Konec supervelmoci: Pád Sovětského svazu

Sovětský svaz býval obrovský a jeho rozpad nevyhnutelně nastartoval mocenské spory mezi Ruskem a ostatními republikami. Rusko se stále snaží upevňovat svou pozici ve světě silou, ale ekonomicky významně zaostává za zbytkem Evropy... Před třiceti lety přestal Sovětský svaz existovat. Dříve mocná supervelmoc se rozpadla na patnáct nezávislých států. Které z nich se dají dnes považovat za úspěšné? Má v nich ještě Moskva nějaký vliv? A jak se k nim staví NATO nebo Evropská unie? Než ruský prezident Vladimir Putin napadl sousední Ukrajinu, vznikl dokumentární film, který odhaluje, co se stalo po rozpuštění Sovětského svazu. Každý z patnácti osamostatněných států ležících mezi Baltským mořem a pohořím Pamír se zdánlivě vydal svou vlastní cestou. Jedním z prvních kandidátů na samostatnost byla malá Litva. Ruslanas Baranovas z jejího hlavního města Vilnius zná sovětskou éru jenom z historických knih. Je politicky aktivní a pracuje v litevském parlamentu. Stejně jako v ostatních baltských republikách funguje v Litvě parlamentní demokracie srovnatelná se západní Evropou. Naopak ve střední Asii došlo k tomu, že se z bývalých stranických pohlavárů stali autokratičtí vůdci. Navzdory těmto propastným rozdílům věří renomovaný ekonom Ruslan Semenovič Grinberg, který pracoval jako poradce posledního sovětského prezidenta Gorbačova, že všechny nástupnické státy SSSR jednají a postupují na základě stejného principu: usilují o maximální ekonomickou spolupráci, a zároveň minimální politickou závislost na Rusku. Navzdory tomu, že šlo o převážně mírumilovný a poklidný proces, nazval ruský prezident Putin rozpad Sovětského svazu „největším geopolitickým neštěstím 20. století“. Tento historický, a přitom naléhavě současný film Pád velmoci odhaluje Putinovu sovětskou nostalgii, drsnou politickou situaci, do které svými kroky odsoudil vlastní zemi, a také jaký je dnešní odkaz bývalé supervelmoci v Litvě, na Kavkaze, v Kyrgyzstánu i v srdci samotného Ruska. (TV Prima)