vy dozadu, vy támhle... perfektní pořádek udržuje přesně dle předpisů, každý přesun, každé lejstro si nechává potvrdit podpisem. Noa je dokonalý administrativní pracovník. Jenže na opačné straně základny se v té chvíli zranila velitelka jedné z výcvikových čet a na štábu řeší, koho jmenovat místo ní. Nemají žádného volného důstojníka. Kromě Noy. A tak padlo rychlé rozhodnutí a Noe – s nedostatkem sociálních dovedností téměř hraničícím s poruchou autistického spektra – se plní tajné přání. Její přísný smysl pro pořádek se v přebírané jednotce od samého počátku střetává se zdejší zajetou praxí. Bývalá velitelka například odkládala svým novobrancům první bojový poplach na později, i když podle předpisů má být už v průběhu první noci. Pro Nou jsou ale předpisy svaté a rozhodně se nadále hodlá řídit pouze tím, co od ní vyžaduje armáda.

Noina četa se skládá z problémových dívek, často s kriminální minulostí. I kvůli tomu se jmenování Noy, která nemá žádnou zkušenost jako velící důstojník, nesetkalo zejména u jejího nadřízeného velitele roty s pozitivním přijetím. Přesto všichni přežili nakonec i první den, třebaže jedna z nových vojákyň vyhrožovala sebevraždou, i první noc, kdy holky zažily svůj první poplach. Zdá se, že nejproblematičtější bude 3. družstvo, zejména kvůli jejich velitelce. Arava je zakřiknutá, stydí se vystupovat před nastoupenou jednotkou a holky z jejího družstva si z ní brzy dělají doslova dobrý den. Je to Aravin dlouhodobý problém a na hlavním štábu ji už chtěli z funkce odstranit. Noa si naopak to, udělat z ní rozhodnou velitelku, klade jako osobní úkol, protože je přesvědčena, že v armádě je každý tak dobrý, jak je dobrý jeho nadřízený. Případný neúspěch s Aravou by tedy stavěl do špatného světla tedy především ji. Nicméně ve 3. družstvu doutnají i další problémy. Šikana. A mezi ženskými může být stejně zlá, možná ještě horší, než v mužském kolektivu.

Ve 3. družstvu se situace stále zhoršuje a dnes ráno dokonce respekt vůči velitelce upadl natolik, že Aravě ukradli telefon. Na apelplacu Noa přikázala osobní prohlídku, ale ani u holek, ani v jejich bagáži se nic nenašlo. Telefon se z ničeho nic objevil uprostřed nastoupené jednotky až po hrozbě prokurátorem. Tím nicméně vše neskončilo. Pachatelka, či spíše pachatelky zablokovaly přihlašování do přístroje svým otiskem. Hledání toho správného prstu je neúspěšné, dokud se u Noy nepřihlásí Šimrit, oběť šikany uvnitř 3. družstva. Aniž by věděla o aféře s telefonem, do tábora přijela bývalá velitelka čety. Přijela se rozloučit se svojí jednotkou, protože ji po zranění oka lékaři zneschopnili. Noa už není ve funkci jen dočasně, její jmenování velitelkou čety je od nynějška oficiální.

Není to jen Arava, kdo má se svým družstvem problémy. A začalo to tak nevinně. Tzlil chtěla se svými podřízenými vycházet po dobrém, stejně jako kdysi se svými kamarádkami. Když nastoupily nové vojačky, dostaly od ní k nové uniformě a vybavení malé motivační přáníčko, za vyplnění rozkazu bylo lízátko a po návratu z víkendové dovolenky na každou čekala na posteli čokoládička. Jenže ony mají jinou minulost a životní zkušenosti, než holčičky z kibucu či měšťáckých předměstí, a se svojí velitelkou už pěkně vořou. V čele s Hagit. Není to náhoda, že má už z civilu pěkný škraloup, resp. čtyři tresty. Nad Tzlil a její vysněnou budoucností důstojníka se smráká.

