rekkky

Neuvěřitelné, co Alex Honnold dokáže. Při sledování jeho sólového lezení stěn v Yosemitském parku se tají dech. Jeho výkony oceňuji o to víc, když vím, jak tyto stěny majestátně ční nad údolím, a proto nezbývá než napsat, že se v tomto dokumentu skutečně objevuje svědectví výjimečného lezce, který nemá konkurenci v tom, co dělá.

Nesourodé a nabubřelé dílo s prakticky předvídatelnými zápletkami a minimálním prostorem pro absurdní humor, tak typický pro předchozí dva díly. Ano, logika musí jít stranou, ale tolik nesmyslů v jednom filmu jsem již dlouho neviděl a tvůrci asi počítají s tím, že na takové filmy se dívá někdo, kdo svůj mozek prodal nebo jeho funkci nepochopil. Jedná se o hodně nepovedený vtip vůči všem, kteří snad očekávali, že kvalitativně tato trilogie (zda-li se to tak dá nazvat) bude růst. Naopak, stal se přesný opak a sledování místy přechází v utrpení. Bohužel došlo to až tak daleko, že Pařba na třetí paroduje své předchozí části a závěrem dosáhla svého nejhlubšího dna.

Názorná ukázka toho, jak lze do 13 minut animovaného filmu napěchovat velkou spoustu symboliky, která je přímo spojená s národní hrdostí a odbojem proti totalitnímu režimu, jemuž musela Praha a v podstatě celá zem čelit při Protektorátu Čech a Moravy. Využití formy animovaného filmu vyšlo Brdečkovi a Trnkovi brilantně. Pérák všechny zaskočil svou duchapřítomností a hrdinstvím, a proto pro mě představuje někdejšího animovaného superhrdinu. Bez skrupulí má tento film nezastupitelné místo v historii české kinematografie.

Je jisté, že česká kinematografie nemá moc filmů v komediálním žánru s kontextem nacistické okupace. Josef Mach natočil vzhledem k roku vzniku výrazně humornou vizi války, kdy příběh zapadá do obecné nálady okupované Prahy, ale vše je příliš přehrávané a utahané. Gagy jsou takové nijaké a groteska je to spíše podprůměrná bez překvapujících momentů.

Putování cyklo turistů zachycené na kameře bez doprovodného komentáře a informačními popisky s místy, kudy hlavní protagonisté projeli je svým pojetím vlažné a záběry nejsou tak záživné, jak se může na první pohled zdát. Je jasné, že dostat se na takové místo a natočit tolik materiálu není jednoduché, ale něco tomu formátu pro vyšší hodnocení chybí. Každopádně obdivuhodná dobrodružná výprava.

Subjektivní dokument, který je zacílený na znázornění krás Bhútánu bez nadbytečných příkras a lze v něm vypozorovat jednak itinerář putování, ale také představení domorodé kultury. Tento expediční film dokonale transformuje tamní atmosféru a zprostředkovává autentický zážitek, přičemž komentář je ve většině případů trefný, ale objevuje se i patos. Nicméně se jedná o velmi pěkné pojednání s perfektními záběry, které berou dech a mají blahodárné účinky, protože v dokumentu se objevují nekonvenční obyčeje a způsob života.

Tentokrát je Donald Duck svými tvůrci převlečen do nacistického hávu, ale naneštěstí jen dočasně za účelem americké propagandy směřované proti totalitnímu režimu nacistického Německa. Pro pobavení dostačující.

Unikátní svědectví role dokumentárního filmu za časů války, kdy všechno dění je podřízeno k obranným aktivitám Velké Británie před útočícími Němci, přičemž jsou použiti všechny armádní síly (letectvo, námořnictvo, pozemní jednotky, atd.), aby nedošlo k zničení státu vedeném Churchillem. Alespoň takhle tento propagandistický snímek nastiňuje sílu ostrovního národa, který nakonec nepodlehl nacistickému teroru. Prostřednictvím Churchill's Island je možné si udělat vskutku reálný pohled na válečnou strategii Velké Británie pod největší hrozbou v její historii.

Poněkud amatérsky natočené svědectví humanitární lékařské mise ve Vietnamu, která svou velikostí nemohla vynahradit škody způsobené na území tohoto státu během Vietnamské války, ale v tomto konkrétním případě je nutné ocenit úsilí lékařů. Americká Akademie filmového umění a věd tento snímek ocenila jako v nejlepší v kategorii Krátkometrážní dokument za rok 2008.

Zlatí úhoři je dost možná jeden z nejcitlivěji natočeným filmem, který si bere na paškál období 2. světové války. Svým trpělivým stylem vyprávění života malého chlapce nazývaném Prdelka má v sobě hodně silný podtext války a velkou roli v něm hraje životadárná řeka, protože ať se objeví jakékoliv drama, ona jej spláchne a zaplaví svou neutuchající silou. Příklad tvorby, která vyniká svou skromností a odmítání zaběhlých úhlů pohledů na utrpení, kterým si mnohé rodiny na českém území, musely nedobrovolně projít.