ZorkaJ

22.5.2024 Žižkovské divadlo Járy Cimrmana - Praha

Má závěrečná část pětidenních prázdnin v Praze se blížila ke konci, i když nerad to připouštím, vracet se mně nechtělo a raději na to co mě čeká, jsem myslet nechtěl a užíval si ten příjemný pocit být v divadle, mezi lidmi, kteří rozdávají humor a všechnu vnitřní krásu, nám lidem. V poslední den mě čekalo milé překvapení, nebo ve vystoupení účinkoval Zdeněk Svěrák. Nečekal jsem jej o to víc jsem si představení skvěle užil. Kluci byli ve skvělém rozpoložení, hodně do toho dávali a zkoušeli nové věci, tím si vysloužili u diváků neuvěřitelný potlesk a při závěrečné děkovačce "ve stoje" je nechtěli pustit z jeviště. Z úst samotného Zdeňka Svěráka jsem vyčetl slova " To není možné." pokynul svým hereckým kolegům k dalšímu úklonu z mnoha a tím má divadelní pouť byla toho večera u konce, a já šoupavým krokem za sebou nechával divadlo Járy Cimrmana, autobusové nádraží Florenc a nakonec i samou Prahu. 

21.5.2024 - divadlo Semafor - Praha

"Které věci mám rád? Mám rád všechny lidi. Tedy všechny, kromě mužů." Jiřímu Suchýmu se jednalo o pokus vytvořit něco co dřív lákalo diváky se přijít podívat do sálu na muzikanty, kteří jamují a zkouší na představení. Byl to zajímavý divadelní projekt, do kterého byli zapojeni i diváci a za skvělého pianisty, (pozor, pianista není pijan, ale klavírní mistr) Jakuba Šafra z jeho mistrných rukou zaznělo i několik písní z Osvobozeného divadla - Voskovce a Wericha. Zazněl i velmi obtížný kousek Jaroslava Ježka, na kterém si vylámaly zuby někteří pianisté, Bugatti step. Nejen já, ale i někteří diváci přemýšleli o tom, proč má Jitka Molavcová o několik čísel větší boty, než měla nohu. Uvidím na dalším představení této skvělé dvojice, jestli bude její noha v botou "plavat" maximálně to bylo velice úsměvné na i na tomto představení se má dětská dušička doslova tetelila blahem..

20.5.2024 - divadlo Semafor - Praha

Divadelní program ke 100 výročí narození Jiřího Šlitra zobrazujícího Šlitra jako pianistu, malíře a komika, tedy tři osobnosti, který nese sám název hry. V programu se střídaly písničky i videoprojekce. Vše bylo buď doprovázené promítaným textem, či komentáři Jiřím Suchým o osobnosti téměř legendární. O zábavu bylo skvěle postaráno a v semaforském duchu zazněly písně známé i pro mě neznámé, Jiří Suchý i přes bolest v ústech, po zubním zákroku jak sám vysvětlil, vše zvládal s humorem. Tím má velký obdiv, že představení nezrušil. V divadle bylo doslova narváno a po zbytek sezony je u této hry napsáno "vyprodáno" Jak tak přemýšlím a pomalu si dělám obrázek o Jiřím Suchým, o člověku, který přes veškerou slávu stále zůstal pevně nohama na zemi, o člověku milým, skromným, laskavým, milujícím život a vše co je pěkné, o člověku, který po víc jak 60 let vytvořil odkaz tak silný, že jej dlouho nikdo nepřekoná. 

19.5.2024 divadlo Karlín - Praha

S rukama umazanýma od krve, s černou duší samotného satanáše, si bez přehánění troufám říct, že se jedná o několikanásobné divadelní eso. Sotva uvidím podívanou, která by se vpila tak silně do každého póru mého těla a srdce mi tlouklo tak hlasitě, jako zvony bijící půlnoc, varující, před Draculovým probuzením. Vážení, tady je předvedena ona krása, promyšlenost v každém detailu před očima diváka, bez sebemenší chyby. Písně silné, orchestr dechberoucí, herci dokonalí, taneční choreografie dotvářející bod varu, Jako celek to na mě působilo dojmem, žhnoucí lávy, která ze sopky co nevidět vytryskne a s tesáky vyceněných zubů se zakousne a nesmazatelně se v pije do duší všech diváků. Tahle divadelní legenda, bude žít navěky!!!

