Recenze (493)
Aguirre, hněv Boží (1972)
Tento film má i přes pomalé tempo a minimální děj své nepopiratelné kouzlo a podmanivou atmosféru. Ale znovu bych si ho nepustil. Něco tomu prostě (a nebude toho málo) chybí
Ho! (1968)
Ho! je poctivou francouzskou kriminálkou ze staré školy, které nechybí nic z toho, co mám na těchto filmech rád. Atmosféra, skvělá hudba, zajímavé prostředí, výborní herci... Jen je nutno příliš nepřemýšlet nad věrohodností a hlavně ( a s tím jsem měl největší problém), skousnout značnou amorálnost a dětinství hlavní postavy
Mezi námi zloději (1963)
Výborná komedie a na svou dobu podle mě velmi odvážná satira. Nabízí se srovnání s Hoří má panenko. Mě osobně film Mezi námi zloději přijde ještě trefnější, vtipnější a vzhledem k době vzniku i odvážnější. A to obsazení!
Chléb, láska a žárlivost (1954)
Pokračování filmu Chléb, láska a fantazie mě bavilo víc, než první díl. Narozdíl od něj se totiž může pochlubit přeci jen poněkud košatějším scénářem. Přestože i tento film je značně prostinký, nijak zvlášť to nevadí. Nádherné (vskutku "echt" italské) prostředí, velmi sympatičtí herci (až na toho neskutečně tumpachového ženicha sličné nezbednice) a celkově pohodová atmosféra k přijémnému zážitku stačí. Škoda jen, že film není v barvě. To prostředí by za to stálo
Manželství po italsku (1964)
Dokonalá herecká dvojice v dokonalém filmu z krásného prostředí
Tajemný předmět touhy (1977)
U obrazovky mě neudrželo nic jiného, než dvě nádherné představitelky hlavní ženské role a krásné prostředí, v kterém se "děj" odehrává
Cesta do lesa (2012)
Tak Cesta z města to není. Přinejlepším hodně slabý odvar. Škoda že alespoň těžiště příběhu nezůstalo u skvělé ústřední dvojice Hanák-Nimcová. Ale i tak film za jedno shlédnutí a k zamyšlení stojí
Cesta z města (2000)
Skvělý film
Trabantem Hedvábnou stezkou (2009)
Oproti pokračování "Trabantem napříč Afrikou" nesrovnatelně nezáživnější a celkově po všech stránkách horší. Už jen ta lokalita! Ani párem volů by mě tam nedostali! Jak by možná řekl Borat: Do řiti světa a zpět. Během celé výpravy člověk prakticky nepozoruje změnu v krajině. Prostě jen rovina, prach a prázdno. Z té všudypřítomné totální prázdnoty v nekončečné rovině jde na člověka deprese. Komentář Táborského, který s výpravou ani povahou účastníků téhle sebevražedné mise nemá nic společného, zdařile vytváří bariéru mezi cestovateli (kteří jsou prakticky jen v roli němého komparsu) a divákem a úspěšně zabíjí srandu. Ovšem té evidentě zdaleka nebylo tolik, jako při putování Afrikou.
Trabantem napříč Afrikou (2011)
Jednoznačně nejlepší a nejvtipnější cestposný dokument, jaký jsem viděl. Naprosto sdílím myšlenku Dana Pribáně. A to sice, že se starýma kraxnama je rozhodně větší legrace a víc zážitků a že bez moderní techniky (GPS apod.) se i v dnešní době dá zažít dobrodružství (pomalu to již archaický výraz). V dokumentu se krásně podařílo zachytit atmosféru cesty. Divák se tak cítí takřka součástí party, jako by Afrikou projížděl s nimi. PS: Doporučuji shlédnout až do konce a vyslechnout si vzpomínání jistého černocha na české holky:-)