Clowie

Čistá krása, nádherná hudba, dokonalá stylizace, příběh. Rádoby dokument o nácviku tanečního představení na motivy Bizetovy opery Carmen. Trochu to ze začátku připomíná Chorus Line, který mě nudil, ale brzo vzlétne svým směrem a určením, protože to má přesah do života, promiňte mi tu vzletnou frázi (v Choru Line mi to připadalo nucené, tady je to přirozené). V castingu na hlavní roli v tanečním představení na motivy Carmen vybírá Antonio Gades novou mladou tanečnici Lauru del Sol, která odstrčí dosavadní primabalerinu Cristinu Hoyos. A zamiluje se do ní. Na ostatní se podívejte, ty peripetie - nácvik představení, sbližování, láska a pak nevyhnutelná krize - dávají to celé na YT (sice bez titulků, ale obejdete se bez nich, věřte). Film popisuje tvorbu představení od klasického flamenca do stylizace Carmen. Hlavní hrdinové, jak jsem je uvedla výše, si stojí všichni na roveň, ale myslím, že nebudu daleko od pravdy, že tímto filmem se udělal nejvíc Paco de Lucia. A zaslouženě. Krásný film, originální. Syrový, existenciální, jako flamenco samo. Zážitek. Jak stárnu, Cristina Hoyos je mi stále bližší. Jestli jste ještě stále nerozhodnuti, tak se podívejte na 30. minutu a za ni. Je tam všechno. Stylizovaný bojový tanec mezi ženami, vidíte to také jako já?

Přes nepříliš nadšené recenze pustila jsem si ten film, protože jsem v poslední době četla dvě historické knihy, které se odehrávaly na úpatí Pyrenejí, a chtěla jsem vidět to, co jsem si předtím jen podle popisu v knihách a podle 3D pohledu na mapách představovala. Místo toho jsem se hned od začátku ponořila do příběhu, který mě zaujal, ba přímo strhl. Dospívající chlapec se octne v situaci, kdy se dozví víc, než by za normálních okolností měl znát. Jenže je válka. A jeho sousedi ukrývají Židy a on to teď ví. Myslela jsem si, že mě jen tak něco nazaujme a nedojme, ale tohle mě dostalo už od prvních minut. Děj se v něm žene velkým tempem, pořád se něco děje. Silné téma. Silné emoce. Taky krásné záběry pyrenejských hor a krásná doprovodná hudba. No a pak, kdy esesák daruje místnímu bláznovi dalekohled, a přitom v tu chvíli berou lidem základní potraviny... Dívejte se. Huston je už za zenitem a Reno je pupkáč, ale nejen oni udělali tento film, přinejmenším představitel hlavního hrdiny, ale věřitelní jsou všichni. Jeden z nejlepších filmů, které jsem v poslední době viděla.

Ačkoli jsem se hned ze začátku dozvěděla o organizaci pohřbů a úpravě nebožtíků víc, než jsem si kdy přála znát, film to morbidní téma podává nakažlivě pozitivním až radostným způsobem. Velký obdiv tvůrcům! Sice chápu, že velkou roli v tom musel hrát scénárista, režisér a tahle parta, ale nikdy by toho nedosáhli s běžnými herci, aspoň myslím. Ta největší zásluha jde za představitelem hlavního hrdiny Jackem Blackem, bez něhož by film nebyl (takový). Jinak nezajímavý tuctový chlapík strhává na svoji stranu všechny kolem sebe svými schopnostmi, svojí energií a radostí ze života, pracovitostí a zaujetím pro obor. Svojí lidskostí a laskavostí. Asi stejně, jak to dělal jeho reálný vzor, protože film byl natočen podle skutečných událostí. Shirley MacLaine v roli bohaté vdovy je také dokonalá. Takhle mračit se snad nedokážu ani já! Taková skepse, bože můj. O všem tom kolem Bernieho vypovídá asi nejvíc její replika: "To byl Bernie Tiede, asistent pohřebního ústavu, je ke mě velice milý a laskavý. Nevzpomínám si na nikoho, kdo na mě byl v posledních padesáti letech tak hodný." A všimli jste si té smrtky s kosou u té havárie před školou? Nemyslela bych si, že to někdy řeknu, ale ten film řadím k filmu M.A.S.H. (ten film, ne seriál). Ta kombinace člověčenství, drsného prostředí, černého humoru a současně naděje. A ta radost a chuť, která z herců (i neherců) úplně sálá. Ale to jen do půlky nebo něco za ni. Kdyby to v tuhle chvíli skončilo, byl by to jeden z těch nej nej filmů všech dob.