18.5.2024 - divadlo Kalich - Praha

Od Srdcového krále jsem očekával silnější podívanou v duchu Pomády a má natěšenost byla o hodně vyšší, když se jednalo u muzikál založený na písních mého milovaného Elvise Presley. Do češtiny provedené písně nebyly silnou stránkou hry, že jsem s těží poznal o které písně se jedná. Po pár písních ona natěšenost brzy povadla, jako růže před uschnutím a raději se více zaměřoval, než na písně samotné, na zábavu a herce, kteří byli sympatičtí, humorní a skvěle sehraní, jako veliká rodina. Přemysl Pálek v hlavní roli doslova válel, sršel jistotou, humorem, elegancí, že mu jeho role byla uvěřitelná a bavily se i divačky v sále a jeho oblíbenost v divadle byla ohromná. Po představení se Přemysl Pálek bavil i nadále a s úsměvem obdaroval i několik přítomných společnou fotografií a také nechyběla i slibovaná autogramiáda. Z divadla jsem odcházel s podepsaným programem hry od přítomných herců, dobře naladěn a spokojen.

24.4.2024 divadlo Semafor - Praha

Trochu jsem jel na představení s obavou, u kterého jsem si neuměl představit, co by mohlo být zábavného z nemocničního prostředí, ještě k tomu na cestě té poslední. Obavy byly rozplynuty se skvěle zahranými postavami, silnými a zpěvnými písněmi, chytrým-dvojsmyslným humorem Jiřího Suchého mě dlouho nenechalo na obavách a já (nejen já, ale celý sál se skvěle bavil) odcházel z představení dosyta naplněn pozitivními myšlenkami a dobrou náladou nad tím, co bylo zahráno. 

17.4.2024 komorní divadlo Kalich - Praha

Skvělé představení v podání Gondíkové s Langmajerem, ve které úvod hry táhla sama Adéla s takovou lehkostí, že se od srdce musel smát snad úplně každý. Je neuvěřitelné, jak si tito dva rozumí a dovedou skvěle diváky bavit svým nenuceným humorem a vše zvládají s takovou elegancí, dalo by se říci, přirozeností, jako by ve svých rolí doslova žili. Chvílemi to vypadalo, jako by ani nehráli své role ale sebe sama, o to ta hra byla přirozenější, která ukazovala nejen hru, ale i jejich lidskou (nehereckou) stránku. Na celou hru se hezky dívalo. Duo herců sršelo pohodou a dobře zvládnutým programem, ve kterém nechyběla improvizace, originalita, kontaktů herců s diváky, každý si musel přijít na své a o zábavu nebylo nouze.

4.4. 2024  žižkovské divadlo Járy Cimrmana - Praha

den před hrou Akt mi došel e-mail z divadla, že bude kvůli soukromé akci v divadle po představení uzavřený bar. Říkal jsem si, že by se kluci mohli předvést, jestli bude v divadle nějaká osobnost, jak tomu bylo na konci roku, když do divadla zavítal Karel Šíp. Už při vchodu do divadla nebylo možné si nevšimnout herců divadla Járy Cimrmana, kteří ve hře Akt nehrají, že jsou dobře naladění a dění kolem natáčeli kamerou. Při usednutí na své místo se brzy pomalinku vyšoupal ze dveří šatny pro herce a šel si sednout do hlediště Jaroslav Uhlíř s paní. Kdy jsem jej viděl naposledy, tak působí unaveným dojmem, až to bolí. Za nedlouho, si nebylo možné nevšimnout v prvních řadách kamery a fotografů. Ohlédl jsem se a dvě řady za mnou si zrovna usedal dobře naladěný Marek Eben, přes sedící postavu se naklonil člověk sedící vedle něj. Tím nebyl nikdo jiný, než prezident české republiky, tak už aspoň vím, kvůli komu bylo tohle opatření. (A já v duchu doufal, že to bylo kvůli mé maličkosti) škoda. Brzy jsem na návštěvníka za mnou zapomněl a užíval si kvůli čemu jsem do divadla přišel. Všichni byli na svých místech. hra mohla začít. 

