Batman

"Where does he get those wonderful toys?". Po krásně potemělém Gotham City, které nenechá nikoho na pochybách, že je tím nejšpinavějším a zločinem nejprolezlejším místem co jste kdy viděli, se rozléhá dunivá hudba Dannyho Elfmana. Sám velký netopýří hrdina s nejkrásnější fotografkou, kterou mu určitě závidí celý comicsový svět, proti otci všech vyšinutých záporáků - nepřekonatelnému Jockerovi. (05.06.2004)

Ach to boli časy keď som si ako 10 ročný sadol pred TV (a nielen ja) a prvý raz bez dychu sledoval tento filmový klenot medzi komixami, ktorý rozhodol, že je to bezprostredne môj najobľúbenejší komixový hrdina:) Skvelá temná atmosféra, šialený a zvrátený Joker v podaní majstra Jacka Nicholsona a vynikajúca hudba Dannyho Elfmana pod taktovkou Tima Burtona, to je dokonalá kombinácia a pre malého diváka 1000 násobne. Žiaden film ma tak nedostal ako tento, skrátka bomba a aj keď s odstupom času má isté komixové chyby (Joker nezabil Batmanovi rodičov alebo Batmanovo pravidlo - Nezabiješ) stále sa jedná o jeden z najlepšie nakrútených komixových filmov aké som kedy videl. (09.05.2009)

Největším problémem pro mě byla asi volba režiséra. Nemohu si pomoci, ale Tim Burton má strašně nudný styl a jeho Batman postrádá tempo, nadhled a všechno ostatní co o 15 let později zdobilo Nolanovu dynamickou podívanou. Michael Keaton byl nevýrazný a démonický, bezchybný výkon Jacka Nicholsona také na všechno nestačí. Alespoň na Kim Basinger se dobře koukalo....60% (11.02.2012)

„Tell me something, my friend. You ever dance with the devil in the pale moonlight?“ Brilantní ústřední hudební motiv Elfmana, Bat-Signal protínající oblohu nočního Gotham City, nesmrtelný škleb nového Já Jacka Napiera a špetka filozofování netopýřího muže („I made you, you made me first.“). Vizionář Burton názorně ukázal, jak by mělo vypadat převedení comicsu na filmové plátno. Jedna perlička na závěr: Pro roli Batmana byl zvažován i Bill Murray. Ano, čtete dobře, Batmana.. (29.08.2008)

V roce 1989 si tvůrci jakéhokoliv komiksového filmu mohli ještě vymýšlet vysloveně co chtěli. A jelikož se v tomto případě jednalo ještě k tomu o Tima Burtona, bylo jasné, že tady v tomto případě o zklamání rozhodně nepůjde. I po takřka třiceti letech můžu totiž říct minimálně to, že na rozdíl od dnešních komiksáren tenhle má absolutní duši hračičky a vizionáře Burtona. Batman je tady temnej jak půlnoc, Joker je ujetej jak splašenej vlak a hudba v tomto případě je tak geniální, že ve spojení s Timem Burtonem, který tomu všemu dodal bláznovství, glanc a vizuálno, nemohlo vzejít zklamání. Je hezké vidět, jak tenkrát u podobných filmů vládla především zábava. Dneska hlavně barevnost, digitálno, pseudorealističnost a vnucené hlášky v hubě postav, které by si je ani nezasloužili. Tady se stačí zaměřit jenom na scénu a už jste na koni. Třeba ta, jak Joker vtrhne do muzea a za poslechu boží Princovi skladby tam se svými kumpány posprejuje a počmárá jeden renesanční obraz za druhým. To je prostě geniálnost taková, že přebít ji nedokáže ani celej arzenál samotného Marvelu současnosti. (13.02.2017)