Šedá zóna

Hodně působivě zpracované silné téma, které nahání hrůzu jen si na to zpětně vzpomenu. S každým světlejším momentem a náznakem naděje na přežití jsem se čím dál tím hlouběji ponořoval do mrazivé atmosféry, která je díky realistickým scénám místy opravdu pekelná. Stačí jen když si vzpomenu na stoupající černý kouř z krematorií nebo na nástup do "umýváren" a ten pocit je tu zase. Po závěrečném monologu jsem jen tiše zalapal po dechu. (21.09.2007)

Je to velmi podobné filmu Saulův syn, včetně tématu dítěte, které přežije komoru. Drtivá většina filmu je postavená na reálných událostech a většina dění je tu zobrazena s historickou věrností k tomu, co se ve vyhlazovacích táborech dělo. Včetně kluzkých těl, špinavých komor, které se pak každý den myjí a znovu malují. PS: podle několika málo přeživších pamětníků opravdu párkrát malé dítě komoru přežilo, jeho osud však bohužel skončil tak, že ho SS ho okamžitě zabili. (28.01.2018)

Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva se v Auschwitzu odehrávala, jsem očekával, že filmové zpracování bude převážně syrové, nekompromisní a bez jakýchkoliv servítek, leč nikoliv. Dosti amatérská forma pohřbívá potenciální obsah a ony drastické záběry mající vyvolávat pocit nenávisti a zhnusení jsou zcela bez účinku, což je pro film tohoto tématu velký nedostatek. Příběh Sonderkommanda je rovněž mdlý a z velké části nudící. Buscemi s Keitelem nevýrazní. Zkrátka podprůměrný snímek, který nemá moc, co nabídnout. 40% (24.05.2014)

„Horím rýchlo. Prvá polovica môjho tela sa mení na dym. Stúpam z komína s dymom ostatných. Potom v popole zostanú ležať kosti a oni ich pozametajú a odvezú do rieky. A nakoniec sa vo vzduchu vznášajú len čiastočky nášho prachu. Ten prach je šedý.“ Nie je to druhý SCHINDLEROV ZOZNAM, ale napriek tomu odviedol herec (MINORITY REPORT) a režisér (KANSAS) Tim Blake Nelson kus poctivej historickej roboty. Okrem kvalitného scenára, ktorý je pôsobivý už z princípu, akiste pomáha desivá výprava a silné herecké výkony (Steve Buscemi, Harvey Keitel) aj od ľudí, do ktorých by ste to nepovedali (David Arquette). (18.10.2005)

Trochu jiný, v rámci obdobné americké tvorby řekl bych ojedinělý filmový počin o hrůzách šoa. Bez ohledu na to, že Židé v koncentračních táborech byli samozřejmě v první řadě oběti, nebojí se tvůrci realisticky zobrazit i skutečnost, že tváří v tvář hrozbě vlastní smrti se i v obětech mohou projevit temné stránky osobnosti, že okolnosti mohou i z obětí učinit viníky, nebo aspoň necitelné a otupělé pomocníky zla. Ale chraňte bohové, abych se odvažoval kohokoliv z nich jakkoliv soudit - nikdo z nás nemůže vědět, jak by v podobné situaci jednal, jestli by si radši zvolil brzkou smrt a zachoval si důstojnost a čisté svědomí, nebo by se s vyhlídkou na prodloužení života o pár měsíců stal poslušnou součástkou vražedné mašinérie. Očitá svědectví několika přeživších příslušníků sonderkommand jsem už četl a ani v oněch knihách si tihle chlápci nehráli na svatoušky a přiznávali, že každý transport pro ně de facto znamenal dobře nacpaná břicha, nové oblečení, cigára, chlast, nebo nejrůznější cennosti. Možná jen kvůli kostrbatým amatérským titulkům jsem měl ale chvílemi pocit, že seznamování s jednotlivými postavami je příliš stručné až zmatené, nebo střih místy poněkud překotný a chaotický. (10.12.2017)