Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (253)

plakát

Hunger Games (2012) 

"Welcome, and happy Hunger Games. May the odds be ever in your favor." Vážně nechápu, kde se vzalo to srovnání s filmovou sérií Twilight. Sice jsem z Twilight neviděl ani jeden díl, ale přece… Hunger Games jsou úplně o něčem jiném. A nejsou ani tak o samotných hrách, jako spíše o systému a o lidech, kteří jsou jeho součástí. O masové zábavě v podobě reality show, kterou části lidí bezmyšlenkovitě konzumuje, o diktátorském režimu, kterému se ostatní musí podvolit. Takže prosím – už žádné další srovnávání s Twilight. Netvrdím, že má film nějaký geniální scénář, ale přece jenom se v něm něco děje, je tam hned několik dobrých myšlenek a ani ta „milostná“ linie nebyla ve filmu úplně zbytečně – myslím, že svůj důvod měla. Ze začátku mi trochu vadila ruční kamera (hlavně třeba při výběru splátců byla naprosto zbytečná), ale postupem času jsem si na ni zvykl a hlavně, v samotné aréně měla daleko větší význam, když přidala filmu na syrovosti a autentičnosti. Speciální efekty byly povedené, hlavně jich ve filmu nebylo moc, takže vůbec nepůsobily rušivým dojmem. Akorát město Kapitol mi připadalo trochu umělé, ale možná že to tak na diváka mělo působit. Co se týče kostýmů – na začátku mi vadily, ale na konci už jsem je přijal, prostě tam měly být, když to není film ze současnosti. A představitelé hlavních rolí? Podle mě byli někteří v pohodě, někteří výborní. Hlavně Jennifer Lawrence, opravdu krásná a talentovaná herečka – doufám, že v budoucnu ji uvidím ještě v několika výborných filmech. Ale i Josh Hutcherson, Woody Harrelson a poněkud umělý Stanley Tucci stojí za zmínku. K hudbě Jamese Newtona Howarda asi není co dodat - je jako vždy citlivě vsazená do filmu a skvěle ho přitom doplňuje. Každopádně, první díl Hunger Games stojí za vidění, tvůrci to se syrovostí některých scén nijak nepřehnali, jednotlivé aspekty filmu se víceméně povedly. Ale podívejte se a posuďte sami. U mě velmi slušné 4*.

plakát

Tohle je válka! (2012) 

“Really?“ Opravdu výborná akční jízda! Netušil jsem, že je možné natočit tak pitomý scénář tak skvěle a zábavně. Protože jestli existují filmy, u kterých prostě musíte vypnout mozek a jenom se bavit, tak tento je jejich král. Triviální zápletka, jednoznačně rozdělené postavy, předvídatelný děj. Ale komu to u takových filmů vadí? Myslím, že většina diváků odsune podobnou kritiku do pozadí a bude se chtít hlavně bavit. A to splňujte tento film na sto procent. Akční scény se povedly, ve scénáři se našlo místo i pro několik povedených dialogů a vtipů, obsazení je výborně vybrané a společně jim to fakt sluší. Reese Witherspoon je dokonalá, krásná a občas tak mile naivní. Tom Hardy je drsňák, fanoušek paintballu a z mužské dvojice mi byl daleko sympatičtější. A Chris Pine? Ten je miláček žen a dobrých filmů a pro mě nejméně sympatický. Je to právě kontrast charakterů dvou mužských hrdinů, který film posouvá zase trochu někam jinam. Přesto všichni tři představitelé hlavních rolí zaslouží potlesk! A Til Schweiger jako záporák? Nepozorný divák by si ho možná skoro ani nevšiml, jeho role ve filmu byla opravdu nevýrazná. A když k tomu všem přidám výborně vybraný soundtrack, tak mi vychází skvělé čtyrhvězdičkové hodnocení.

plakát

Hugo a jeho velký objev (2011) 

