Mnichov: Na prahu války

Tema, ktora je teraz aktualnejsia ako kedykolvek predtym, je spracovana oproti Harrisovej predlohe znacne zjednodusene, avsak za mna film ako celok bez najmensieho zavahania funguje. Lokalne publikum moze byt rozcarovane britskym pristupom k vykladu dejin a absencii akehokolvek ceskoslovenskeho prvu vo filme. Tu nejde o ziadny revizionizmus. Faktom zostava, ze prave preto ide o dohodu "o nas-bez nas", ktore sa vo velkych dejinach neraz vyskytuju. Historicky sme na prahu obdobneho geopolitickeho kolapsu a o to dolezitejsie je si uvedomit vzacnost toho, co dnes mame, zatial. 3,5/5* (25.05.2022)

Věděla jsem podle ohlasů, jak moc budu z celkového vyznění coby Čech naštvaná, přesto jsem do toho šla. Natočené je to poutavě, o tom žádná. Ale ten britský pohled a potřeba za každou cenu Mnichovskou dohodu nějak ospravedlnit, mě neskutečně vytáčí. A pokud to převedeme na současnou "diplomatickou" situaci kolem konfliktu Rusko vs. Ukrajina (aneb opět o vás bez vás), jen se zas a znovu ukazuje, že některé nejmenované státy jsou ochotny obětovat menší či méně důležité země, aby měly klid. Pokud tu i po 80 letech od dané události vznikne film, ve kterém chybí byť jen náznak sebereflexe, těžko čekat, že k podobným věcem nedojde znovu. (26.01.2022)

Předčilo to mé očekávání - škoda, že se nepodařilo zajímavěji vykreslit postavy a dát jim víc charismatu. Herci jsou na to dobří dost. Vůbec to nevnímám jako hledání omluv pro appeasement, ten dojem evokuje jen závěrečný titulek a jedna věta vyřčená v posledních pěti minutách, které tak málo navazují na zbytek filmu, jenž pracuje s ambivalencí a nejistotou, že bych skoro hádal, že jde o nějakou ex post úpravu, aby film výsledný dojem míň znepokojivě. Rozhodně by to taky nemuselo mít přes dvě hodiny. 3  a1/2 (25.01.2022)

Myslel jsem, že bude větší problém líčení domácí protihitlerovské opozice, ale koukám, že víc vadil výklad smyslu Mnichovského diktátu. Já s tím problém neměl, protože takhle to proběhlo a takhle si to zdůvodňovali. Sporné může být až tvrzení před závěrečnými titulky, nicméně jsou tam zmíněny i jak kritika Chamberlaina, tak jeho následná rezignace. Filmu dost ubíralo na napětí, že všichni víme, jak to dopadlo. Nicméně jsem nakonec ocenil, co mi zpočátku vadilo - jasné a pompézní obrazy jakoby navozovaly atmosféru, že elity si při takovém blahobytu nedokázaly připustit, že stojí na pokraji války. Líbily se mi výkony všech hlavních herců (vč. Matthese jako uměřeného Hitlera), ocenil jsem zvláště kontrast mezi zkušenostmi (Chamberlain) a dlouhodobými vizemi (Hitler ji prostě měl, jakkoli zvrácenou) a prudkým mládím (třebaže v tomto případě bylo i za to prozíravější). A tam ještě kontrast mezi klidnějším a už usazeným Britem a vyděšeným svobodným Němcem. Hodně se mi ale nelíbilo, že nakonec postavili vedle sebe britskou a německou naději, dokonce s patřičně romantickým osvětlením (o co působivější byla Britova předtucha letecké bitvy o Británii). // 70% // P. S.: Možná mi ten stále přezíravý pohled Západu nevadil, protože v současnosti se my jako jeho součást chováme podobně: bez účasti dotčené země (Ukrajiny) jednáme s agresorem (Ruskem) o anexi jejího území, abychom odvrátili válku. A taky mu přikyvujeme, že podobně jako tehdy Sudety, teď východ Ukrajiny a Krym jsou stejně většinově ruské (Sudety tehdy německé) a byly staletí součástí jeho impéria. (30.01.2022)

Film zachytávajúci „diplomatické“ pozadie „jednania“ medzi Veľkou Britániou a Nemeckom, alebo spíš medzi Nevillom Chamberlainom a Adolfom Hitlerom, o zabránenie vypuknutia ďalšej veľkej vojny. Pre mier Chamberlain obetoval všetko (hlavne to, čo on sám nevlastnil), medzi inými (zo začiatku) aj časť Československa. Celý film, i so svojimi hereckými postavami, pomerné suché, bez väčšieho kúska napätia. Jeremy Irons hrá sebavedomo, ale zázraky v tomto prípade nevie spraviť ani on. Nejaký vývoj charakteru, avšak predpokladateľný, je možné sledovať u postavy Paula von Hartmanna. Osobné hodnotenie: 64% (**) (04.03.2022)