Ano, herci bavili a odehráli představení ve skvělém duchu, "když bylo pro koho hrát" (Tuhle věc naprosto chápu, stát se to může kde komu, ale jedna věc mě a nejen mě při představení tohoto skvělého souboru ruší, a to, že je někdy nápověda divadla tak hlasitá, až musí být slyšet do zadních řad. Škoda, že toto neřeší spíš naslouchátky či jiným způsobem, aby to tolik diváky nerušilo). Zdeněk Svěrák měl skvělý přebrept, který mě baví i teď, když si na něj vzpomenu a jeho pohotová reakce byla naprosto ohromná. Za tohle si vysloužil silný potlesk celého publika. Miloň Čepelka v roli paní Žílové je nepřekonatelný a jeho taneční pohyby jsou naprosto dokonalé. Pro takové věci divadlo milujeme! Se závěrem hry a děkovačky, jsem byl zaznamenán kamerou, která se ke mně stočila, když jsem si "opět" jako první stoupl, abych hereckému osazenstvu ve stoje poděkoval a zatleskal. Aspoň se moje podobizna nesmazatelně vryla do archivu divadla... Bylo to opět skvělé představení, které bylo naprosto dokonalé.

28.3.2024 muzikál Biograf láska - Divadlo Kalich - Praha

muzikál Biograf láska s písněmi Hany Zagorové, děj posazen do dnešní doby, odrostlé generace, ale rozhodně si představení užijí i menší. Až v samotném divadle mi přišlo, jak měla Hana Zagorová silné a chytlavé písně, které vám v hlavě budou znít znovu a znovu. Herecké obsazení bylo báječné, taneční kreace velmi působivé, dětské herecké obsazení, sklidilo asi největší úspěch a to doslova zaslouženě. Jedné z hlavních postav Biografu láska se herečka Kateřina Bohatová tak citově vžila do role svých hereckých kolegů, až se neubránila slzám. Také poslala do Nebeských výšin pusu Haničce Zagorové, která si určitě svou cestu do Nebe našla. Nejvíce mě pobavila situace ne moc humorná, ale reakce (Alči) Denise Nesvačilové na ni sedla tak silně, jako odpal míčku baseballovou pálkou, který dal Strike a že takových "odpalů" Denisa Nesvačilová měla. Jedné ze třech hlavních ženských postav se po vyčerpání a rodinné hádce dostavil infarkt, což její kamarádky jely do nemocnice. Představitelka Alči, jak uviděla, že jejích kamarádka se má čile k světu, tak se dala do neudržitelného pláče a na reakci, proč pláče, že není nejhůř odpověděla "a já měla pro všechny pozůstalé připravenou skvělou řeč, po které by všichni brečeli a ty žiješ bééé". Do léta má muzikál 32 repríz a to je v mnoha případech vystoupení vyprodáno, či zbývá jen pár lístků. A to doslova zaslouženě. A mně nezbývá než křiknout "bravo!" souboru a divadlu z celého srdce děkuji, za skvělé představení.

9.3.2024 muzikál Pomáda - divadlo Kalich - Praha

Človíčku drahý, jenž se chystáš číst moji recenzi, tady se jelo doslova na plný plyn, že ani divák, tak třeba jako já, raději nemrkal, aby o nic nepřišel. Muzikál, který divadelní prkna divadla Kalich (zdobí) celých 12 let a to doslova zaslouženě. I on termín byl vyprodaný. Herecké obsazení sympatické, skvěle sehrané. Všichni sršeli humorem, doslova srdcervoucí skvělou taneční choreografií, úžasnými písněmi a to celé mělo nádech oněch let minulých s tak procítěným citem, až se mi chtělo samým štěstím tleskat jako malému chlapci, který právě dostal svoji nejmilejší hračku.190 minut uteklo jako voda. Jedinou výtku bych měl k tomu, že není muzikál Pomáda natočen na dvd záznam, aby se dostal i k těm, kteří nemají Prahu zrovna za domem, a mít tento divadelní záznam, by byl v ne jedné filmové sbírce jako unikát! Postupem času přemýšlím nad tím, že tohle představení chci vidět znovu, nebo vážně stojí za to!!!