“We could get into trouble. - That's how you know it's an adventure.“ Neuvěřitelně krásný filmový zážitek. Stejně asi jako k hodně ostatním divákům, i ke mně se dostala až kouzelná doba zrodu prvních filmů, kdy byl film pro diváky opravdovým uměním. Kdy byl film pro diváky opravdovým zážitkem. A režisér Scorsese dokázal toto kouzlo zachytit a popsat ho i ve svém nejnovějším snímku. Výborný scénář, skvěle napsané postavy, nádherné kulisy a scenérie, skoro až pohádková hudba a hlavně výborně zvolené obsazení. To jsou základní klady filmu. A jaké jsou jeho zápory? S čistým svědomím můžu napsat, že žádné. Nebo teda aspoň žádné zásadní, které by pokazily celkový dojem z filmu. Ale zpět k výbornému obsazení. Skvělá dětská dvojice, ale trochu víc se mi líbila Chloë (ten její výraz, když se těšila na dobrodružství, ten byl výborný). A z dospělých pak určitě stojí za zmínku důstojný Ben Kingsley, skvělý Jude Law (na to, jak málo měl ve filmu prostoru) a dokonce ani Sacha Baron Cohen mi tady vůbec nevadil. Hodně těžko se mi tomto filmu hledají nějaké chyby, pokud to vůbec jde. Podle mě ani ne. Skvělých 5*.

plakát

Moneyball (2011) 

“That costs a dollar, man. - What? - Welcome to Oakland, D.J.“ Ale jo, baseball jako sport mám docela rád. A proto jsem byl zvědavý na kritikou oceňovaný film právě o tomto sportu. A za sebe musím říct, že se povedl. U příběhu o sportovním manažerovi, který se nebojí vyzkoušet nové postupy, nečekejte žádné velké dějové zvraty (což je v podstatě u většiny životopisných filmů). I přesto se scénář povedl. Osobně bych ale ve filmu našel pár míst, kde se moc neděje a divák dostává příležitost se trochu nudit. Není jich ale moc. Na druhou stranu, úvodní scéna, která je prakticky beze slov, je výborná. Samotnou zmínku si ale zaslouží představitel hlavní role Brad Pitt, pro něhož je to s největší pravděpodobností jedna z nejlepších rolí za posledních pár let. Z dalšího obsazení stojí za zmínku už snad jen dvojice Jonah Hill a Philip Seymour Hoffman, z nichž hlavně výkon prvního jmenovaného byl pro mě docela překvapením. A písnička u závěrečných titulků… skvělá! Takže, Moneyball je rozhodně povedený film, na který se vyplatí podívat už jen kvůli Pittovi. Velmi dobré 4 hvězdičky.

plakát

Nepřítel pod ochranou (2012) 

“I'm not your only enemy tonight.“ Jasně, není to nic, co by už několikrát v kině a v televizi nebylo – klasická zápletka, klasičtí hrdinové, klasické akční scény. Ale… je tam přece Denzel Waashington, díky čemuž filmu hodně chyb velmi rád odpustím. Ve filmu, který má ale velmi dobrý a rychlý spád (přes svou dost dlouho stopáž), nečekejte žádné zásadní zvraty, i když hrdinové nejsou úplně jednoznačně rozdělení na hodné a zlé. A pokud čekáte nějak zvlášť důmyslný scénář, ani se na film nedívejte. To hlavní, o čem film je – akční scény – je natočeno a vymyšleno velmi dobře. Přestřelky i souboje mají slušnou choreografii, i honičky jsou poměrně nápadité. Určitě se ve filmu najdou chyby, ale u tohoto typu filmu nemají takovou váhu, protože u něho si chci hlavně odpočinout. Špatní nejsou ani představitelé hlavních rolí – přesto ze všech trochu vyčnívá výkon mého oblíbence Denzela Washingtona. Protože ten umí zahrát opravdu cokoliv! Ani Ryan Reynolds není špatný a ani jeho postava není jednoznačná. To Ryanovi podle mě docela sedlo. Ostatní, hlavně Vera Famiga a Brandan Gleeson, také nepodali špatný výkon, ale celkově ve filmu moc prostoru nedostali. Safe House je výborný film na odreagování se, když při něm vypnete mozek, budete se pravděpodobně hodně dobře bavit. Slušné 4*.

