Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (934)

plakát

Rango (2011) 

Rango je spolu s Megamindem dalším animákem pro dospělé publikum (jistě může pobavit i děti, ale pochybuju, že určité vtípky a narážky pochopí). Sice neznám moc klasických kovbojek a westernů, ale Rango zaujme a nepustí i laiky v žánru. Náš hrdina je nemotora a ťulpas, který se dostane do malého městečka v poušti, kde všechny oslní svými vymyšlenými hrdinskými historkami, aby se následně díky nim dostal do maléru a stejně tak dokázal, že někde v tom malém chameleoním tělíčku ono hrdinství je. Potěší i "cameo" (:D) role Clinta Eastwooda a především dokonalý dabing Johnnyho Deppa (prosím, zakažte dabing!). Animace je dechberoucí a všechna ta zvířata, hadi a jiní plazy jsou jako živí, prostě lahůdka pro oko diváka. Do toho soundtrack od Hanse Zimmera, takže je naplněn i divákův sluch (Ride Of The Valkyries v banjo verzi je úžasný!) Jsem naprosto spokojena a jestli se mi po čase dostane tenhle animák víc pod kůži, klidně dám o hvězdu nahoru.

plakát

Červená Karkulka (2011) 

První trailer vypadal, jako že se konečně někdo zhostil této pohádky v pěkně hororovém stylu, kdy vlk terorizuje vesničku kdesi v lese. Dokonce mi ani nevadil fakt, že to režíruje alma mater emo naivního Stmívání. Jenže... Ono to vlastně takové Stmívání je. Belu vyměnila Amanda Seyfried a stejně jako v "oblíbené" sáze, i zde má naše hrdinka dva osudové muže. Jednoho miluje již od dětství a druhého si musí vzít, protože jim rodiče domluvili svatbu. Celé je to jen laciná romantika alá celá série Twilight a jen tak mimochodem se řeší vlkodlak, který vyvražďuje vesničku. Připravte si nervy na uplakané fráze: Miluji tě a chci s tebou utéct a jiné hloupé klišé podobných filmů. Mohlo to být úplně o něčem jiném a že to tak podle úplně prvního traileru vypadalo... Obrovská škoda a zahozený potenciál pro dobrý napínavý horor. PS: Už v kdoví kterém století existoval gel na vlasy a hlavní fešák filmu - dřevorubec - si denně dělá kohouta. PPS: Jediný klad filmu je tápání diváka, kdo z vesnice je oným vlkodlakem a hra režisérky s diváky předkládáním jim náznaky snad u všech postav. Konečné rozuzlení má ale naštěstí hlavu a patu a logicky zapadá do děje.

plakát

Tenkrát v Americe (1984) 

Kvantita se ne vždy rovná kvalita. Asi jsem divná, ale nějak mě nechytl příběh nejlepších kamarádů, kteří už od dětství propadli zlodějině a jiným nezákonným způsobům, jak si vydělat peníze. Skoro 4 hodiny dlouhý příběh zachycující podrobné dětství a následnou dospělost našich hrdinů, jejich krádeže, vraždy a znásilňování... Jediným kladem je Robert De Niro a James Woods a já si radši pustím jinou "gangsterku".

plakát

...a spravedlnost pro všechny (1979) 

Nikdy bych nevěřila, že jde dát do vážného filmu i komickou postavu soudce se sebevraždenými sklony a stále má film neskutečný náboj, nijak si nepodkopává nohy, diváka zaujme a přinutí přemýšlet nad stavem jurisdikce.

plakát

Nezvratný osud (2000) 

Dnes již klasická "jednička" Nezvratného osudu, která přišla v té době s něčím novým a na čem se veze nespočet hloupých a nudných pokračování. Nejen že se mi v té době líbil hlavní hrdina, ale i finty, kterými smrt nakonec dostane, co jí patří.

plakát

Voda pro slony (2011) 

"Kde jsi byl, když mi bylo 17?"... Nesnáším klasické romantické filmy, ale miluju ty, ve kterých se do sebe zamiluje netypická dvojice. Zde máme mladičkého Jacoba (Robert Pattison) a manželku cirkusového principála Marlene (Reese Witherspoon). Cirkus, ztracené existence, láska ke zvířatům a krutý Christoph Waltz... jsem nadmíru spokojena a připisuji tento film ke svým oblíbeným romanťákům hned vedle Eternal Sunshine Of The Spotless Mind.