Tzlil se kvůli své první chybě dostává, jinak to nazvat nejde, stále hlouběji do sr… Už ne ona, to Hagit tady velí! Jinak ovšem má Noina četa v denním plánu ostré střelby. Její první střelby ve funkci velitele čety, to vyžaduje mimořádnou pozornost. Jenže nachází v kapse zamilovaný dopis a soustředění je pryč. Je to skutečné vyznání lásky, nebo nějaký žert od jejích svěřenkyň? Minimálně o jedné lesbičce Noa ví. Však ji taky na její žádost ubytovala odděleně. Čehož měla brzy litovat, protože ji chytili při souloži s kolegou – právě v té kanceláři, kde jí Noa povolila nocleh! A nic neznamená, že šlo pouze o sex a láska v tom neměla co dělat. To seržantka Sapir je naopak zamilovaná víc, než je ochotna si připustit.

Sexuální aféra Šimrit má několik důsledků. Ona sama se musí – šikana nešikana – vrátit do stanu ke svému družstvu (a holky si pamatují moc dobře, kdo donáší…), Noa nejspíše přijde o velení čety, velitel roty Kfir (jakoby nestačilo, že mu nevyšlo povýšení), jinak zvyklý na téhle základně na totální veget, dostává na štábu kapky a celá četa má zaražené víkendové opušťáky... Přede všemi je šabat na základně. Dlouhý, plný nečinnosti, nudy a bez nadřízených.

3. družstvo bude dnes v noci hlídat výcvikový tábor. Že holky poztrácely nafasovanou munici než došly na rozdílení? Čert to vem, k tomu vojenský řád nic neříká, takže to Zimmer odbyla jako hotovou věc a pokračovala v instruktáži: „V případě narušení prostoru voláte co?“ „Stůj, předlož dokumenty!“ „Když narušitel nereaguje, následuje co?“ „Stůj, nebo budu střílet!“ „Co je povoleno na hlídce?“ „Nic!“ „Co je zakázáno na hlídce?“ Všechno! „Pro blbé: nesedět, nejíst, nepít, nečíst, nekouřit, netelefonovat...“ Jenže holky jsou vystrašené historkami o teroristech ve křoví, íránských bezpilotních dronech ve vzduchu, mají osobní problémy, mají chutě a mají i kamarádky, které na rozdíl od nich nejsou zrovna ve službě. Čtyři hodiny jsou příliš dlouhá doba, aby dokázaly jen tak stát na jednom místě.

Den pravidelného generálního úklidu základny. Každá jednotka má spoustu práce s rajóny na svém úseku, jenže Noa se iniciativně přihlásila i k úklidu memoriálního koutku. Ano, ten skutečně potřebuje dát už dávno do pořádku. Za to, v jakém je stavu, ale bohužel může kanalizace a neskutečný smrad. To vědí všichni, právě proto se o místo nikdo nestará. A Noin bezprostřední nadřízený je na ni za její iniciativu pořádně naštvaný. Je si jistý, že úklid vlastních prostor čety a navrch i tohoto zanedbaného koutu do chvíle, kdy přijde velitel základny na kontrolu, stihnout nelze. Kfir už prostě nechce další průser. Jenže Noa má horší problémy, než se starat o to, co si myslí její roťák. Jí se v této chvíli sype pod rukama úplně vše. Ignoraci Aravy jako velitelky družstva už holky neskrývají ani před ní. Provalil se milenec Sapir a prasklo i Tzlilino tajemství, které smrdí prokurátorem!

Den jejich prvního armádního cvičení. Nad Aravou už Noa zlomila hůl a na pochod v plné polní vzala všechny své velitele družstev kromě ní. Ztráty mezi mužstvem přišly záhy. První z jejich holek odpadla ještě prakticky na dohled tábora. Udělalo se jí tak zle, že se k ní seběhly všechny tři seržantky i s Noou. Naneštěstí její slabost a zvracení byl jen plán, jak na sebe přitáhnout pozornost celého velení čety, aby se mohly ostatní holky ztratit. Prostě pomsta za skutečné i domnělé podrazy od nadřízených. Jenže toto není jen jakási holčičí pomsta, za ztrátu jednotky už Noe, Sapir, Tzlil i Zimmer zcela reálně hrozí vojenský soud…

