Adonaj

Ano 5 hvězdiček za vystřižené scény exkluzivně uložené na Blu-ray nosiči koupené v edici z Německa Sommer 85 a samo kvalitě barev i zrna točené na 16 mm celuloidový film Eastman Kodak by Panavision… Bravo! A tu radost z natáčení všech scén.

Ceylan jako umělec tvůrce miluje neodmyslně Tarkovského filmový obraz i jazyk... A to je dobře, tudíž čistá nádhera! Hned na začátku filmu se ocitneme jako v počátečním běhu filmu Solaris... Mlha, ranní krajina osamělý muž antihrdina v krásné přímo rajské přírodě! Hledá své artefakty, sbírání hub i květin, bylin... Hledá vzpomínky na svoji podobu v přírodě sama... Skály, osyřelá tráva, řeka i potůček, vše pramenní a bublá. A poté se vrací do svého útulku, doslovně kamenné pískovcovité jeskyně, symbolicky tam odpradávna jako člověk patří. Teplo domova, krb + oheň = rodinná láska. Jídlo na stole, společné hodování a mluvení o všem co je nám drahé... A poté intelektuální tvoření, psát a vyťukávat do MacBooku své literární úvahy a vzpomínky na vlastní život. Vše je zde dáno zimou a vlhkém venku a uvnitř jeskyně nádherné tlumené světlo a stíny na zdech plné umění grafiky, obrazu i divadelních masek... A příjemné teplo plápolajícího ohně krbu. Jako divák se ocitáme v jeho duši, uvnitř jeho těla katedrály ducha myšlení i tvoření a opět se neuvěřitelným způsobem vracíme do filmových okamžiků Tarkovského Nostalgie... Doslova zapomínáme na vlastní bytí v čase i prostoru, umíráme a znovu oživáme metafyzicky v jeho filmovém umění... Ano, Ceylan pochopil a tvrdě se odhodlal pokorně kráčet v Tarkovských filmových šlápjejí a vysvobodit film od svého vlastního narativu vyprávění děje a vytvořit ojedinělý filmový zážitek. Film samo o sobě, umění pro sebe sama... Film umění dar tvoření! S radostí a neustálou vírou touhy v divákovi vytvořit pocit blaha. Univerzální téma i děj, evropské kořeny s ruským nádechem jak Čechova tak Tarkovského ducha. Ceylan jako filmový tvůrce se tímto filmem řadí opět mezi největší velikány světové kinematografie...Bravo! //Zajímavosti - Film se natáčel digitální kamerou Sony CineAlta 35 mm film motion picture camera na začátku zimy v turecké provincií Cappadocia u města Nevsehir a ve vesnici Uçhisar... Téměř všechny vnitřní interiéry jeskyň vykopaných útulků z pískovce ve skalách byly vytvořeny uměle ve filmovém studiu v Istanbulu z kartonů a sádry... Kromě vstupní haly s recepcí a jídelny s velkou terasou a krásnou vyhlídkou do údolí skal a jeskyň... Ta existuje doopravdy jako ve filmu.//

Slunce podzimní, slunce zimní a vítr svěží i silný do vzpomínek duše roztomilý! Krásné rozehrané tóny Tarkovského a jeho filmového syna Ceylana... Snaha smutku vcelení duše nitra dospivajicího člověka antihrdiny tohoto filmového skvostu... Touha stát se významným umělcem spisovatelem sublimovaný úctou i slávou! Naštěstí se tak nestane a na konci filmu si syn a otec uvědomí svoji oběť v lásce... Dodělat své plodné nutné životní dílo... Dokopat studnu pitné vody jako symbol života nás všech! A svou vlastní literární smrtí oběšením nad studnou života symbolizuje jeho čin oběť změnu svého dosavadního egoistického života... Nastává přelom dozrání v muže! Jak již bývá zvykem u Ceylana opět nádherná fotografie barevné digitální profesionální kamery Sony i metafyzických překrásných pohledu z výšky dronu. Je nezbytně nutné opět u tohoto filmu zapomenout na čas, na ten reálný v kinosálu a nechat se vnitřně kochat nádherným filmovým rytmem jak obrazu, tak i velmi jemné něžné hudby od Bacha Passacaglia a Fugue v C minor, BWV 582 nádherně vybraná jak od Tarkovského počinu. Ano kritikové máte pravdu zde máme jiného Ceylana než v jeho minulých filmech tak trochu... Mě osobně to nevadí, avšak chápu pocity těchto filmových kritiků kolegů... Bravo!

Eric Rohmer ožil... Tak trošku! Nádherná filmová kamera fotografie točena na barevném filmu FujiFilm s překrásnou hudbou... Bravo! A herečky obě dvě zbožňuji zejména Anaïs Demoustier je zde opět úžasná jako ze snu... Vřele doporučuji ke zhlédnutí fyzické lásky l'amour physique jak francouzi milují.

