Režie:
Václav WassermanScénář:
Ivan BukovčanKamera:
Jan RothHudba:
Tibor FrešoHrají:
Andrej Bagar, František Zvarík, Július Pántik, Soňa Nemanová, Ondriš Jariabek, Karol L. Zachar, František Dibarbora, Vlado Durdík st., Branislav Koreň (více)Obsahy(1)
V začátcích slovenské kinematografie vypomáhali na režisérských postech čeští tvůrci - v případě Čertovy steny to byl Václav Wassermann. Vznikla nenáročná komedie o tom, jak se v rámci zimních radovánek pokoušejí jedno děvče získat hned dva nápadníci. Konvenčně vyprávěný příběh se opírá o předvídatelné zápletky, vypomáhá si podmanivými záběry zasněžených hor a navíc přidává motiv znárodnění, kterým přitakavá čerstvě nastoleným politickým změnám. Jenže ani to nepomohlo a tehdejší kritika film odsoudila jako pokleslou zábavu předválečného ražení. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (9)
Já nejsem hudebně vzdělán, ale to, co hrát Petr na klavír to byl děs. Ovšem jinak se u této komedie zabavit dalo, ačkoli jsme v tom měl chvíli guláš. Místy jsem totiž nerozuměl tomu, co herci mluví. Ne, že bych neuměl Slovensky, ale vinou kopie. Ovšem za to tehdejší tvůrci filmu nemohou, nelze to tedy brát v potaz. Ať je to, jak je to, dávám čtyřicítku s tím, že pokud bude velká nouze, dá se na to podívat znova. ()
Film bol natáčaný vo Vysokých Tatrách - v Lomnickom sedle, Francúzskej mulde, Skalnatom plese, Solisku, Štrbskom Plese, Mlynickej doline. Pre vtedajších slovenských hercov to bol filmový debut / Zvarík, Pántik, Ťapák, Dibarbora/ a nehrali vôbec zle. V lyžiarskych scénach ich dublovali členovia čs. olympijského družstva bežcov, skokanov i zjazdárov. Jednu z úloh hral i pes, ktorý patrí neodmysliteľne k osadenstvu vysokohorských chát i hôr. Filmu možno vyčítať niektoré veci, ale ja si ho rád pozriem znova pre scenérie Tatier vtedajšej doby i pre dobové lyžiarske umenie. ()
Film uvádzaný ako slovenská lyžiarska komédia nakrútil český režisér Václav Wasserman podľa scenára, na ktorom spolupracovali Ivan Bukovčan s Ondrišom Jariabkom. Ide skôr o pokus o komédiu, o žáner, v ktorom Slováci nikdy neboli veľmi úspešní. Humor, ktorý sa vyskytuje vo filme zostarol, naopak, niektoré momenty sú dnes síce vtipné, ale nechcene, nebol to zámer tvorcov. V niektorých momentoch mi film pripomínal prvorepublikové filmy. Film vznikol v roku 1948, v roku, keď sa v Československu uskutočnil štátny prevrat, takže do filmu sa dostalo aj trochu ideológie, konkrétne motív znárodnenia. Vo filme nechýba polopatistické morálne ponaučenie na tému: pevná vôľa všetko zdolá. ()
Je to jeden z prvních slovenských filmů a ta nezkušenost tvůrců je na tom sakra znát. REžie se sice ujal Wasserman, ale ten byl asi celou dobu naložený v lihu. Scénář exponuje několik důležitých postav, ale některé brzy po začátku opustí (Pántik) a sejdeme se s nimi až v závěru. Humoru je tu pramálo, herci jsou ochotnicky teatrální. Zkrátka: když nejlepší výkon ve filmu odvádí pes (chatařův vlčák), je tu něco špatně. ()
Zlé herecké výkony (i nepriek účasti zopár dobrých slovenských hercov), chabý dej, pes menom Dunčo, budovateľské vsuvky, filmárske chyby a chatrné technické spracovanie. To vás čaká, keď si pozriete tento snímok. Ale hlavne, ak máte zmysel pre recesiu, je to kvalitná zábava o ktorej netušili ani tvorcovia, že v tomto filme je. :)) ()
Galerie (4)
Zajímavosti (18)
- Film sa natáčal v Bratislave, Smokovci a vo Vysokých Tatrách, konkrétne na Zbojníckej a Téryho chate. (Raccoon.city)
- Dielo sa hlási k plickovskej tradícii, no v realite z nej preberá iba vonkajšiu výtvarnú štylizáciu. (Biopler)
- Autori umiestnili príbeh do prostredia hôr, aby konfrontovali večné hodnoty civilizáciou nedotknutého sveta a pominuteľných rozkoší luxusných hotelov a barov. Autori dolepili revolučný motív v scéne znárodnenia firmy výrobcovi lyží, z ktorého sa stal v priebehu nakrúcania triedny nepriateľ. (Biopler)
Reklama