Poslední den základního výcviku. Po třech měsících ve výcvikovém táboře, po závěrečném pochodu a po přísaze na holky čeká rozdělení do jednotek podle naplánované specializace. Odjezd vojáků je nicméně odložen, protože se v jídelně ztratilo 300 lžiček. A Noa má vážné podezření, že za krádeží je opět její četa. Něco na způsob rozloučení s velitelkou. Ještě horší ale je, co se stalo s Aravou. Její seržantka se pokusila v den přísahy branců o sebevraždu a Noa je rozhodnutá za to převzít osobní zodpovědnost. Mezi všemi, kdo ukončil základní výcvik, je jedna vojačka, která je rozhodnutá neodjet. Hagit je odhodlaná využít svou moc nad Tzlil do poslední chvíle a „žádá“ svoji seržantku o doporučení do poddůstojnického kurzu.

V přímořském resortu ve stínu palem tráví na terase hotelové restaurace svůj volný čas baronesa Doris Holberg (Senta Berger) s otcem. Baron Holberg (Martin Held) dokáže citovat rodokmen 300 let zpátky a je na své předky náležitě hrdý. Každý jeden z nich se pyšnil mimořádnými schopnostmi. Každý jeden z nich byl slavným zlodějem, virtuosem ve svém oboru. A je to právě toto třísetleté dědictví, že i oni dva dokáží na první pohled odhadnout počet karátů v náhrdelníku visícím na krku libovolné dámy, na niž zaměří svoji pozornost, a připravit ji o něj, aniž by o tom věděla.
Když do hotelu přijel módní návrhář Cavin (Hanns Lothar), padla mu mladá aristokratka okamžitě do oka – její styl, její noblesa, oh la la… a okamžitě si ji hodlá odvézt do Londýna. Od Francouze, který má šatník plný fiži a vraždil by, kdyby někdo holubičí modř nazval jen světlemodrou, její pověsti nic nehrozí. To ovšem nejde říci o šperkovnicích boháčů vyskytujících se toho času v hlavním městě britského impéria. Respektive nešlo. Dnes už totiž v ohrožení nejsou, protože mladá baronesa právě potkala anglického gentlemana, kvůli němuž chce skončit s rodinnou tradicí a stát se – otci navzdory – jeho počestnou manželkou.

Mladý jeruzalémský umělec je svědkem únosu. Stál právě u okna, když viděl, jak tři ortodoxní Židé vedou oběť do neobývaného bytu naproti jeho pokoji. Je odhodlaný člověku v kápi pomoct, ale kolem uneseného, únosců a záhy i kolem něj krouží několik dalších osob. A od jedněch slyší, že unesený je zázračný rabín, prorok, který vidí do budoucnosti, od druhých zase, že jde o podvodníka. Nicméně je pravdou, že se za rabínem kvůli pověsti o jeho zázračných schopnostech sjížděly davy lidí ochotných platit za jeho předpovědi. Co se týče takto vybraných peněz, mluvíme už o vyšších desítkách milionů! Které však zmizely…

Kdesi v Dolním Bavorsku je vesnice, která pomalu vymírá. Žít se tu chce málokomu, za poslední rok se odstěhovalo deset rodin. V Marienzellu totiž není rychlý internet a to připojení, co ještě funguje, se stále seká. Přivést nový kabel by stálo přes 200 tisíc a ty obec nemá. Ani na dotace nedosáhnou. Je tu nicméně jedna šance, jak se k nějakým penězům dostat – vyhrát místní taneční soutěž a pak postoupit do národního kola. Chuť vystupovat před publikem však mají jen Lena (Rosalie Thomass), kterou to napadlo, a pak její dvě kamarádky. Všechny tři právě trápí osobní problémy a těch čtrnáct dní společného tréninku i závěrečné vystoupení jsou nakonec zároveň tím, co jim pomůže je vyřešit. Jim i jejich Marienzellu.