28.2.2024 divadelní hra - Housle - Dělnický dům - Brno

psychologická hra s prvky komedie, ve které byl spíše Pavel Liška tou osobností, která svojí rolí trochu zaostalého trouby a pomaleji smýšlejícího jedince bavila. "Cože ty jsi zanechal práce, kterou jsem ti sehnal? Jak jsi tam dlouho vydržel? "no, tři dny." "Cože tři dny?!" a doufám, že jsi jim taxík vrátil? "Ne, to se mělo?" "Dej mi od něj klíče " při marném prohledávání všech kapes Liška odpovídá" Ty jsem nechal pravděpodobně v tom taxíku"   Děj hry se točil jak už napovídá název okolo houslí, které zapomene neznámý cestující v taxíku, ty mají cenu několika milionů, peníze povedená trojice podvodníků chtějí získat za každou cenu a dotyčného majitele vydírají. Pavel Liška na ně i vymyslel a zahrál písničku "ííííí, i love my mother. I love my father. My brother is stupid"  " onoho bratra nehrál ve hře nikdo jiný než Jiří Langmajer, což jej doslova při poslechu té písně vytočilo.

celkové hodnocení hry 80%

13.2.2024 divadlo Bolka Polívky - Brno
Pánská šatna se skládala převážně z vtipů a humorných zážitků ze života, kde jednoznačně exceloval Jiří Lábus, který snad dokáže zahrát úplně cokoli, na co si jen vzpomenete. Diváci se od něj dočkali zpěvu, hry na housle (ano, nedalo se to poslouchat, ale zahrál delší sólo a díkybohu nebyl žádný přídavek), striptýzového vystoupení (dle slov Martina Dejdara, to bylo spíš porno vystoupení) Lábus vyprávěl jak neumí domluvu anglicky a jak byl v Londýně ubytovaný a domlouval se rukama nohama. při rezervaci v hotelu se jej ptali na snídani a ubytování room a on že ke snídani rum nechce, že trvalo asi 10 minut než pochopil, že nejde o alkohol, ale o jeho pokoj. Martin Dejdar také měl humorné příhody, ale na Jiřího Lábuse zdaleka nedosahoval. 

1.2.2024 žižkovské divadlo Járy Cimrmana - Praha
divadelní kousek, velmi zábavný, ve kterém nechyběla básnička, vtipy, tanec ve kterém Svěrákovy spadly ke kotníkům kalhoty, a došlo i na jednu facku, ale svůj význam měla. Rozumní chlapci! Toto jsou rozumní chlapci? Vždyť to tu je vedle sebe samý debil a blbeček. Debil, blbeček - debil, blbeček - debil, blbeček jen támhle vzadu je snad jedna jediná výjimka, tam sedí dva blbečci vedle sebe

31.1.2024 - divadlo Semafor - Praha

Člověk nemusí snít, aby se vrátil o několik let zpět. Stačí zavítat do divadla Semafor. Už u vchodu vás přivítají uvaděčky v červeno-černých fracích s cylindry, které během divadelní pauzy zatančí a zazpívají písničku, lákající návštěvníky divadla na přestávku drink a občerstvení, až tomu člověk nevěří, rád by na to koukal dál. V divadle jsou k vidění krásné fotografie historií divadla Semafor, lemující celé točité schodiště, až k přízemí. V hale se rozprostře jídelní kout v pozadí na zdi s autory divadla Suchý, Šlitr, Molavcová. Musel jsem potlačit slzu, když jsem na zdi uviděl busty hlav Voskovce, Wericha a Jaroslava Ježka. Mezi nimi ve vitríně zasklené jejich divadelní obleky, které jsem si tajně si jej přál doma, ale pssst…

Divadlo Semafor má nádhernou oponu, na kterou se příjemně dívalo a nutilo diváka k zamyšlení.