plakát

Černobílý svět (2011) 

"My boy Treelore always said we gonna have a writer in the family one day. I guess it's gonna be me. Úžasné sociální drama o jedné rasové nenávisti v zemi, které si v té době říkala svobodná. Režisér Taylor pojal příběh hodně citlivě a hlavně „nenadržoval ani jedné straně“, což je podle mě nejlepší řešení. Film se nezabýval řešením rasového problému, ale konkrétními příběhy jednotlivých lidí a jejích přístupy k problému. Scénář k filmu je napsaný moc pěkně, z hlediska celku nemůžu na filmu najít žádnou velkou chybu, možná jen stopáž mohla být o trochu kratší. Hlavním kladem celého filmu je ale úžasně vybrané obsazení - Emma Stone, Viola Davis, Jessica Chastain, Octavia Spencer – všechny tyto herečky podávají úžasné a hlavně opravdu uvěřitelné výkony, sám se nemůžu rozhodnout, která z nich zahrála ve filmu nejlépe. Mimo tuto čtveřici bych zmínil ještě Bryce Dallas Howard, protože zahrát zápornou postavu vyžaduje také velké umění. Ostatní, převážně mužské postavy, pak byly trochu ve stínu této pětice. Hudba ve filmu je také povedená, závěrečná skladba se k titulkům hodí, jako žádná jiná, a jen umocní skvělý dojem z filmu. Takže, Černobílý svět se opravdu hodně povedl a zaslouženě patří k Oscarovým kandidátům. A prostě nemůžu dá jinak, než plné hodnocení.

plakát

Johnny English se vrací (2011) 

“Let's kick some bottom.“ Velké zklamání. To, co v prvním díle o svérázném agentovi fungovalo, tady až na jednu výjimku selhává. Už jsem si zvykl, že podobné komedie a parodie mají spíše slabší scénář a ani Johnny English Reborn nevybočuje z řady. Ale to by mně ani tak nevadilo. Horší bylo, že tady to nebylo až na některé scény ani vtipné a ani moc akční. Hodně věcí bylo také okopírovaných z jedničky, ale tentokrát absolutně nefungovaly. Nejen, že jsem se většině vtipů ani nesmál, ale část z nich balancovala na hranici trapnosti. A opravdu jsem se zasmál snad jen u scény se židlí. A ty slabé chvilky, co Rowan Atkinson zachraňovala svým charismatem v prvním díle, už nezachrání ve dvojce ani on. Atkinson patří k mým oblíbeným hercům, takže je mi dost líto, že má ve své filmografii právě tento film. Co se týče ostatních – záporák v podání Dominica West také hodně nevýrazný, což ani není úplně Westova chyba, stejně jako u Gillian Anderson jack šéfky MI7. Za zmínku pak stojí i Rosamund Pike, jejíž postava je aspoň sympatická. Pokračování Johnnyho Englishe je pouhý stín prvního filmu, jak akcí, tak vtipem, a pouze představitel hlavní role zabraňuje tomu, abych šel s hodnocením ještě o jednu hvězdičku níž.

plakát

Jeden musí z kola ven (2011) 

