Chladné léto roku 1953

Sovietsky eastern, čo v preklade znamená western zasadený do východnej polovice zemegule s jasnými žánrovými pravidlami. Pre Proškina to znamenalo ale skôr vyjadrenie sa k dejinným udalostiam svojej krajiny, o ktorých niečo možno tušíte, ale nie je vôbec od veci si dopĺňať vzdelanie aj formou hranej kinematografie. Ak je úprimná a historické fakty nepodliehajú výrazne žánrovým pravidlám. Leto viac pripomína špagetti western, ktorý ešte nevznikol, pretože miera mŕtvol počas prestreliek a spôsob ich prevedenia vyvoláva občas cynický smiech. Každopádne o niečo drsnejšie, ako americkí bratia a najmä menej romantizujúce (vlastne vôbec), ako drvivá väčšina westernov. Ale to je dané aj obdobím, v ktorom sa príbeh odohráva, pretože sovietsky národ ho mal ešte živo v pamäti a prekrúcanie skutočnosti by sa Proškinovi rozhodne nevyplatilo. (31.03.2014)

Film odvážný vzhledem k místu a času, kdy vznikl, nicméně v době Gorbačovovi Perestrojky to prošlo. Je to takový rádoby western, který se odehrává v jiné době a na Sibiři. Když vězeň-vyhnanec a bývalý rozvědčík Sergei Basargin prohlásí, že v létě neumře a snímek nicméně má v názvu chladné léto, tak větříte smrt a popravdě předpokládal jsem konec ve stylu Je třeba zabít Sekala. Byl? Musíte se podívat sami na tento film s jistou stránkou ruské duše. (14.07.2018)

Viděl jsem v Chladném létu roku 1953 řemeselně celkem zdařilý film, plynoucí ze začátku v zajímavém odlehlém prostředí trochu chladně a nevýrazně... až do doby, kdy se z náhlého zvratu nestane drsný thriller, který upoutá svou nemilosrdnou syrovostí a silně neklidným napětím. Na svou dobu ve Sovětském svazu mohl být Proškinův počin, zdaleka nejen tímto aspektem, jak i více kolegů uvádí, odvážný. Jenže syrovost či odvaha proti proudu nemusí znamenat vše a přes tohle i pár hlouběji silnějších momentů (dialog u padlého stromu) to nakonec nebyl ten film, který by mnou během sledování více otřásl, zanechal v mysli strhující zážitek a který bych vnímal na stejné úrovni se spřízněnými domácími filmy jako Stíny horkého léta nebo Zánik samoty Berhof. K pocitově nejsilnějším nakonec pro mě patřilo pár pasáží podbarvených ústředním hudebním motivem. S odstupem dvou dnů volím po menším dilematu silné 3 hvězdy: [70%] (27.11.2023)

Přemýšlím nad tím (a zatím marně), proč se v oficiálním textu distributora píše o snímku jako o easternu. Asi to vnímám jinak, ale já jsem měl pocit, že se v něm popisovaly podobné události, k nimž docházelo po válce i u nás. V bývalém Československu řádily na vlastní pěst jednající oddíly, které tu tak nějak zbyly po Wehrmachtu a SS, případně skupinky banderovců, jež prchaly v pudu sebezáchovy na západ, zatímco ve filmu šlo o tlupu amnestovaných individuí, ale reálie i atmosféra byly velmi podobné. Drama / Krimi / Akční / Western- to se zase někdo rozjel... Myslím, že drama by bohatě stačilo. Za mě šlo každopádně o vydařený snímek s těžkou až depresivní atmosférou, která skvěle vystihovala nejen dobu postalinskou. / Poučení: Pokud se někomu začínají zapalovat lýtka, je potřeba okamžitě hasit. (24.07.2023)

Ďalší z ruských filmov, ktorých sledovanie určite nebolo strateným časom. Som rád, že nielen mne vzdialene pripomenul Vláčilove Stíny horkého léta, i keď rozdielov bolo viac než iba v teplote leta. Akurát, že Stíny nikto nezaradil do žánru westernu a tento film áno. Tento a ďalšie mnou oceňované ruské filmy sú príbuzné našim trezorovým filmom, pretože v Sovietskom zväze a ani v Rusku nikomu nerobia radosť. Ukazujú totiž tú stránku ruského myslenia, správania sa a vôbec života, ktorú by Rusi chceli pred svetom ukryť alebo minimálne prefarbiť. A ak ju ukazujú pravdivo, potom vôbec nerozhoduje, v ktorom roku alebo období bol film nakrútený. Vždy bude "osinou v prdeli" ako vravia Česi. (18.06.2023)