rekkky

Dokumentární zachycení rituálů afrických domorodých kmenů, které autenticky předkládá pohled na drsnou duchovní očistu obyvatel britských kolonií. Z tohoto snímku lze vyčíst hlavní zprávu celkem lehce a proto značnou nevýhodou je půl hodina v níž musíte sledovat nepříjemné utrpení hlavních aktérů. Doprovodný komentář podrývá dle mého názoru výsledný efekt stavů domorodců.

Na děsivosti nemění fakt, že veškeré záběry jsou zinscenovány a příběh je smyšlený. Hrozba jaderného útoku na Anglii opravdu existovala a zde můžeme vidět pomyslné následky. Snímek si perfektně hraje s divákem a prostřednictvím komentátora informuje o devastujících důsledcích nukleární zbraně.

Surové záběry, které znepokojivě autenticky dokládají skutečnou hrůzu 2. světové války konkrétněji boje na Apeninském poloostrově, kde němečtí vojáci srdnatě bránili svou pozici. Nemá cenu polemizovat nad hodnotou těchto záběrů napříč tomu, že některé z nich jsou zinscenovány. Přestože komentář dokumentovanou bitvu notně odlehčuje, pořád se jedná o silné kafe.

Snímek pojednávající o osamělé ženě, která se vlivem osobních představ, pocitů a traumat pomalu, ale jistě vnitřně rozpadá, což nevydrží a spáchá sebevraždu. Konec jako by naznačoval, že obsah se odehrával v křesle, ve kterém žena celé odpoledne seděla. Každodenní rutinní způsob života, kdy nedělá nic jiného než zůstává v domě a občas si vyrazí na zahradu s vidinou odpoledního příchodu manžela z práce pomalu, ale jistě působí na psychickou vyrovnanost a způsobuje zkázu. Zajímavé svědectví role ženy v domácnosti. Dynamická kamera ve spojení s podtextem rytmické hudby perfektně vykreslují myšlenkové pochody.

Skvěle podchycená atmosféra venkova a jeho veškerých krás. I přes fakt, že film má otevřený konec a příběh není dokončený, má své kouzlo a ilustruje kontrasty Paříže a jejího předměstí.

Brutální začátek, kdy asociace k plujícímu mraku po obloze přes měsíc v úplňku znamená rozřezání ženského oka břitvou předznamenává surrealismus v jeho nejhlubší podobě. Každý v tomhle výjevu může vidět něco jiného, ale já si myslím, že to znázorňuje mužskou agresivitu a brutalitu vůči ženám. Další navzájem nesouvisející příběh se týká srocují cích se mravenců nad kapkou krve a lidí shromažďujících se nad ženou, která byla sražena automobilem. Vidím v tom metaforu k lidskému nazírání na násilí, brutalitu a krveprolití například v médiích, kdy masy se taky zajímají o tyto mravně nepřijatelné jevy. Vyjadřuji zde své vlastní myšlenky a tohle je taky podstata surrealismu, kdy každý jedinec může vidět v daném vyobrazení jinou podstatu. Další příběh dle mého pojednává o mužských pudech, kdy jsou schopni dosáhnout ženského těla i přes mrtvoly. Poslední příběh autoři, jak se domnívám, znázorňuje ženské chování při rychlé výměně dosavadního partnera za milence se, kterým podniká zamilované výlety k mořským plážím. Ačkoliv ve snímku absolutně nelze hledat racionální myšlenkové pochody lze vypozorovat jisté asociace a korespondence, ale stejně nikdy se nedozvíme pravdivé vysvětlení. Nádherné.

Pozoruhodné jakým způsobem Buster Keaton dokázal zrežírovat a zahrát tento němý skvost. Zadostiučinění, které proběhne prostřednictvím imaginárního příběhu a vyšetřování, vystihuje motiv filmové branže, kdy diváci (v tomto případě hlavní protagonista) mají možnost realizovat své sny. Perfektní němá komedie jednak díky kaskaderským kouskům a jednak skvělému využití námětu Sherlocka Holmese. Není divu, že mnozí současní tvůrci uctívají Keatona jako jednu z osob, která nejvíce ovlivnila filmové dějiny.

Němé převedení loupežného přepadení vlaku s jednoduchou zápletkou a špatným koncem pro bandity. Záběry snímané statickou kamerou nabízejí méně než 15 scén, které na sebe navazují vyprávějí o drsném prostředí divokého západu v období přelomu 19. a 20. století. Námět, který sloužil jako předloha pro spoustu filmů je právem považovaný za zakladatele westernového žánru.

... "All those moments will be lost in time, like tears in rain" ... ... "It's too bad she won't live. But then again, who does?" ... ... "Quite an experience to live in fear, isn't it?" ... Extremely original sci-fi with a lots of great ideas and it is full of space for fantasy plus imagination. It is hardly to believe, that Ridley Scott was able to creat such an extraordinary piece of work in 1982 before big era of special effects, which are made by newest technology.

Zapomeňte na seriál, protože jsou tady úplně nové Houslice. Skvělý prequel s výborně napsanými postavami, které přesně zapadají do pomyslné maloměšťácké šablony. Miroslav Krobot (Alois Nebel, Příběhy obyčejného šílenství, Dům, ...), jako hlavní postava a zároveň představitel Josefa Hnátka v žádném případě nezklamal. Ondřej Vetchý v roli kapitána Luňáka plní funkci vedlejší postavy snad ze všech herců nejlépe. Film opravdu nešetří trefnými a perfektně načasovanými hláškami (např. Nečum!, Neser!, Začni běhat!, Chceš prcat?, Co čumíš?, ... ) nešetří, ale pokud něco bylo jasné již před promítání tak je to fakt, že přesně tohle se očekávalo již ze zkušenosti se seriálem. Dalo se předvídat, že režisér Jan Prušinovský úspěšně převede seriálovou předlohu na filmové plátno, ale takový nářez? WOW:)