Režie:
Denis VilleneuveKamera:
Greig FraserHudba:
Hans ZimmerHrají:
Timothée Chalamet, Zendaya, Rebecca Ferguson, Javier Bardem, Josh Brolin, Austin Butler, Florence Pugh, Dave Bautista, Christopher Walken, Léa Seydoux (více)VOD (3)
Obsahy(2)
V druhé části se Paul Atreides spojí s Chani a Fremeny a zároveň se vydá na válečnou stezku pomsty proti spiklencům, kteří zničili jeho rodinu. Čelí volbě mezi svou životní láskou a osudem známého vesmíru a snaží se zabránit strašlivé budoucnosti, kterou může předvídat jen on. (Vertical Entertainment)
Videa (8)
Recenze (1 079)
Tak jsem si film nechal půl hoďky uležet při cestě z IMAXU :) Kam jinam taky zajít na takový spektákl. Film mě vtáhl tak, že jsem ani nevnímal ten nejvíc iritující element v kině, lidi cucající kolu a žroucí popkorn, to se mi dlouho nestalo. Užíval jsem si to naplno. Villenevue nám servíruje přerod z Paula v onoho očekávaného proroka a vůdce, je vzatý možná trošku z rychlíku. Je to ještě větší audio vizuální žranice než předešlý díl. Trochu mi tam vadily některé změny, které udělal oproti předloze. Jako jo, změnil to dobrým způsobem, dává to smysl....ale prostě i tak :) Zimmer dělá opět to co umí nejlépe, duní :) pro mě jsou ale právě spíše ty klidné až Zamfirovsky foukací části hudebního doprovodu to co dělá Dunu Dunou a mrázení po zádech. Herci velká paráda, to je přehlídka výkonů. Tři tyčí nad ostatními. Paul, Stil a Feyd. Nejlepší je Stil:) Každopádně bez třetí epizody je to stále nedokončený příběh. [IMAX] ()
Dune: Part Two byl můj nejočekávanější film minulého roku, ale ani s jeho odkladem na rok 2024 se moje očekávání nesnížilo. A i přesto, že jsem nedokázal sehnat lístky do IMAXU (jediný a nejlepší způsob jak sledovat snímek) na předpremiéru Villeneuva díla, tak jsem nebyl o nic míň nadšený z výsledného snímku. Všechny pozitiva předchozího filmu zůstaly zachovány - od hereckých výkonů, CGI, kostýmů, kamerových záběrů až po Zimmerův epický soundtrack. Scéna jízdy na písečném červovi nebo Paulův proslov před Fremeny budou patřit k momentům, které si budu pamatovat ještě několik let. Pokud bych tu měl zmínit nějaká negativa, tak musím říct, že film třeba oproti Impérium vrací úder nefunguje jako samostatný snímek, ale pouze jako druhá část z případné trilogie. Taky bych řekl, že mi Harkonnenové přišli více neschopní oproti první části, kdy v mých očích už nepůsobili jako ten strašidelný národ barbarů, který vyhladil celý klan svými intrikami a machinacemi. Řekl bych ale, že se oproti první části zlepšilo tempo snímku a jeho zakončení nepůsobí tak natahovaně jako Dune: Part One nebo Návrat krále. Nové postavy byly fajn, ale překvapilo mě jak malou (a skoro až nevýraznou) roli měl Christopher Walken jako Imperátor nebo Austin Butler jako psychopatický Feyd-Rautha. Ten si ale naštěstí kradl každou scénu pro sebe a představoval Paulův temný protiklad podobně jako třeba Neo a Agent Smith. Jen škoda, že Wonka a Elvis neměli víc scén mezi sebou, ale chápu, že se režisér držel Herbertovi předlohy, kterou si chci po shlédnutí obou částí konečně přečíst. Taky musím pochválit jejich komorní souboj, který se obešel bez jakéhokoliv hudebního doprovodu, což mi připomnělo první souboj Batmana a Banea z The Dark Knight