"There's a mole, right at the top of the Circus. And he's been there for years." Velmi dobře promyšlené špionážní drama, to by mohla být základní charakteristika. Protože je to film, kde nejde o akci, ale hlavně o promyšlenou zápletku, ve které je velmi snadné se ztratit. Ale když divák dokáže udržet pozornost, myslím, že není tak těžké se v ději a postavách orientovat. Podle mě ale režisér vše zvládl a z filmu se nestala fraška s desítkami neznámých postav. Za zmínku pak také určitě stojí skvěle vykreslená tísnivá atmosféra plná nejistoty a strachu ze zrady. Ani o hudbě nemůžu napsat, že byla špatná, ale extra zapamatovatelná taky nebyla. Hodně velkou roli na povedeném filmu ale má také povedené obsazení hlavních postav, jak už to jsou zkušení herci jako Gary Oldman, Colin Firth nebo Mark Strong, tak mladými a vycházejícími hvězdami jako Tom Hardy nebo Benedict Cumberbatch. Hlavně Oldman si za svou roli nominaci na Oscara bezesporu zasloužil. Určitě o velmi dobře natočený film, ale kromě poměrně dlouhé stopáže (což je jen malá chyba), mi nejvíce vadilo, že film v žádném případě negradoval, ale že tak nějak plynul od začátku až do konce pořád ve stejném tempu. A na závěr bych možná čekal nějaký překvapivější dějový zvrat. Ale jinak jde o výborný film, který si divákovu pozornost určitě zaslouží. Slušné 4*.

plakát

Chaplin (1992) 

"If you want to understand me, watch my movies." Krásný, ale zároveň také velmi smutný a dojemný film o životě jednoho z největších komiků všech dob. Reřisér Attenborough ve filmu krásně ukazuje, že život komika a celosvětově známé hvězdy nebyl vůbec veselý, ale že naopak po smutném dětství neměl lehký život. Je mi jasné, že Chaplin měl velmi složitý život a popsat ho ve dvou a půl hodinovém filmu nebylo vůbec jednoduché – ale myslím, že se to nakonec povedlo. Režie a scénář byly velmi dobré. Nejlepším tahem ale bylo obsazení Roberta Downeyho Jr. do titulní role filmu – nemyslím si, že by ho někdo dokázal zahrát lépe. Zvládl skvěle mimiku, gestikulaci i zobrazení Chaplinovi osobnosti. Dost možná jeho životní role a nejlepší stránka tohoto filmu… Ale výborná byla na filmu i hudba, včetně krásné ústřední melodie. Takže, biografické filmy se někdy mohou zdát pouze jako nudné odvyprávění příběhu jedné osobnosti, ale v tomto případě tomu tak není. Chaplin je pestrý film o zajímavém životě jedné velké osobnosti. Určitě stojí za zhlédnutí, nudit se i přes dlouhou stopáž nebudete. Dávám plné hodnocení a těším se, že se co nejdříve podívám na nějaký film se samotným Chaplinem.

plakát

Umělec (2011) 

"And action!" The Artist není ani tak klasický film, jako spíše umělecké dílo. Nejde v něm o žádné dialogy a v podstatě i ten děj je vedlejší. Nejlepší na filmu je jeho forma a zpracování. A taky o střet starého světa s novým. Nikdy bych neřekl, že černobílý a navíc i němý film bude tak zábavný. I přes absenci dialogů dokáže udržet divákovu pozornost po celou svou délku (až na krátké výjimky). Hlavně má na tom zásluhu skvělá kamera, hudba a herecké výkony dvou hlavních představitelů (a samozřejmě také jejich čtyřnohého přítele). Režisér Hazanavicius dokázal, že i z poměrně jednoduchého námětu jde vytvořit zajímavý příběh s několika zvraty i vtipnými okamžiky. Ústřední dvojice v podání Jeana Dujardina a Bérénice Bejo se k sobě skvěle hodí a chemie mezi nimi funguje stoprocentně. Jedinou výhradu bych měl ke stopáži – v některých momentech se zdálo téměř sto minut jako docela dost. Ale je to jenom drobnost. Netvrdím, že jde o dokonalé umělecké dílo, ale jako film působí The Artist moc dobře. A myslím, že závěrečný tanec musí vykouzlit úsměv na rtech snad u každého diváka. Lepší 4*.