starbrejkr

Asi bych se na to normálně nekoukal, protože ta zápletka je strašně tuctová, ale přiilákala mě trojice hlavních herců. Bohužel ale musím konstatovat, že kdyby to hráli neznámí televizní herci, dopadlo by to stejně. Postavy ve filmu jsou totiž tak strašně ploché (hlavně Kiefer, který prostě musí být ten nejklasičtějí úchylák, co leje psovi kafe na hlavu, háže po lidech nedopalky a má pokoj plný Hustlerů, prostě jedna špatnost za druhou:-D), že s nimi herci těžko mohli něco udělat, navíc Sally Fieldová ve spojení s příšerným dabingem leze spíše na nervy. Ten film nemá tempo, většinu doby se nic neděje, což má být asi kompenzováno jakousi psychologií hlavní postavy. Ani ta se ale nijak nerozvíjí a už vůbec ne nějak překvapivě, obzvlášť pochybně působily pasáže z onoho sdružení lidí, co ztratili děti...možná že v Americe něco takového opravdu existuje, ale působilo to na mě příšerně a rozhodně to neříkalo nic o psychice lidí. Kapitolou samou pro sebe je jen závěr, který se samozřejmě rádobydramaticky protahuje, kdy hrdinka, která se předtím naučila špičkově střílet, je schopná trefit útočníka až napotřetí. Ty dvě hvězdičky jsou za pár povedenějších pasáží (příchod Kiefera do domu) a tak trochu z úcty k tomu, že bych na film s tak ponurou tématikou neměl až tolik plivat.

Díky svému konci šokující a až cynický thriller. Málokdy narazíte na "mainstreamový" film s tak záporným a bezchýchodným vyzněním jako je Miluj bližního svého....protože zkrátka takový konec, to se nevidí, klobouk dolů....I před ním je však film brilantně mrazivým komorním thrillerem s úžasnými hereckými výkony Jeffa Bridgese a zejména Tima Robbinse, který je ve své záporné roli démonický. Nitky, kterými postupně Jeff Bridges rozplétá minulost svého souseda a které ho přitom zavádí do hlavní role skoro až antické tragédie proplétají celý film postupně a budují ve vás napětí. Nemám zkrátka absolutně co vytknout a zase jsem po nějaké době viděl film, který mi vyrazil dech. Poklona uctivá.

Jsem poměrně velkým fandou původní Insomnie se Stellanem Skarsgardem a Nolanův remake mi dlouho unikal. Popravdě jsem ani moc nevěřil, že by mohl překonat původní film, protože titulní postava je tam tak dokonale a působivě vykreslená, že v Hollywoodu mohli těžko udělat něco zajímavějšího a v nejhorším případě to okopírovat. To se naštěstí neděje a Nolan přišel s dost vychytávkami, mezi které patří hlavně faktor napětí mezi oběma parťáky a taky úplně jiný konec. Mrazivou atmosféru filmu se naštěstí taky podařilo zachovat, přesto norský originál je norský originál. Nepopírám, že kdybych viděl tohle první, asi by to dostalo pět hvězd, protože ten film sám o sobě nemá chybičku, jen byl zkrátka druhý. Takže ať už jste tento Nolanův film viděli nebo ne, rozhodně doporučuji původní film, věřím, že vás rozporuplností titulní postavy a překvapivějším koncem určitě dostane.

Nadprůměrný žánrový snímek sázející na rychlý děj a hrátky s lidskou psychikou. Sám o sobě není ničím příliš novým, jen šikovně splétá osvědčené nitky - nevyjasněné účty minulosti, únos a nějaký ten choromyslný do toho. Nicméně vše je provázáno tak, že vás drží v napětí takřka po celou dobu. Douglas je takřka jako vždy výborný a Sean Bean se pro role charizmatických záporáků narodil. Lehkým minusem je poněkud natahovaný a samozřejmě předvídatelný (jak jinak to taky u snímku takového typu může být) konec, který je aspoň okořeněný stylovou smrtí hlavního záporáka. Rozhodně jsem se bavil dobře a fandům kvalitních, i když pravda trochu konvenčních, thrillerů nelze než doporučit.

Naprostá katastrofácká klasika let (takřka) sedmdesátých a to já můžu. Nechybí žádná z žánrových tradic - prvotní ignorace problému většinou, následné vypuknutí krize, rozdělení lidí na dva tábory - ty hloupé, co zůstanou, kde jsou a ty chytré, co se vydají na cestou za životem a během jejich cesty jen můžete tipovat, kdo kdy umře a kdo to nakonec přežije. Ohrané, že? Rozhodně, ale stejně jako u jiných katastrofáků to má také parádní herecké výkony (kromě Newmana hlavně Burgess Meredith) a nezaměnitelnou atmosféru, takové filmy už prostě nejdou točit a ve srovnání s béčkovými katastrofickými hrůzami, co vznikaly hlavně v 90. letech, je to dost fajn. Podruhé už bych se na to asi nepodíval, na to si z žánru nechávám jen špičky typu Skleněného pekla, ale na sobotní odpoledne to byl příjemně zvolený způsob zkrácení času.