Divadelní představení začalo pozvolna. Herci byli opatrní, možná v očekávání, jak budou diváci reagovat, ale s postupem času, vše jako příroda po zimním probuzení pookřáli a dosáhli maxima, které ze sebe mohli vydat. S příchodem Jitky Molavcové se dostavila příjemná atmosféra, uvolnění, svěží humor a elegance téhle života se radující dámy, která se snad ani neumí mračit.

Dvojici Suchý – Molavcová bylo neuvěřitelné sledovat. Jako by to byla jedna duše, jedno tělo. Mohli se na sebe jen dívat a hned se bez delšího přemýšlení, skvěle dokázali doplňovat. Za něco tak báječného si zaslouží obdiv a uznání v bouřlivém potlesků ve stoje vyprodaného přestavení Dobře placená procházka, hru, kterou napsal Jiří Šlitr, ke kterému bylo toho večera hodně odkazů, jak video záznamů, bylo víc než skvělým odkazem na hezkou vzpomínku.

Divadlo Semafor ve mně zanechalo něco, co se těžko slovy popisuje. To se prostě musí prožít!

 „Vy máte tak krásné modré oči, že kdyby mrzlo, tak bych na nich dokázal bruslit“ Jiří Suchý.

16.1.2024 19:00 žižkovské divadlo Járy Cimrmana - Praha

Na jednu z nejúspěšnějších her ŽDJC se sešlo skvělé publikum, které se dobře bavilo, smálo a tleskalo úplně všemu... atmosféra byla jedinečná i na hercích to bylo znát. Na podiu bylo plno dobré nálady, vtípků, narážek, jeden pěkný (několikanásobný) přebrept Ondřeje Vetchécho a s marným máchnutím ruky Zdeňka Svěráka to výbuch smíchu celý sál rozburácelo. Toho večera se bylo opravdu na co dívat. Bylo to představení dokonalé se vším všudy.

17.12.2023 19:00 žižkovské divadlo Járy Cimrmana - Praha

Poslední mé divadelní představení v roce, proběhlo docela dobře. Hra byla skvěle zahrána, herci si představení dobře užívali a diváci se bavili. O největší překvapení se postaral Jan Hraběta, když se mu povedl pěkný přebrept. Diváci změnu poznali a začali se smát. Odchylku ve hře vycítil Vojta Kotek a ihned odpověděl s tím samým Hrabětovým přebreptem celou myšlenku. Tím si zasloužil od publika velký potlesk a asi to byla nejhezčí změna toho večera a příjemné zpestření celé hry. Děkuji hercům ŽDJC za příjemné chvíle plné jedinečného humoru, se kterým baví nás diváky. 

3.12.2023 16:00 žižkovské divadlo Járy Cimrmana - Praha

16:00 první představení:
Úvodní seminář začal Petr Brukner. S nasazením, čtivostí a jak jinak než s humorem jemu vlastním, hodně pobavil a diváky naladil o životě a díle dentisty Járy Cimrmana.
Robert Bárta má velice silný pronikavý hlas, který zalézá až do morku kostí. (v semináři mu jako jedinému svítily ve tmě zuby, když si je vyčistí, jsou prý bílé. Tady je měl zelené)

Kluci se v seminářích špičkovali, předháněli se, kdo bude seminář číst další, když někoho vynechali, tak se dotyčný pro pobavení publika rozčiloval a otáčel se k ostatním zády i přes vroucná slova útěchy druhých, až se na něj dostala řada, tak k řečnickému pultu jej nikdo nemohl odtrhnout a ostatní už k jeho směnu mávali jen bezmocně rukou.Nakonec semináře nás čekala písnička. Se slovy "A teď nás čeká písnička" Petr Brukner pronesl s úžasným hřejivým hlasem a humorem. Písničku zpívali všichni účinkující a doplnili ji malým tanečkem držíc v rukou složky texty písně "Nádražák šel na mlíčí" po písničce byla jak jinak přestávka po níž následovala hra.
Švestka - ve hře hráli Petr Brukner, Marek Šimon, Geňa Rumlena, Miroslav Táborský, Petr Reidinger, Robert Bárta, Michal Weigel
celkové hodnocení hry hodnotím 90%

druhé představení 19:00
usedl jsem do první řady a očekával stejné složení herců, jako v prvním představení. Nastala malá změna. Namísto Miroslava Táborského jeho roli převzal Zdeněk Svěrák jinak bylo celé složení stejné jako v prvním představení.
Zdeněk přinesl do hry jiný druh humoru a vše si skvěle užíval. Jeho semináře ani nepředčítá. Zná je zpaměti. Dal do nich i jiné věci, které znám ze záznamu, což bylo pro mě příjemné koření. Skvěle mu nahrávali i ostatní kluci v souboru.

