Návštěvníci

Jednoznačná sci-fi klasika, takový náš Návrat do budoucnosti, s nezapomenutelnými postavami (po panu Brůžkovi druhá nejlepší role Josefa Bláhy), hláškami a vynálezy. Lada Niva jako stroj času, lidé z budoucnosti převlečení za geometry, Švankmajerovy amarouny, kufřík likvidátor... A dědek Drchlík s nezapomenutelnou teorií "I kdybys tam hodil botu..." (12.05.2009)

Můj jednoznačně nejoblíbenější tuzemský seriál socialistické éry. Když jsem ho sledoval poprvé, připadalo mi to naprosto neuvěřitelné, nějak mi pořád nedocházelo, jak mohl vzniknout u nás, když se jinak točily takové záležitosti jako Okres na severu, Žena za pultem a podobně. Návštěvníci mi připadali opravdu jako z jiného světa a líbí se mi i dnes, celkový nápad i provedení jsou skvělé a do toho ještě amarouny a Dáda... (23.07.2016)

Lahve! Platí se lahvema! Spousta dílčích zápletek, rozhodnutí a reakcí různých postav je hodně průhledně nesmyslná. Nebo třeba pojetí tv reportáže ze zkoušky zázračného auta (zázračného pro nás i pro ně?) je opravdu zoufalost. Pak ten trochu příliš budovatelsky uvědomělý, socialistickou morálkou čpící Kátin šamstr, představovaný zde jako nonkonformní umělec – intelektuál (vocaď pocaď, soudruzi). Ale nic z toho mě nepřinutí ubrat hvězdičku, protože Návštěvníci jsou kult ze všech kultů ten nejkultovatější, v mém žebříčku seriálů navždy No. 1. Mimochodem, objevil jsem na internetu dvoje na sobě nezávislé fandovské stránky Návštěvníků – oboje německé (Die Besucher), na nichž se mimo jiné badatelsky řeší, kolik vlastně bylo Adamových sešitů a předkládají se sofistikované teorie o významu slovesa "humidieren". V jedné pražské kavárně jsem zase sledoval mladou Češku, jak své společnici anglicky vysvětluje, co jsou to amarouny. Co na to říci? V zájmu budoucnosti – hlavně nenápadně! Hovoří CML. (19.02.2011)

Josef Bláha nejlepší, puntičkářský a přitom tak mile až pateticky něžný ke svému vědeckému teen vzoru. Taky si člověk uvědomil, jak byla Dáda nádherná a nemyslím tím její typické vlhké scény s delfíny ani Abrhámem, prostě ten půvab, který docenil až pan Felix díky té své dlouhé a na konci prudce zahnuté trubce, o pěstěném nátisku nemluvě. Jiří Datel Novotný měl myslím našlápnuto k idolu žen, jeho sympatický ksicht tehdy jistě nedojal jen Jitku Molavcovou či CML(čti cumel) v podání Miroslava Moravce. Akorát věčná luxusní svině Dana Bartůňková odolala, dajíce jako vždycky přednost materiálním hodnotám tentokrát nikoliv v podobě zláťáků od čertova švagra, nýbrž zlatým pískům v Bulharsku. Vlasta Brodský opětovně ideální pro svou roli. Josef Dvořák byl čtvrté kolo u vozu, holt bylo potřeba i někoho se slabostí pro technická udělátka či buřty, a ačkoliv se pro tuto roli Dáda veskrze nabízela, tvůrci si netroufli smělou myšlenkou dovézt do konce. Odejmuto od vtipkování, seriál nikoliv ideální, nicméně s jasně převažující skvadrou kladů, mezi něž přiřaďme i Svobodu, Švankmajera a hlavně celkově pozitivní až roztomilé charaktery hlavních i vedlejších postav. Milá vzpomínka. Každý seriál, který aspoň maličko zabolí, když končí, je přínos, zvláště z pohledu dnešních "projektů". 80% (17.05.2016)

To je seriál! Jsem zvědavý, co na počin Hofmana a Poláka řeknou v roce 2484:-) Těch nápadů, třeba jen novotvarů krtkování, humidování,amarouny. Akademik Filip (nově Richard) se svou partou při sledování Adama Bernaua kralují městečku Kamenice. Ať už jízdou v protisměru, vysedáváním v hospodě nebo předstíraným zeměměřičstvím. Výborná role Velkého učitele v podání Vlastimila Brodského, který dokázal trumfnout i CML. Po soudní při kvůli akademiku Filipovi museli filmaři vymyslet podobné jméno, u některých postsynchronů je občas postřehnutelné, že se jedná o přemluvení. Možná kdyby akademik Filip zdravil japonsky a ne poplácáváním rukou na čelo, tak by si vdova po akademikovi nestěžovala. (09.07.2008)