Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (493)

plakát

Skyfall (2012) 

Bondovky byly vždy přitažené za vlasy (mírně řečeno). Ovšem byly alespoň podány s nadhledem a humorem. Současné bondovky jsou čím dál tím absurdnější, zároveň se ale(narozdíl od svých předchůdců) tváří smrtelně vážně. Což z nich činí hovadinu prvního řádu. Krom toho všechny hlavní postavy jsou krajně nesympatické (Bondem s ksychtem zabijáka KGB počínaje, arogantní starou semetrikou Em konče). Největší problém mám ale s absolutní amorálností nových bodnovek. Každou druhou bezohlednou honičkou by agenti jejího veličenstva způsobili větší jatka než teroristé, proti kterým bojují. Ocenit musím ústřední melodii. Jednu z nejlepších, co v bondovkách zazněla

plakát

Docela obyčejný příběh (1978) 

Ten příběh je na takřka dvouhodinový film obyčejný až moc. Ale přinejmenším díky hercům za vidění stojí

plakát

Přízrak lásky (1981) 

Film, který mě naprosto pohltil a ještě dlouho zůstal pod kůží.

plakát

Lásky čas (2013) 

No...na to jak chce tahle hřejivá (až přehřátá) komedie vehementně působit poučně a objevně, je je tedy dost banální. Hlavní hrdina, který žije v růžovém světě s nádhernou milující ženou, třemi krásnými dětmi, dobře placenou prací, fajn rodinou a přáteli,... postupem času dospěje k závěru, že život má plynout přirozeně dál bez zásahů do minulosti. Nečekaně... A z filmu dýchá poselství: "Vemte si z něj příklad". Což je trochu na ránu. Vydržet se to dalo, což, jak říkám, je na romantickou komedii nadstandard. Ale znovu bych to asi nedal. Jenom proto, že psal scénář a režíroval to TEN Curtis.

plakát

Dobrodruzi (1967) 

Na Dobrodruhy se mi koukalo vcelku dobře. U obrazovky mě držela podmanivá hudba, charismatičtí herci, krásné prostředí, nostalgická atmosféra... Ale jako celek šlo o dost roztříštěnou záležitost. První část je něčím na způsob bezstarostné rodinné komedie, druhá půlka akčním dramatem. Obě půlky značně nepasují k sobě a ani nad jednou není radno nadbytečně přemýšlet.

plakát

Dům pro dva (1987) 

Po všech stránkách výborný film, který v člověku opravdu něco zanechá.

plakát

Nenapravitelní (1980) odpad!

Jak už tu někdo psal: Neskutečně trapný a amorální. Zajímavé je to snad jedině jako dobová sonda. Pokud film vychází jakž takž ze skutenčosti, tak francouzi měli před námi v úpadku školství a rozmazlenosti studentů pořádný náskok

plakát

Umírající zvíře (2008) 

Takové snobské filozofické plkání o lásce, vztazích a sexu, které nemá s realitou mnoho společného (Pokud snad náhodou s tou americkou ano, tak potěš pánbůh). Nebyla v tom špetka vtipu, jiskry, vzájemného jiskření, energie,... A přitom takové skvélé téma! Umíral jsem nudou

plakát

Láska je láska (2012) 

Jako celek je to poměrně bída. Kýčovitá linka se slepou dívkou a cikánským princem působí jakoby naroubovaná z nějaké pohadky, zbytek je taková nemastná neslaná vata s nadbytkem kontrastů ryze dramatckých situací a těch komických. Ale dají se z ní vyzobat opravdu vtipné perly. O většinu z nich se postaral Ondřej Vetchý a Simona Stašová. Ačkoliv Vetchý coby ušlápnutý fotřík pod pantoflem nepůsobí přesvědčivě (to by sedělo např. Nárožnému zamlada) a Stašová v roli diktátorské Semetriky už vůbec ne

plakát

Revival (2013) 

Čekal jsem, že to bude slabé. Ale skutečnost bohužel předčila mé očekávání. Nešlo tomu prostě věřit. Jednak díky hercům ( které ač mám všechny rád, bývalého rockera připomínal jakž takž leda Marian Gesšberg ), jednak díky nevěrohodnému chování hlavních postav. A ve výsledku to hlavně bylo celé značně trapné. Asi jako každá přestárlá banda rockerů, která se snaží chovat jako ve dvaceti, asi jako každá komedie, která se humor snaží vykřesat jen z laciného sentimentálního a unaveného vtipkování o staří...