Bohužel mě provází mírné zklamání související zejména s tím, že se jedná o film bří. Coenů. Po slibném začátku a geniálních titulních se z toho začala rozvíjet krásná parodie na romantické komedie a vůbec poněkud cynickou fresku o lásce. Bohužel tak nezůstalo po celou dobu a úplný konec mě nepříjemně překvapil nejvíc. Sice jsem od Coenů zatím moc neviděl, ale přeci jen je předchází určitá pověst a postrádal jsem víc scén typu Sípák Joe a jeho inhalátor, to bylo vpravdě geniální:-)) Pokud však pominu ono závěrečné zklamání, celkově jsem se bavil lehce nadprůměrně a rozhodně se jedná o příjemný vánek v žánru romantické komedie.

Bohužel musím konstatovat, že se jedná o další Clintův slabý film z osmdesátek. Navíc se stačí podívat na jméno režiséra a je jasno....pan Van Horn natočil s Clintem tři filmy, přičemž jedním z nich takřka zabil Dirty Harryho a v dalších dvou nechal vzniknout nemastným neslaným akčním komediím (už jen ten žánr je poněkud odpuzující). Film trochu připomíná Eastwoodovy filmy se Sondou Locke a zaujme snad jen opravdu minimem vtipných chvil, Clintem, který je ve své roli perfektní a sympatickými roličkami Jamese Cromwella, Jima Carreyho a Geoffreyho Lewise. Jinak tu máme mizerné akční scény, ubohou bandu jakýchsi nácko-anarchistů, čitelné dialogy a jednoduchoučký příběh....Slabší dvě hvězdy a pocit radosti, že se jedná o jeden z posledních hloupoučkých Clintových filmů...když to srovnám s tím, v čem se objevuje a hlavně co režíruje v posledních letech, musí v něm kapka studu při vzpomínce na filmy typu Růžovy cadillac vytanout.

Tohle jsou jedny z nejlepších čtyř hvězdiček, jaký jsem dal....nevylučuju, až se mi to trochu rozleží v hlavě, že to nakonec ještě zvednu, protože těch pět nedávám jen proto, že jsem v nedávné době vidět tolik absolutně geniálních filmů, že chci tak nějak hodnocením vyzvednout jejich jedinečnost. Gone Baby Gone je totiž strašně silné kriminální drama, které ze zdánlivě obehraného tématu únosu dětí vybuduje opravdu hluboký film. Na tu jej povyšuje nejen pointa filmu, ale především následné rozhodování hlavního hrdiny. Z mého pohledu s ním vnitřně určitě nesouhlasím a neučinil bych to samé, přesto jsem byl rád, že to udělal....Nepopřel tím totiž svou filozofii, kterou celý film budoval. Pokud jste film neviděli, těžko víte, o čem mluvím, ale jen se na to podívejte...protože právě takovéto momenty dělají z výborných filmů jedinečné filmy. Casey Affleck mi sice nesednul úplně na 10o procent, ale své úlohy se zhostil dobře. Králem filmu je však pro mne Morgan Freeman, ač jeho role není moc velká, ve vypjatých chvílích tady ukazuje své absolutní mistrovství, kterým i po sedmdesátce nechává drtivou většínu herectva za sebou.

Goof, často se tu píše jen pro silné nátury, ale nečekal jsem, že až pro tak silné....Směsice originálních a parádních scének těžící sice z tradičních národních stereotypů, ale podávaných tak bez obalu, že se člověk zasměje ale také fekálně trapného humoru, který s postupem času začíná převažovat. Za mně jsou to tedy slabší tři zejména díky scénám v první půlce

Úžasný epos. Už jenom fakt, že takřka čtyřhodinový film vás nenudí a vy si jen přejete, abyste věděli, co bude dál, je takřka za vše hovořící. Kamarád a místní uživatel messiah mi napsal, že tenhle film se nesmí vidět, ten se musí prožít....a nic nemůže být výstižnější. Tohle je obraz života, či lépe řečeno životů, kterak se parta nerozlučných kamarádů od úsměvného okrádání opilců a tradičních slastí i strastí teen-života pomalounku dostává čím dál víc na šikmou plochu, až z nich v době prohibice vyroste parta prvotřídních gangsterů. Měnění časových linií ve filmu není nijak nepochopitelné a naopak jen přidává na jeho síle, takže si pomalounku dáváte jednotlivé nitky příběhu dohromady. Přesto finální pointa překvapí a dá všemu onen správný osudový ráz. Plno režisérských vychytávek (pohled očima zmláceného ležícího na zemi, sled obrazů, které spojuje zvonění telefonu, stylovost přechodů mezi časovými etapami...), přescědčivé herecké výkony a uměřená, přesto výrazná Morriconeho hudba. Pro mě zatím jednoznačně nejlepší "mafiánský film"...asi proto, že je to mnohem víc, než jen mafiánský film...uvidíme, co na to brzy Kmotr:-)