Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je 8. září 1943. Itálie ústy maršála Badoglia bezpodmínečně kapitulovala a uzavřela příměří se Spojenci. "Tutti a casa" (Všichni domů) se stalo heslem celé Itálie, vojáci dezertovali z armády, manželky a děti doma vítaly otce. Z jihu postupovali Američané, ze severu ale Němci, kteří brzy pochopili, že mají nového nepřítele... Osudy poručíka Innocenziho a vojína Ceccarelliho na strastiplné cestě napříč Itálií je víc než plnokrevným obrázkem chaosu těchto týdnů v původně fašistické Itálii. V nesmrtelné tragikomedii režiséra Luigiho Comenciniho ožívají stejně tak všeobecná touha po domově i ženské náruči, jíž propadla většina zmatených vojáků bez velení, jako tragédie civilistů vydaných napospas Němcům i fašistickým bojůvkám. Realistická kamera, velkorysá produkce, důsledná v historických reáliích (v roce 1961 oceněná italskou národní filmovou cenou Donatellovým Davidem) i vynikající výkony všech představitelů v čele s Albertem Sordim tak pomohly Comencinimu vytvořit jednu z nejlepších válečných tragikomedií. Vznikla totiž v době, kdy je tak dlouho po válce, aby se dalo některým jejím absurditám zasmát, ale ne zas tak dlouho, aby všem vymizela z paměti. A paradoxně právě ty nejvěrnější obrazy války se samy o sobě stávají nejpůsobivějším manifestem proti válce jako takové. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (20)

