Zítřek nikdy neumírá

Neotřelý, přímo znamenitý námět, skvělý Pryce jako megaloman Carver se svou cvičenou německou opicí Herrem Stamperem. Pro mne příjemná dávka německosti ve formě trochy toho šprechtění jako "Meine Damen und Herren" a nápisů typu "tür" či "verboten". Kříž je v řadě pitomých scén, které by se snad ani ve snu stát nemohly, jako když 007 (rychle a) zběsile řídí své nadupané BMW (tady už bylo pro BMW dobrým kaufem stát se Bondovým vozítkem) garážemi jedním prstem ze zadního sedadla a jim podobné. K novodobé 007 to již však zřejmě patří. Bondgirl mne doteď z nějakého záhadného důvodu zcela míjejí, těším se však na Halle Berry, i když ten film bude asi slabý... 70% (29.11.2011)

Jedna z nejslabších Bondovek, co jsem zatím viděl, která mě definitivně utvrdila v tom, že Bondi jsou pro mě jen dva, Connery a Graig. Pak je ještě snad jeden srandovní Moore. Navíc tenhle film zestárl mnohonásobně víc, než věci ze 60. let, které kromě retro nádechu bodují díky návratu tehdejší módy a designu. Zatímco pozdní devadesátky se vrací možná tak ve zvrácených remixech na dekadentních večírcích (už jen ty cyberpunkové titulky, achich ouvej). Další věc, která trochu naštve, že jediným opravdu dobrým hercem široko daleko je Michelle Yeoh, přičemž za adresáta jejího přezíravého úsměvu jsem záhy přestal považovat západního agenta, ale spíše celý film. Pryce a Schiavelli připomínají spíše nějaké postavy z Powerse, Lundgrenův klon to těžko zachrání a Judi Dench v úpletové šatovce na to zase nemá čas. Brosnan je namydlený panák, kterej sice možná akcentuje britské gentlemanství, ale dusí jakoukoliv věrohodnost mašiny na zabíjení a internacionálního playboye. (10.03.2013)

Bond 18 - Jedna z těch papírově slabších bondovek, ovšem má vynikající místa - setkání s panem Q na letišti a představení nového vozu a mobilního telefonu, skvělé hlášky. Hlavní padouch Carver a jeho poskokové také dobří (dr. Kaufman, pan Stamper). Trošku mi zde vadí Bond-girl, celkově Zítřek nikdy neumírá je dost akční bondovka, ale za mě je to pořád na 5*. S Brosnanem možná ale nejslabší... ačkoliv určitě nejzábavnější. (04.12.2006)

Dosť často som počúval, že je niekto unavený a má chuť si pozrieť niečo, pri čom nebude musieť rozmýšľať, iba sa dívať. Žiaden art. Pravdupovediac príliš som im neveril, pretože z filmov, ktorým venovali pozornosť by sa dalo usúdiť, že sú permanentne unavení. Ja s tým nemám problém. Už som sa síce zapovedal, že žiadnu ďalšiu bondovku nechcem vidieť, ale ako obvykle som svoj sľub porušil. Bol som zaslúžene potrestaný prebytkom akčnosti, a absenciou nápadov, ktoré v súhrne nudili. (14.04.2021)

Vida, když jsem Zítřek komentoval poprvé, nebyl jsem zrovna příliš "sečtělý" bondovský fanda, čili jsem ho docela slušně utřel. Dnes však není včera, čili opravuji. Roger Spottiswoode natočil opravdu perfektního Bonda s aktuálním přesahem k manipulativní moci médií, ale jinak s typicky bezstarostným (v Brosnanově podání až klukovským) šarmem a stylem, který se v mnohém (hudební doprovod, starý dobrý Aston Martin, citace starších bondovek) dovolává 007 klasik. Jonathan Pryce je jako záporák opravdu výtečný, má v sobě ten typický mix prohnanosti, nebezpečnosti a slizké zbabělosti. Götz Otto alias Mr. Stamper není sice nic extra, ale pár světlejších chvilek má. Zcela ho však svým štěkem zastínil výtečný Vincent Schiavelli vulgo Dr. Kaufmann. Jinak je to Bond se vším všudy – vynálezů víc než kdy jindy, akční scény velkolepé přesně dle modelu Brosnan pro konec 20. století, ženy krásné, martini s vodkou protřepané, nemíchané. Jen dvě věci mi kazí radost – velmi nevtipný konec (kde jsou geniální štěky Rogera Moorea?) a titulní píseň Sheryl Crow, která se absolutně nemůže měřit se závěrečnou Surrender. Edit 2012: I v kontextu rapidně stárnoucího GoldenEye tahle bondovka pořád působí velmi svěže. Má mnohem vyváženější tempo, které sice některými postupy (rychlé jízdy kamer, obracení perspektivy) připomene módu 90. let, ale v zásadě se svým přehledným a od detailů oproštěným stylem odvolává ke klasickým filmům z počátku série. Konec je ale přeci jen slabší, statičtější a prkennější. Mimochodem, dobře, že Brosnan vzdal pokusy Bonda polidštit emocemi (romantická selanka s Teri Hatcher se skutečně do této kategorie nedá počítat) a vede ho před tím zpochybňovanou cestou "boy with toy". Přesně tady se mu celkem daří být přesvědčivý. (11.02.2004)