plakát

Alexander Veliký (2004) 

Ve škole jsem neměla ráda dějepis, zvláště proto, že jsem za celou školní docházku nenarazila na učitele, který by historii a její příběhy dokázal podat zábavně a poučně zároveň. Takže vždy velmi ráda uvítám biografické příběhy historických osobností rozpohybované do filmu, než vzpomínat na časy, kdy jsem znuděně seděla nad učebnicí s fotkou Ötziho. A pokud ten film o slavné historické osobnosti obsahuje i hollywoodské hvězdy, o to lépe se osudy Alexandra Velikého pamatují. Anthony Hopkins coby Ptolemaios a Angelina Jolie jako Alexandrova matka sice nepodali nic moc hereckých výkonů, ale Val Kilmer coby Filip Makedonský (otec Alexandra) a samotný Alexandr Makedonský Colin Farrell, to je už jiná káva a moc dobře se mi na to koukalo. Do toho Jared Leto jako Alexandrova láska, válečné vřavy, matčiny intriky, snaha být dobrým králem, nenasytný chtíč vládnout obrovské říši... a další a další emoce v 3 hodiny dlouhém dramatu. Já se skvěle bavila a poučila o životě Alexandra Velikého, což mi nikdy žádná učebnice dějepisu ani studovaný profesor nenabídli.

plakát

Moře lásky (1989) 

Průměrná "detektivka", kde mě Al Pacino zklamal nejen výkonem, ale i tím, že do takového projektu šel. Ono to možná jako scénář na papíře vypadalo slibně, ale film jako celek je předvídatelné krimi, kdy Al Pacino s Johnem Goodmanem hledají vraha 3 mužů, kteří měli vždy společné to, že měli v novinách inzerát na seznámení (a že byla deska Sea Of Love v gramofonu není vůbec podstatné). Pustí se do hledání ženy, připraví past s vlastním inzerátem a věřte tomu nebo ne, ale Al Pacino se zamiluje do jedné ze slečen, které na inzerát odpoví a věřte tomu nebo ne, ale zrovna ona, za kterou by dal ruku do ohně bude mít něco s těmi vraždami společné. Promiňte ten spoiler, ale to napadne i hlupáka :) Očividná zápletka a romantické klišé mi do filmu s Pacinem nesedí.

plakát

Klub sráčů (2000) 

Když mi bylo tak 15 let, byl to pro mě kult. S kámoškou jsme na to šly do kina a řezaly se smíchy, ve škole se neustále vypouštěly hlášky: Nazdar zrzavej chlupe, jak se má tvoje máti? Je to pěkně vostrá svině. Nebo se pilo okem jako to dělá Paul Bulva. A s odstupem 11 let si člověk říká, jak se u téhle úchylárny mohl kdy smát. U některých filmů vážně záleží jen na věkové skupině, pro kterou je určen.

plakát

Svět podle Garpa (1982) 

Na začátek musím říct, že původní Irvingovu knihu neznám, takže nevím, jak moc se liší od filmu. Na film jsem se odhodlala podívat, protože je to oblíbený film jedné mojí známé, která jej neustále vychvalovala a neustále všechno přirovnávala: "To bylo i v Garpovi." Takže jsem se na film těšila... První, co mě znechutilo bylo přehnaně feministické zaměření filmu. Matka našeho hrdiny Garpa je konzervativní feministka, podle které jsou muži jen zvířata a ženy vykořisťované chudinky. Sám mužský hrdina je zobrazován jako chlípné prase bez citů a svědomí, kdy podvádí svou manželku a lže jí do očí, zatímco když ona si najde milence, má šílené výčitky. Minuty filmu ubíhaly a ubíhaly a já se nudila a nudila a nepřestával mě udivovat sexuálně tabuistický záměr filmu - sex na louce, orál v autě a do toho zástupy feministek. Můj osobní pocit filmu je hrůza a zděšení, kdy z přirozeného dělají něco zakázané a odporné.