starbrejkr

Měl jsem z toho filmu trochu obavy, a nakonec se z toho vyklubal opravdu nejslabší Formanův film, co jsem zatím viděl. Přesto jsem nakonec spokojený, někdy v půlce to vypadalo mnohem hůř. Především jsem nepochopil, proč Forman rozštěpil ten film do tolika pro děj naprosto nepodstatných dějových linek (celá situace kolem slečny Evelyn, onen Rus.....). Kdyby se příběh věnoval hlavnímu hrdinovi - černému Walkerovi a byl o hodinu oněch zbytečných kliček kratší, bylo by to na jasných pět hvězd. Věčná škoda, možná chtěl oněmi vedlejšími dějovými linkami Forman zavzpomínat na svoje první "bezdějové" filmy, ale srovnání s nimi vyznívá absolutně do ztracena, protože zatímco v těch prvních filmech ony bězdějové momenty ten film dělaly, tady ho poškozují. No ale nebudu zas tak kritizovat, ten závěrečný výstřel ve mně pořád dost vězí...

Absolutně úžasný koncert mého nejoblíbenějšího člena Pink Floyd. Gilmour vypadá už poměrně dost sešle, ale hlas má stejný jako zamlada, až se nechce věřit. Pět hvězd by si zasloužila už jen samotná a dechberoucí Echoes....Jediným drobným minusem je pro mě jen David Bowie, jehož party v Comfortably Numb mi vždycky ohrožují sluchové orgány.

Poklona Ridley Scottovi - za ODVAHU! Máme už skoro 10 let "intenzivní války s terorismem", ale filmů s touto tématikou vzniká strašně málo - obzvlášť v Hollywoodu. Oni totiž všichni vědí, že je to tak tenoučký led, že probořit se je velice snadné. A Ridley rovnou šel pekelně do hloubky. Část v Iráku vypadá takřka jako dokument. Bohužel po příjezdu do Jordánska přichází strašně hluchá pasáž, kdy film dobrou půlhodinu balancuje na tom ledě a jde mu hlavně, o to aby se neprobořil. Stále se motá kolem buňky v Ammánu a nikam se neposouvá, zpestřením jsou jen občasné dialogy s Hanim. Změna přichází až s osobou Omara Sadikiho, kdy se film strašně nakopne a příběh dostává fatální nádech, který si udrží až do konce. Ridley americký přístup nikterak nešetřil. Hlavní krédo šéfů v teple v Americe zní - Vysát vše beze zbytku a pak ponechat svému osudu. Přesto z mého pohledu zůstal politicky korektní na obě strany, a nevnutil nic divákovi, který si musí na vše utvořit vlastní názor. Výsledkem je zapamatováníhodný film žánru, který však stále na svůj opus magnum čeká. Labyrint k němu měl blízko, přesto se v oné části nevyhnul stagnaci a chvílím, kdy jsem se nudil. Proto zůstávám na silných čtyřech hvězdách, toť pohled po první projekci.

No, vidím to na nejlepší válečňák od doby Ryana. Ocenil jsem hlavně to, že se děj odehrává na východní frontě, ze které západní produkce natáčí strašně málo filmů. Občas mi trochu vadilo, jak strašně nám jsou vmlacovány dogmatické záběry se Stalinem a Leninem na každém rohu, stejně jako řeči sovětských důstojníků. Myslím, že pro ukázání rozdílu mezi Němci a Rusy to stačilo v mnohem menší míře. Nicméně válka a všechno okolí tvoří jenom takovou kulisu "nelítostnému" souboji dvou úplně jiných mužů a jejich konfrontace se neobejdou bez neskutečného napětí. Snad jen škoda, že se tvůrci ještě trochu víc nezaměřili na psychologii obou mužú (zejména Ed Harris mohl dostat víc prostoru) a nacpali tam tradiční romantické téma. Mohlo z toho vyrůst válečné psychologické drama epických rozměrů, takhle je to tak na půli cesty. Přesto se jedná o vysoce nadprůměrný žánrový film s nezapomenutelným prvním připlutím do Stalingradu a finále, kdy si Ed Harris sundá čepici a...

Zfilmovat soudní dramata je ošemetná věc. Velmi často se z toho může vyklubat hroozná nuda, kterou se tvůrci snaží okořenit patetickými výlevy. Zaplaťpánbůh, že se Vyvolávače ujal Coppola, který tohle nedopustil. Patetický výlev si sice na konci jeden neodpustil, ale vše vykomenzoval strhujícím předchozím průběhem. Filmu v podstatě není moc co vytknout - snad jen to, že se tam nevidíme nic moc nového a třeba proti takové Philadeplhii tomu chybí onen provokativní náboj. Jinak film skutečně odsýpá a strhující scénky ze soudní síně jsou místy protkávány úsměvnými situacemi zejména prostřednictvím Dannyho DeVita. Matt Damon byl už zde naprosto přesvědčivý a jeden z nej záporáků 90. let Jon Voight opět vypouští sliz na míli daleko.....Do pěti hvězd chybí jen velice málo, v tomto případě trochu originality a moment překvapení, ale to je spíš věc Grishamova příběhu, který ty své story píše trochu podle stálého mustru. Filmařská stránka je za 100%

Supermana mám jako komiksovou postavu dost rád, ale k tomuto prvnímu filmu jsem se dostal až pozdě. A popravdě řečeno jsem trochu zklamaný. Především mě šokovaly vyloženě příšerné triky...zvlášť když si vezmu. že tohle vzniklo rok po Star Wars a přitom trikově to vypadá tak o 30 let starší. I kamera vypadá strašně archaicky a to jsou prvky, které považuji u těchto filmů za důležté. Příběh je ale fajn a Gene Hackman, který si tady střihnul prvního ze svých mnoha záporáků je jako vždy luxusní. Přesto temnější dvojka (záporáci okolo generála Zoda jsou totiž parádní a jako malý jsem z nich fakt měl strach) je u mě o něco výš.