Akira Kurosawa ožil! Nádherný konec, úžasná kamera a vše se odehrává v klasické škole kinematografie bez digitálních efektů... Logické v té době to ještě neexistovalo tak jak dnes a proto díky za tu dobu. Tak se má točit film vše v pravé přírodě, řece i moři a sem tam ve studiu nebo s maketou hradu... A ta hudba! Wágner ožil... V mlze se narodil!

Stanley Kubrick ožil! OSVÍCENÍ výtah plný krve se nekonal, ale spousta rudého kečupu na hranolkách ano... Dcera se zamiluje do šestnáctiletého Martina a tím začíná svátost jejich plodné lásky... Avšak pravá láska bez oběti neexistuje! Lásku nelze pouze konzumovat jen jako sexuální ukojení viz filmový obraz Kidman její “mrtvé” nahé tělo na posteli nebo její ruka pohybující se na ztopořeném pohlavním údu v autě. Kdo se stane obětním beránkem, aby vykoupil rodinku z pekla bolesti? A máme zde hned racionální vysvětlení filmové metafory... Poslední záběr filmu... Krásný i milý úsměv dcery k Martinovi napovídá uskutečnění jejich činu plodné lásky... Dokonáno jest!    Bravo všem hereckým výkonům!

Průhlednost zakaleného křišťálu... Vybroušeného skla a na dně vyschlé útroby červeného vína. Ceylan je poslední naděje evropského filmu svým univerzálním filmovým jazykem... Istanbul jako turecké mohutné město se zde ztrácí naprosto mezi Evropu a Asií. Ano, opět vše jak má být otec i matka a jediný syn... Boj s velkou vnitřní láskou a nedůstojnou obětí... Matka se svým milencem. Hlavním tématem filmu je totální destrukce neporozumění. A pravdou je za každou chybu v životě dvakrát zaplatíš! A divák si odnáší do svého domova hořké vzpomínky rozpadu tělesné i duchovní lásky mezi propuštěným otcem z vězení a nachystanou manželkou přímo v posteli. Naděje žádná pouze pohrdání ve smrti jako vykoupení z tohoto světa bolesti. Ale možná to vše byl jen zlý sen syna ležícího na posteli ve svém přehřátém pokojíku za potu na čele přímo ze smrti se probouzejícího utopeného bratříčka... Filmová magie!

Filmový drahokam... Opět vybroušený diamant ve své ryzí kráse! Ceylan zde znovu točí film podle rad svého “otce” Tarkovského a daří se mu výtečně. Vše do sebe zapadá nádherným způsobem duchovního klidu - spirituální očisty! Ano, jeho kamera je jak ze starých sovětských filmových dokumentů života na vesnici, avšak zde sublimovaných do nejvyššího bodu umění filmu i fotografie. Podle dokumentu o filmu zde Ceylan použil barevný kinofilm, který poté upravil v laboratoři na černobílý skvost... Téma vesnického učitele, jenž sní o novém životě někde jinde se objevuje v dalším jeho novém filmu Kuru Otlar Üstüne (About Dry Grasses). Jediná jistota na tomto světě je naše smrt - konec života i filmu - ruka dívčiny v proudu řeky života!

Miluji všechny filmy od Ceylana... Má božský talent ducha filmu! Je to filmový syn Tarkovského! Ceylanova filmová fotografie je překrásná plná nostalgie i ducha božského světla snu ve filmu... Stará škola nová tvář! Ruský vliv kamery i scénáře Čechova vtísnil do tohoto svého rodinného filmu o svém otci, matce a klukovských let na vesnici. Vše točil na barevný Fuji kinofilm... Ano, je to film o filmu, o tvoření uměleckého díla hodnotě krásy stvoření... A konec opět božské Requiem od Verdiho, tak jak to miloval Andrej Tarkovskij ve své Nostalgii i jiní ruští cinematografové... viz Andrej Končalovskij. Otec sní umírá končí mu jeho sladký život u dubového stromu kůry pomíjivé lásky rodinného štěstí. A božské slunce zahřívá jeho les, hájek štěstěny i Ceylanův film celluloidu! Bože oroduj za nás hříšníky...

Naprosto neuvěřitelný filmový zážitek všech dob... Tento film ovlivní váš život! Před a potom... Po shlédnutí tohoto filmového skvostu se vaše duše ocitne v prázdnotě, tělo ochabne a mysl ztratí naději na lásku mezi bližními.... Avšak je tu naděje plamínek pravé lásky a ta se skrývá v úplném konci filmu, když se dva hlídači - mladíci (ozbrojená stráž) na sebe pohlédnou a za zvuku hudby danné LP desky spolu začnou tančit... Takový je život bolest a radost dohromady!