Pishin 

všechny recenze uživatele

Prijemna tragikomedie na, kterou jsem narazil ciste nahodou. A musim rici, ze dlouha cesta domu diky spouste historek a postav ktere paradne dokreslili atmosferu byla velice zajimava. A take jsem si trochu rozsiil obzory ohledne toho jak to bylo s Italii v druhe svetove valce. Nikdy jsem netusil, ze byla situace, kdy Italie stala na prahu mezi spojenectvím a nepratelstvím s fašisty. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Ač byl film avizován jako komedie, nenechte se příliš zmást! Nic satirického tipu "Švejka" nebo ztřeštěného na způsob "Sedmé roty" nečekejte. "Všichni domů" je komediálně laděné smutné válečné drama z dob, kdy Italové stáli ve dvojím ohni - mezi Američany, jejiž vylodění bylo na spadnutí a Němci, kteří proti nim obrátili zbraně. Naši hrdinové uslyšeli volání domova a tak se vydali na cestu. Ve filmu je spousty úsměvných scén, které ale povětšinou končí tragicky. Luigi Comencini vytvořil silný film plný silných hereckých výkonů. Zvláště Alberto Sordi byl jedinečný. Jeho proměna z důstojníka na prostého kluka, kterému se stýská po domově až na neohroženého kulometčíka na barikádě je úžasná a po všech stránkách uvěřitelná. Vynikající byl ještě rovněž Serge Reggiani coby vojín Ceccarelli. Za zmínku stojí i vynikající dabing, kdy naši herci propůjčili postavám své hlasy tak, že by je snad hráli s nimi (Sordi - Vladimír Brabec, Reggiani - Vlastimil Brodský). Silný protiválečný film se záblesky jemného humoru a smutným koncem. Trochu mi to připomnělo "Sedím na konári a je mi dobre". 85%. ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Jedna z nejlepších realistických válečných tragikomedií jakou jsme kdy viděl..Osudy poručíka Innocenziho a vojína Ceccarelliho na strastiplné cestě napříč Itálii a ke kýženému návratu domů k jejich rodinám. Parádní režie a kamera, skvělé herecké výkony (Sordi, Balsam, Reggiani), výtečný český dabing Brabec, Brodský atd, který také nemůžu opomenout..Film obsazuje báječné dramatické a komické sekvence, doplněné o tragikomické prvky, takže kolikrát nevíte jestli se máte smát či brečet. Viz scéna rozmluvy Innocenziho se svým otcem, scéna uvnitř kostela nebo nakonec smrt přítele Fornaciariho, který si chtěl ještě před smrtí zakouřit..Viděl jsem ho už podruhé v České televizi a stále více než dobrý dojem. Podobné filmy: "Generál della Rovere", "Velká válka", "Svědek který nepromluvil", "Horalka", "Čtyři neapolské" dny, "Byla noc v Římě" atd. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Málo známý nadstandardní válečný snímek, který je pro nás zajímavý především úhlem pohledu a zobrazením prostředí poražené fašistické Itálie. Válka snímaná pohledem italského důstojníka, který po italské kapitulaci a rozpadu pravidelné italské armády prožívá deziluzi a ztrátu životních hodnot při svém návratu domů. Vojáci jeho jednotky se rozutečou a zbyde jen několik mužů, kteří míří společným směrem. Scénárista v jejich postavách ztělesňuje určité prožitky typické pro onu dobu. Přes zvolený lehčí tón vyprávění jde v zásadě o tragický protiválečný snímek, kde prakticky všechny hlavní postavy postupně zahynou, s výjimkou hlavního hrdiny, který k tomu ovšem ve válečné vřavě závěrečného střetnutí, kdy ho opouštíme, má velice blízko. Film je natáčený s étosem typickým pro poválečnou Itálii a Francii, tedy vykládajícím tehdejší politickou situaci z pohledu vítězné protifašistické koalice a zahlazujícím některé nepříjemné stránky tehdejší reality. Scénář proto volí některé zjednodušující postupy, např. scéna odhalení židovky německými vojáky je nevěrohodná. Kdyby byl scénárista upřímný, nechal by ji udat pasažéry autobusu za podíl na kořisti z jejího majektu ukrytém v kufru. Odhalení amerického zajatce ukrytého u protifašistické rodiny by pochopitelně nevedlo jen k popravě muže jako hlavy rodiny, ale k likvidaci celé rodiny a především brutálního znásilnění manželky, kterého se mimochodem běžně dopouštěly obě bojující strany. Vysoký italský důstojník by se s velkou pravděpodobností bezprostředně po italské kapitulaci nepřidal k odbojové partyzánské organizaci kontrolované v té době komunisty... A tak by se dalo pokračovat. Přes uvedené drobné scénáristické kiksy je to výborný válečný film, který se může pochlubit skvělým obsazením a hereckými výkony. Celkový dojem: 80 %. ()

Skip 

všechny recenze uživatele

Velmi působivý film, který pro mě byl svým způsobem překvapením. Nic jsem o něm nevěděl a zhlédl jsem ho vlastně náhodou. Své role se skvěle zhostil Alberto Sordi, ovšem ani ostatní herci vůbec nehrají špatně, spíš naopak. Spousta úsměvných momentů je s citem vyvážena momenty dramatickými, protože situace, v jaké se octli hlavní hrdinové, rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (6)

  • Přestože se film odehrává na dlouhých úsecích na benátské pláni, mnoho scén bylo natočeno v Livornu a okolní krajině (přístavní oblasti via Leonardo da Vinci, Complesso Gherardesca, via delle Sorgenti, Puzzolente a nedaleký statek Pontino a scali degli Avvalorati, v té době ještě polozbořený po válečných událostech 1940–1943). Mezi nejznámější scény zde natáčené patří útěk některých vojáků před německým obrněným vozem a příjezd Innocenziho do bombardovaného města s nákladem mouky a volbou hlavního hrdiny vrátit se bojovat. (classic)
  • Scéna s přeplněným vlakem zablokovaným kouřem v tunelu je přímou referencí na tragédii vlaku 8017, známou jako „Neštěstí vlaku Balvano“ (Disastro di Balvano). (classic)

Reklama

Reklama