Režie:
Věra JordánováScénář:
Josef BoučekKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Marta Vančurová, Jan Kačer, Radoslav Brzobohatý, Hana Kreihanslová, Jaroslava Adamová, Viola Zinková, Magdalena Reifová, Věra Petáková, Ladislav Kazda, Jiřina Petrovická, Hana Davidová (více)Epizody(4)
Obsahy(1)
Čtyřdílný miniseriál Jana Eyrová vznikl v roce 1972 podle stejnojmenného románu Charlotty Brontëové. Vypráví příběh dívky, která svým charakterem, statečností a vytrvalostí získává úctu i lásku lidí kolem sebe. Jana Eyrová je jeden z prvních moderních typů dívky nebo ženy v literatuře, citově bohaté a oduševnělé bytosti, která hrdě vystupuje proti pokrytectví, falši a dobovým předsudkům. Ryzí charakter, který sází na absolutní poctivost lidí, na jejich hodnocení podle vlastností a ne podle společenského postavení. Televizní zpracování je ale také vyprávěním o velké, osudové lásce. Režisérce Věře Jordánové se ve čtyřech částech televizního přepisu románu podařilo zachytit podmanivou atmosféru doby dostavníků, svíček v arkýřových oknech a krinolín. A Marta Vančurová se stala ideální představitelkou titulní role. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (40)
Adaptace, která se může směle postavit přímo vedle těch zahraničních. Výprava sice byla velmi chudá, ale černobílý obraz dodává historickému příběhu jakousi patinu. Ústřední dvojice na mě působila opravdu věrohodně (hlavně Kačerův Rochester), problém jsem ale měla s celou druhou epizodou (návštěva povýšené smetánky + výstup cikánky), která děj zbytečně naředila. Tři hodinové epizody by stačily bohatě. Přesto jsem ráda, že jsem se díky novému kanálu ČT3 dostala k takovému nereprízovanému pokladu. Skoro 4*. ()
Adaptace Jany Eyrové mě svého času přinutila načíst si všechny knihy sester Bronteových a dokonce jsem si zjistila životopis celé jejich rodiny (podotýkám, že jsme na začátku 70. let, po internetu ani zmínka, čili dřina a velké zaujetí). Marta Vančurová je stejně křehká, odhodlaná a inteligentní dívka bez ambicí jako v knize (možná trošku hezčí, než by měla být), každopádně z ní vyzařuje ta mravní síla a odhodlání - nezaprodat se. Edvarda vždy představují ti nekrásnější, anebo alespoň nejcharizmatičtější herci, což Jan Kačer splňuje v obou ohledech! Přidejme pana Brzobohatého, citlivou režii paní Jordánové, pomalé tempo vyprávění, přesně vystiženou atmosféru - a jsem spokojená i dnes, kdy už můžu srovnávat s dalšími pokusy o převyprávění tohoto nestárnoucího příběhu. A že jich ještě bude! ()
Zdařilé zpracování klasické anglické literární předlohy bylo a je souzněním režie, scénáře-adaptace i hereckého obsazení. Současně šlo o asi první výraznější hereckou příležitost pro Martu Vančurovou jako představitelku - řečeno s určitou nadsázkou - kultivovaného, intelektuálního dívčího typu. Míru autentičnosti pojetí i zvládnutí anglického prostředí a také zvláštností subtilně uchopitelné tzv. národní povahy nemůže posoudit nikdo jiný než Brit. Je nepochopitelné, že toto zdařilé a myslím i pro mladší více než vděčné dílo zůstává mimo pozornost výrobců DVD nosičů. Není to poprvé a bohužel ani naposled, co musím končit komentář tímto bolestným povzdechem. ()
4/4 Zatím mám za sebou tu nejnovější verzi Fukunagana a předcházející Zeffirelliho. Tohle je můj první seriál s Janou a opět se nepotkáváme vyloženě s otevřenou náručí. Na to, že jsou tu k dispozici hned 4 díly a je vynecháno celé Janino dětství, je dramatizace takové všelijaká. Technicky seriál odpovídá tomu nejhoršímu standardu své doby, tedy zpátečnická práce s exteriéry, o primitivních postsynchronech ani nemluvě. Celé to vypadá hůř než neblaze proslulé první domácí zvukové filmy z 30. let. Herecky taky nejsem úplně v 7. nebi, hlavně Kačer hraje celého svého Rochestera za pomoci jediného výrazu a Marta Vančurová, ta všemi milovaná éterická bytost, navýsost lyrická herečka, jen opět ve své roli existuje a je úplně stejná jako vždycky. Určité herecké schopnosti předvedli alespoň tací, jako Jaroslava Adamová, Jiřina Šejbalová, Josef Langmiler nebo Radoslav Brzobohatý, ale ti zas měli jen nepatrný prostor. Tehdejší začínající dětská herečka Magda Reifová pro změnu do budoucna neslibovala vůbec nic. Doufala jsem, že když má seriál tak dobrou pověst, bude tu zajímavě vykreslená alespoň odlišná Janina povaha, důležitost vzdělání nebo bude nějakým aktraktivním způsobem pracováno s Rochesterovým tajemstvím. Leč jsem doufala marně. Vrcholem všeho jsou tu Janiny emocionální zmatky podtržené citováním veršů, což ústí v ještě větší roztříštěnost celého dramatu. ()
Česká adaptace se povedla. Dala by se jí vyčíst chudší výprava (tou ale neoplývaly ani v té době současné anglické verze). Příběh nepostrádá tajemství, napětí a temnou atmosféru. Obsazení Jany Martou Vančurovou bylo šťastné. Dala postavě prostotu i půvab, sílu a pevný charakter. Na Rochestera Jana Kačera jsem si sice trochu zvykala, ale i on se zhostil své role skvěle. Jediný trochu rušivý moment - podle mého názoru v rozporu s knihou - byl ten, kdy se Jana vrací k panu Rochesterovi, a když ho vidí slepého a zmrzačeného, na chvíli uteče ven a rozpláče se. Co ale bylo zase ve filmu navíc a dělalo ho opravdu poetickým, bylo použití veršů Victora Huga, které recituje Jana ("Proč, nemáte-li mi co říci, se držíte mě pod paží, proč mámíte mě dál svou lící, jež dech i králům vyráží".....). Bylo by docela dobré, kdyby Česká televize v rámci uvolňování svých archivních věcí na DVD vydala i tenhle titul. ()
Reklama