Pro mě jednoznačně nejlepší Batman! Moc se mi líbilo, jakým způsobem bylo ukázáno, jak se Bruce Wayne stal tím, čím se stal. Jeho cesta mi přišla logická a uvěřitelná a přestože motiv s klášterem v horách je poněkud ohraný, vzal jsem ho. Nikdy jsem postavu Batmana až tak nemusel a taky mi neseděli jeho představitelé, ale Bale je opravdu tím pravým a navíc se většinu filmu pohybuje ještě bez masky. Nemůžu se ubránit srovnání s Temným rytířem. U něj se totiž tvůrci rozhodli, že se z Batmana pokusí udělat něco víc než jen zábavu. Pro mě tak vznikl hybridní výsledek, který většinu času nudí a Joker ho vytahuje alespoň do nadprůměru. Batman začíná taky není čistokrevná zábava, ale narozdíl od Rytíře odsýpá a nepotřebuje k tomu Jokera (a to přitom akce je tu srovnatelně). Vadila mi jen snad trochu přemrštěný dýlka a projížďka po střechách, jinak opravdu výborné.

Fincher udělal odvážný krok. K jeho dětem se nejspíš nějak dostal jakýsi československý seriál Arabela a Fincher se mihl okolo televize zrovna, když běžely díly o ostrově Pultanela. Pana režiséra to tak zaujalo, že se rozhodl opustit svůj ověřený svět temných thrillerů a natočit film založený na "pultanelském běhu života". A jak ten pokus dopadl? NESKUTEČNĚ! Fincher spolu se scénáristou Rothem stvořili nádherný snímek. Snímek, kde ono "pultanelství" je jen jakýmsi prostředkem, pomocí něhož nám ukázali, co je to život....Úchvatný epos (že má skoro tři hodiny? No a....v tomhle případě je to skoro i málo) se scénami, které si už dnes odvažuji označit za nezapomenutelné - takové východy Slunce z mola se mnou vyloženě uvnitř cloumaly. Díky panu scénáristovi bývá film přirovávnán k Forrestovi. Ano, něco tam z něj je....ale tam, kde Benjaminovi chybí půvab Forresta, tam ho nahrazuje krásnými dialogy a životními pravdami. K výkonům Brada Pitta a Cate Blanchett je zbytečné něco dodávat - skoro mi přijde, jakoby se obzvlášť v Pittově případě pro tenhle film narodili. Škoda taky něco dodávat k tomu, co zde někteří píší o "citovém vydírání" a "promyšlenému útoku na Oscara"....schopnost některých lidí hledat ve všem konspiraci a promyšlenost je někdy neskutečná. Já viděl včera 6.2.2009 strašně opravdový film a v dohledné době se určitě podívám zase....a určitě zase v kině, protože si nějak nedovedu představit koukat na tohle doma. A jak zpívá jedna má oblíbená kapela "This is an Extraordinary Life...." Po druhém shlédnutí: MILUJU ten film!!!

Tento malý dánský film je krásnou ukázkou toho, jak vypadá hollywoodská romantická komedie (i když tem žánr komedie je dost napováženou, spíš by sedlo komediální drama, i když se ta škatule zdá na první pohled nesmyslný) bez Hollywoodu. Kdyby někdo jen velmi lehce bez podrobností nastínil zápletku, hned bych to hodil do škatule "stokrát viděné, klíšovité". Tenhle film se ale musí vidět. Ač sám o sobě nepřináší nic přelomového, je protkán řadou vtipných i vážných událostí, které může vyvolat návrat starého přítele z Afriky a co to může udělat s plánovanou svatbou. A člověku jejich sledování dá rozhodně víc než sledování žánrově podobně laděných filmů za desítky milionů dolarů.

Hlídače jsem přečetl v loňském roce a vzpomínky na tu knížku se mi vracely dlouho. A právě v té době jsem zjistil, že Renč natáčí podle knížky film. Od začátku jsem tomu projektu dost věřil, protože ten příběh je tak silný a poutavý, že schopnější režisér to nemůže zkazit. V první půlce mě potěšilo hlavně to, jak věrně se film drží předlohy. Navíc fakt, že jsem film sledoval v zimě v opuštěném kině mi velmi pomohlo okamžitě proniknout do ponuré a mrazivé atmosféry horské stanice, kterou oplývá knížka a kterou Renč vystihl taky velmi zdařile. Ve druhé půlce už se film tak předlohy nedrží (i když třeba klíčová scéna u vyšetření je naprosto přesná) a víc se zaměřuje na vykreslení troúhjelníku mezi Doušovými a Ferdou -v knize Ferda přibližně v půlce umírá. Kupodivu mi tato úlitba dnešní době nevadila, protože pointa filmu nic nesebrala síle konce knihy, která končí stejně, jen jiným provedením. Klaním se před Karlem Rodenem, která zobrazil Josefa Doušu přesně tak, jak jsem si ho představoval v knize - ve vztahu k manželce často problémlová, ale strašně správná postava. Vladimír Dlouhý byl rovněž úžasný, snad bude ve filmu využíván víc.....Výtky mám snad jen k několika dalším rolím, protože výkony Doušové a Ferdy byly občas rozkolísané a dialogy nepůsobily úplně důvěryhodně, zkrátka bylo poznat, že to "jen" hrají. Jinak jsem ale s filmem strašně spokojený a po strašně dlouhé době mě naplnil po návštěvě kina pocit velké spokojenosti...Hlídačovi dávám hodně silné 4 hvězdy a doufám, že se brzo protlačí mezi červené filmy, kam bezpochyby patří.