starbrejkr

Parádní film na téma, s kterým se po 12 opicích trochu roztrhl pytel - kličky v "mentálním" cestováním čase jsou vždycky vděčná látka a když si s ní umí tvůrci pohrát jako ve Svěrací kazajce, je radost to sledovat. Jediný důvod, proč nedávám plný počet, je právě ten, že film do tématu nepřináší příliš nového a nemůže ani nijak moc překvapit (zvlášť po rok starším Osudovém doteku, jemuž se s již zmíněnými Opicemi nejvíc podobá). Specifické ale přeci jen snímek něco má - krásnou psycho atmošku zejména v první půlce, kterou navodí už titulky. Adrien Brody si zahrál další zmučenou roli a přijde mi, že v tomhle ranku nemá mezi dnešní generací moc konkurenci, přesto doufám, že ho brzy uvidím v trochu jiné roli. A ke Keiře Knightley škoda slov:-)) No a bonus na závěr - tvůrcům se skoro podařilo vychytat logické chyby, přece se ale jediné nevyhnuli - té s elektrošoky:-)

Už jako malému se mi tenhle Batman líbil nejvíc a opětovné shlédnutí po letech to jen potvrdilo. Je to docela slušná zábava a hlavně - Danny DeVito! Jeho tučnák je naprosto parádní postava a jako zloduch mě baví mnohem víc než Nicholsonův Joker. Taky mi přijde, že má dvojka o něco temnější vyznění, už jen díky častému prosteřdí stok a uhlazená Keatonova tvář není na obrazovce příliš často. Pokud k tomu přidám dobrou muziku, má mi tahle série přeci jenom co nabídnout..

Sám jsem se divil, že jsem po strašně jedničce strávil sobotní večer i u dvojky...ale prostě jsem měl náladu na nějaký ten výplach a hlavně na pár dalších nových ksichtů Chrise Barrieho. Těch se mi sice vzhledem k jeho snížené přítomnosti moc nedostalo, zato ale aspoň film jako takový byl o něco lepší. Rozhodně prospěla změna režiséra. De Bont alespoň trochu ví, jak v tomhle žánru chodit, a přestože příběh je podobně vývaroidní jako jednička, má to alespoň trošku spád. Navíc i Pandořina skříňka je tématem zajímavějším. Jinak se od jedničky ale přiliš nezměnilo, stále tu jsou trapné scény - jen chodící kamenné sochy vystřídaly chodící (a s krásnými zuby) kořeny, Lara je stále dokonale neprůstřelná a stále neuvidíme nic, co by jsme neviděli už v prvním Indym.

FIlm se v mnohém podobá Sladkému životu od Felliniho (a teď koukám, že byly natočené ve stejné době - docela zajímavá "náhoda", která jasně ukazuje, co tehdy hýbalo filmovou Itálií). Troufám si však tvrdit, že za ním docela zaostává. Především centrální pasáž, když zjišťujeme, že ve filmu zdaleka nepůjde o pátrání po zmizelé dívce se místy až neskutečně vleče. Chvílemi to prořízne pěkný dialog neb monolog (podobně jako ve Sladkém životu), ale jinak chybí nějaká hlubší myšlenka - alespoň z dnešního pohledu, věřím, že před 50 lety z toho plynulo určité napětí. Závěr je víceméně čekaný, přesto úplně poslední záběr trošku film pozvedává a na chvilku donutí popřemýšlet. Celkově však dnes zbyl z Dobrodružství jen lehce nadprůměrný film, přesto jsem na další Antonioniho počiny zvědav.

Všudypřítomná špína a hnus a výborný nosný nápad s "ukladačem myšlenek" jsou to, co dělá z jinak naprosto průměrného trhilleru lehce nadprůměrnou podívanou. Já si ale opět už poněkolikáté musím postesknout nad propásnutou příležitostí. Kdyby se tvůrci místo tradičních žánrových klišé s "překvapivým" odhalením zloducha a tradičních lapálií těch "hodných" zaměřili na psychologičtěšjí rozvinutí linie okolo onoho playbacku, mohli bysme mít na světě parádní psycho-thriller. Takhle ale původní nadšení, když si po první půlhodině uvědomíme, jak košatý a nápaditý příběh se z toho může rozvinout, pomalu stále padáme až do natahovaného, předvídatelného a nudného konce. Herecké výkony jsou taky jako na sinusoidě - Tom Sizemore tradičně nezklamal, stejně jako jsem i Raplhu Fiennesovi věřil jeho obchodníka s myšlenkami, ale především jeho černá přítelkyně působí nepřirozeně a nedělá to jen ta její děsivá muskulatura:-)) Celkově tedy beru Zvláštní dny jako zajímavý a ponurý snímek s lehce nevyužitým potenciálem.