Seděl jsem u kulisy znázorňující vysokou trávu, ke které doběhl "na stranu" v přestrojení za ženu Petr Brukner vykonat potřebu a koukal na mě a lidi kolem něj
Mezi návštěvníky spolu s diváky byl bavič a moderátor Karel Šíp.
Po všech představení, které jsem u souboru ŽDJC zatím viděl, se jednalo o jejich nejlepší herecký výkon, nemůžu hodnotit jinak než plným počtem 100%

26.11.2023 16:00 žižkovské divadlo Járy Cimrmana - Praha

Že se jednalo o hru Afrika, kde je vyloženě vedro, popravdě mně bylo vedro dvojnásob. Už při koupi lístku, jsem si říkal, že je to místo, ze kterého zapojují diváka do celé hry a nemýlil jsem se.
Už při úvodním semináři, jak zrak předčítajícího Petra Reidingera sjížděl neustále ke mně, věděl jsem, že to budu právě já, koho budou do hry vtahovat během předčítání semináře, začal Petr Reidinger koktat a na moji adresu jestli nejsem potomkem básníka Josefa Václava Sládka, že mu jsem neskutečně podobný. Totéž k mému směru vyslal i další řečník Vojtěch Kotek, že je tam neskutečná podoba, že o tom ani já nevím.

O přestávce jsem se musel napít, nebo to mělo ve hře pokračování. Všech šest herců se dívalo mým směrem a popisovali mě. Skvěle jsem se bavil a bavilo se i publikum. Na konci hry jsem byl velitelem celé hry pozván na podium, neboť slíbil kanibalům, kteří tvořili herci souboru divadla Járy Cimrmana, že výpravu nesežerou, jen s tou podmínkou, že si s nimi potřesu rukou. za potlesku diváků a za mými zády mě slovy doprovodil Kotek, že to ani nebolelo, že mě lidojedi nesežrali. hra za bouřlivého potlesku, už jsem si ani nesedal a roztleskal konec hry ve stoje, poté si stoupl i celý vyprodaný sál a tleskal se mnou.

Tato neuvěřitelná mašina na originalitu a jedinečný humor šlape na výbornou . Nakonec k mému výkonu mi velitel celé výpravy donesl umělou kytici, ale ta mně dlouho nevydržela, nebo přišel jiný člen ŽDJC že mu ji mám ihned vrátit. pak došel podruhé velitel výpravy s omluvou a podal mi skutečnou květinu, která mně už zůstala.  

Dnešní hra Afrika ve mně zůstane zafixována velice dlouho, nebo to co bylo toho večera předvedeno, byl pro mě velice silný nezapomenutelný zážitek. a já říkám, "děkuji"    

celkové hodnocení hry 95%

23.11.2023 - Ondřej Havelka & Melody Makers - Poklad na stříbrném plátně kulturní dům Kyjov

Očekával jsem větší porci písniček Českého nebe, bohužel se tak nestalo a více nám Ondřej Havelka servíroval písničky z anglicky mluvených filmů. Ondřej byl skvělý. Líbil se mi jeho zpěv, humor, písničky hezky okořenil swingovým tancem a na celé se to pěkně dívalo. Moc mi neseděl humor jednoho z členů souboru Melody Makers, který si vynucoval pozornost a neustále do něčeho musel žvanit a tvářil se při tom přihlouple, že to raději nebudu komentovat a s hodnocením jsem šel kvůli němu dolů. Bohužel.

celkové hodnocení 80% 

18.11.2023 Žižkovské divadlo Járy Cimrmana - překvapením večera byla hra Blaník, poté následovala podpisovka herců divadla Járy Cimrmana