Rises, kde byl shodou okolností taky jako skladatel Hans Zimmer. No a i když je teprve začátek roku, tak už teď vím, že tohle je definitivně můj snímek roku 2024, který neporazí ani Furiosa nebo Deadpool & Wolverine. A myslím, že Christopher Nolan může děkovat Bohu, že byla druhá Duna odložena na tenhle rok, protože i když byl Oppenheimer kvalitní snímek, tak by vedle druhé Duny nebyl soupeřem a odnesl by si většinu zlatých plešounů místo Ničitele světů. I když to už zaznělo i v jiných recenzích, tak závěrem teda řeknu, že opravdu doufám, že se Duna stane stejnou kulturní událostí jako Star Wars nebo Pán Prstenů pro novou generaci diváků. Teď už jen stačí doufat, že nebudeme čekat na Spasitele Duny více než pět let (i když by delší pauza prospěla díky časovému skoku předlohy) a zatím si můžeme zkrátit čekání na závěr trilogie připravovaným seriálem Dune: Prophecy, který bude odkrývat pozadí sesterstva Bene Gesserit. ()
Moc nad kořením je mocí nad vším. Druhá polovina sci-fi epiky je o trochu delší, o trochu rychlejší a výrazně akčnější. Každý dílčí souboj či velkolepá bitva jsou prezentované trochu jinak a především ve druhé, příběhově trochu zrychlené polovině není o akční výjevy nouze. Ty vedle osvědčené vizuální stránky umocňuje i fakt, že Zimmer dělá Zimmera ještě o trochu dunivěji (heh) než obvykle. Jádrem vyprávění je však hlavně napětí mezi touhou naplnit svůj osud a zároveň se mu vzepřít. Bytí i nebytí mesiášem něco přináší i bere a pro váhavého Paula není snadné se rozhodnout, jak se svou nemalou mocí naložit. Kontrast mezi epickými galaktickými šachy a drobnými osobními dramaty tedy funguje i napodruhé a finální propojení jednotlivých linek je dostatečně působivé. Větší úlohy se oproti jedničce dočkal žoviální strýček Bardem, chemie mezi Chalametem a Zendayou také funguje a černobílé představení nového harkonnenovského arcizlouna v podání zhnusněného Austina Butlera skoro zamaskuje fakt, že nám na něm kvůli pozdnímu objevení se v příběhu v podstatě nezáleží. Villeneuve tedy úkol zvládl a jen těžko si lze představit, že fanoušky jedničky dvojka zklame. ()
Naštěstí jsem se rychle smířil s tím, že Paulův vývoj se bude odvíjet podle očekávatelné trajektorie - zejména když se Villeneuve na rozdíl od Lynche rozhodl následovat didaktické schéma zrodu diktátora. Proč naštěstí? Protože jsem se díky tomu záhy začal soustředit na perspektivu Chani, brzy ustavené coby postava věcná, analytická a empatická. ___ V tomto ohledu se dá DUNA II uchopit trochu jako MATRIX, kde šlo o záměr: Zdánlivě se jedná o příběh mužského hrdiny, ale ve skutečnosti je celý film vystavěn jako analytické pozorování mnohem bystřejší ženské postavy, jež se rozhoduje, zda jí ten chlap stojí za pozornost a důvěru. Chaninou antagonistkou je pak podobně nenápadně rozvíjená hlavní mrcha Jessica. ___ Příběh Chani v paralele k příběhu Jessicy je nakonec jediná soustavně rozvíjená dvoj-linie. Oproti tomu linie traktované jako centrální jsou čím dál eliptičtější, zmatečnější a náhodnější. Imperátor je neatoritativní, původní mladý padouch se stává ponižovanou vedlejší postavou, nový mladý padouch je přepálená karikatura - a čarodějnická špionáž působí v té zkratce jako z bondovské parodie. ___ Výhoda