Předem si musím postesknout, že už podruhé v relativně krátkém čase nasadila ČT2 do filmu dabing - přitom původní znění bývá jeden z hlavních důvodů, proč si nechám ujít málokterý zde vysílaný film, snad se z toho nestane tradice :-( Naštěstí dabing byl docela ucházející, takže dojem z filmu přlliš nezkazil. Ono taky zkazit pohodu vyzařující h tohohle snímku by bylo asi dost těžké. Cyklón nenabízí absolutně žádnou překvapivou situaci, vše se vyvíjí přesně jak očekáváte a přestože je film škatulkován jako romantická komedie, je prostý jakékoliv trapnosti tak typické pro tento žánr (výjimku tvoří snad jen scéna u večeře v restauraci). Hlavní náplní je typická atmosféra italského městečka, kterou známe už z Amarcordu se všemi těmi místními postavčkami a povyk, který dokáže udělat příjezd jednoho autokaru plného krásných španělských tanečnic. Co se bude dít dál, všichni víme a také se tak děje. Filmu snad ani o víc nešlo a mně to rozhodně stačilo. Snad jen ten závěr nemusel být až tak klasicky idylický, skončit to tou neméně idylickou scénou na vrakovišti, bylo by jen líp. Takhle jsou to hodně silné tři hvězdy velmi příjemné strávení času.

Už jsem dlouho nedal 4 hvězdičky filmu, který má tady pod 60%, ale činím tak naprosto jednoznačně. Baba na zabití je totiž parádní komedie, která mě poskytla to, co od komedie očekávám - perfektní zábavu a neustálé výbuchy smíchu. Danny DeVito si už od Války Roseových potrpí na řádně říznější humor a přestože se Baba nese v trochu jiném duchu a není to tak "pravdivý" film jako Válka Roseových, jeho rukopis je tam znát. I přesto že dost scén je přemrštěných (ne však směšně), jistě se mnozí z nás s podobnou milou sousedskou společností setkali a setkávají. Velkým plusem je také hodně nečekaný a fikaný konec. Opravdu nemám moc co vytknout, navíc paní Connellyová je opravdu neodolatelná:-)

Hlavní nápad excelentní a dost scén opravdu výborných a zábavných. Vše je však zabaleno až do muzikálovitě fraškovitého hávu, který jsem dost dlouho snášel a bral ho jako jednu velkou parodii na romantické srágorky. Bohužel tohle všechno film ve své poslední půlhodině popře, kdy skončí přesně v duchu oněch romantických komedií, ze kterých so původně utahoval. Tímto krokem moje pachuť k oné muzikálovité fraškovitosti opět vystoupla a vrhla stín i na první půlku, která mě víceméně hodně bavila. Takže já říkám zatracená škoda - z tématu šla vytěžit krásná absurdní, místy třeba i mírně načernalá komedie, ale tvůrci nejspíš dostali strach, aby se jim film zaplatil....

Kvalitní a výborně obsazená žánrová práce. Nic víc, nic míň. Přesto měla určitě Spy game na víc, stačilo jen víc a trochu fatálněji rozvýst vztah mezo Redfordem a Pittem a dát větší prostor stinné stránce u tajných služeb. Kdyby se to povedlo, Mnichov a Labyrint lží by ostrouhali a slávu kritiků (divácké se jí dostalo solidní) by schytala Spy Game. Tato palčiví témata jsou ale bohužel jen naznačena, a tak máme před sebou ničím zvlášť vynikající špionážní thriller. Zajímavé jsou snad jen časté flashbacky a to, že Redford vše vlastně řídí z křesla, ale ve výsledku hlavně ty flashbacky ubírají na tempu. Kdyby víc prostoru bylo věnováno současnosti, hlavně dění v Číně, mohlo z toho být aspoň nabité akční drama. Přesto jsem se u filmu nenudil a za nějaký ten rok bych se možná podíval znovu, kdybych neměl zrovna něco jiného na práci.

Velmi ponurá maďarská věc. Viděl jsem už jí před pár lety příhodně pozdě v noci a čas od času si na ní ještě vzpomenu. Prolínání osudů tří osob, které zdánlivě nemají nic společného nastiňuje příběh, který se může přihodit v dnešním světě každému z nás.