Když byly jeho synovi tři roky, Vadim Kotov (Dmitrij Marjanov) se rozvedl. Dnes, o pár let později, se chce bývalý paragán po odchodu do civilu o svého syna znovu starat, ale Anna (Oxana Vasiljeva) už je znovu vdaná. Vzala si učitele dějepisáře a klape jim to. Annina syna si zamiloval, dokonce ho adoptoval, a tak první setkání dvou otců neproběhlo úplně v klidu. Nicméně Alexandr Lvov (Yan Tsapnik) nechce upírat Váňovi rodného otce a ani Vadimovi nehodlá upírat otcovská práva. Přesto to ale bude jiný důvod, který je definitivně spojí – Vaňka je unesen. Banditi si ho spletli s jeho spolužákem, synem zdejšího podnikatele. Oleg Chromov (Sergej Gorobčenko), který si uvědomuje, že skutečným cílem byl jeho syn, souhlasí s tím, že Lvovovi a Kotovovi pomůže uneseného osmiletého kluka najít.

Na každého působí alkohol různě. Míša o sobě ví, že už s první skleničkou ztrácí jakékoli zábrany, a proto raději nepije. Jenže vždycky se najde někdo, kdo do abstinenta hučí tak dlouho, až...

Na polích vrcholí žně – výnosy se i letos zdají být dobré – a právě tehdy se objevuje ve vesnici ta novina. Jako rána z čistého nebe! Po třiceti pěti letech se z vězení a vyhnanství vrací do míst svých zločinů bývalý fašistický kolaborant a policajt Šiškovič (Ivan Matskevich). Ten Šiškovič, který zničil život Ivanovi Batrakovi (Vladimir Gosťuchin), ten Šiškovič, který má na svědomí jeho rodinu. Ten zločinec, který před jeho očima, když mu bylo pouhých šest let, zastřelil jeho malou sestřičku a těhotnou maminku. Ivanovi bylo tehdy pouhých šest, přesto si dodnes vyčítá, že je nedokázal ochránit. A teď je ten vrah tady a chová se, jako by se nic nestalo. Dokonce i někteří zdejší lidé s ním jednají jako s obyčejným člověkem, jako by se nikdy nic nestalo. Ba dokonce si ho předcházejí, protože si přivezl ze Sibiře velké peníze a známosti…

Útočník FC Synové Jeruzaléma Ami Šušan (Oshri Cohen) má prvotřídního agenta. Zařídil mu skvělé angažmá v první lize a stará se o něj i v soukromí – ne snad že by ho i oblékal, to i jako profesionální fotbalista zvládne sám, ale rozhodně hlídá jeho pověst a pěstuje šušanovskou macho legendu. Tentokrát ho chtěl například „tajně“ nafotit, jak balí jeruzalémské kočky. Naneštěstí narazili na vysokou štíhlou Mirit (Gal Gadot), na niž si jinak dělá nároky zdejší mafián. A ten si to, když uviděl, jak mu Ami dělá do holky, nenechal líbit. Fotbalista skončil na zemi a mohl si vybrat: nechat si uříznout kulky, nebo na oficiální tiskové konferenci prohlásit, že je homosexuál. Vybral si coming out, i když tuší, že tím v prostředí vrcholové kopané spáchá de facto sebevraždu. A ano, od té chvíle ho tým nestaví a je terčem nenávisti fanoušků. Nicméně to má nakonec i nečekané výhody, izraelské liberálky se mohou přetrhnout, aby gay celebritu dostaly do postele.
Být prvním oficiálně teplým fotbalistou na světě s sebou v důsledku, světe div se, přineslo spoustu nových sponzorů a aby se penízky sypali ještě více, ujímá se Amiho agent organizace Pride Parade, kde bude jeho svěřenec pod duhovou vlajkou hlavní hvězdou. Ten zatím neví, že na něj Mirit od onoho večera, co se poprvé setkali, stále myslí…

Ještě včera ráno to, co má napsané v obrovském srdci ve svém pokojíčku nad postelí: „Kim & Kevin forever,“ platilo. Jenže pak se s ní Kevin rozešel. A vyčetl jí i její špatné známky. Dnes se proto Kim rozhodla změnit celý svůj život a v první řadě hodnocení ve škole a finanční situaci. Má plán. Svést učitele kvůli vydírání nedělalo nejmenší problém a co se týče peněz? Záhy zjistila, že jako nájemný zabiják si lze vydělat mnohem více než vlastním tělem...