perspektivního napojení se na Chani je i v tom, že si stejně jako ona můžeme říkat: "Co se s Paulem sakra děje? Proč dělá, co před chvílí říkal, že dělat nebude? Hráblo mu?" Nemluvě o tom, že slib věčné lásky pět minut předtím, než požádá o ruku jinou ženskou, je pohříchu pochybná milostná diplomacie. ___ Jediná dramaticky funkční část filmu je pro mě ta romantická, když se postupně sbližují - a vyvrcholí to cestou na červovi. Napadla mě paralela se STAR WARS III, kde šlapaly naopak ona politická rovina, hrdinova proměna i pocit zmaru z rozkladu světa. ___ Ano, kompozice, tonalita a práce se zvukem jsou pozoruhodné, leč žádná scéna krom milostných a prvního sedlání červa (což je de facto taky milostná scéna, opět je klíčová Chanina perspektiva) mě nezasáhla: nebyl jsem stržen dramaticky ani esteticky, nezažíval vzrušení z filmařiny, z hry tvarů, světla a zvuků, z výstavby scén či z rytmu, jež třeba u Nolana zažívám běžně. ___ DUNA I odvážně reinterpretovala příběh členitého světa skrze relativně intimní, fázované drama několika postav. DUNA II je naopak překvapivě konvenční "temný" velkofilm o boji rebelů se systémem, jen jsou všichni svině nebo blbci. Krom Chani. A červů. ()
Zřejmý důkaz toho, že jsou nudolálie i závislost na psychotropních látkách úspěšně léčitelné! Dřívější sveřepý artový hnědopich Denis, věhlasný to uspávač hadů obrazem, se již zdá být dokonale zdráv a nyní téměř bez recidivy zaDuněl tak mohutně, že si po skončení spektáklu musíte pomoct rukou utřít koutek, vrátit spadlou čelist na místo a zavřít hubu. Nejen, že parádně trefil genius loci dnes již klasické předlohy, ale rovněž ji přetavil v dosud téměř nevídané pompézní audiovizuální orgie, u nichž málem nevíte, jestli vás zrovna prcá obraz nebo zvuk. Samozřejmě na to však nesmíte čumět na mobilu v ruční kamerové distribuci nějakého indického čorkaře s bangladéšskými titulky. Podobně jako dříve údajně nezfilmovatelný Džexnův Pán prstenů i toto si bezesporu zaslouží své piedestální místo ve všech konsenzuálně dostupných análech, a to včetně světové kinematografie. Dokonalost, kde je naprosto všechno přesně tam, kde má být, a spektakulární linka D z pískovny v centru až na Jižák jezdí ve zcela pravidelných a přesných intervalech, a její sedačky skoro nepotřebují odčervit ani po svinských islamistických fundamentalistech, ani zkurvených fašistických bílých hubách. ()
Galerie (93)
Zajímavosti (32)
- Jednou z věcí, která byla z tohoto zpracování knihy „Duna“ vypuštěna, byla homosexualita barona Vladimira Harkonnena (Stellan Skarsgård). Ta byla v původní knize „Duna“ z roku 1965 (nutno dodat, že v souladu s tehdejšími společenskými názory na homosexualitu) prezentována jako jeden z příznaků jeho absolutní zvrhlosti a pokleslosti. (vojtaruzek)
- Slova k písni, kterou postava Gurneyho Hallecka zpívá při hře na balisetu, napsal sám herec Josh Brolin. (Bublaga)
- Vzhledem k obsáhlosti knižní předlohy plánoval režisér Denis Villeneuve již od počátku rozdělit filmovou Dunu na dvě části (jinak by nabídku na režii odmítl). Rovněž chtěl, aby se oba party natáčely současně, avšak studio tuto možnost zamítlo kvůli vysokým produkčním nákladům a případnému finančnímu neúspěchu prvního partu. (fiLLthe3DD)
Reklama