Spaceballs

Protože nevynechám jedinou příležitost, kdy si můžu rejpnout do Hvězdných válek, podotknu teď, že už samotná SW mytologie funguje jako parodie na sci-fi a polovina epizod je sama o sobě (nechtěně) směšná, takže Spaceballs je ve své podstatě zbytečný film. To ale píšu jenom proto, že nemám Star Wars rád a baví mě si z nich dělat srandu ;-). Faktem je, že když se mi podařilo překonat předsudky, které k žánru parodií mám, pobavil jsem se u Spaceballs velmi dobře. 7/10 (22.05.2011)

Ja ani neviem, ako podobný typ takmer už archaickej paródie hodnotiť. Airplane som dal veľmi silné tri hviezdy a mohol som dať aj päť a tu mám ten istý problém. Zuniga a Pullman sú ale vo svojich úlohách parádni a dokážu sa neskutočne uhýbať strelám! Je vtipné, ak vám šéf nakáže prečesať okolie a vy zoberiete obrovský hrebeň a začnete "prečesávať" okolie? Fakt neviem. (16.06.2012)

Jelikož už Hvězdné války považuji vlastně svého druhu za parodii, pak mne parodie parodie svým uměleckým záměrem právě příliš nepřesvědčuje. Mel Brooks se navíc doslovně drží dějově linie parodovaného originálu, čímž ještě více zdůrazňují vlastní povrchnost a průměrnost. Meritem věci je ale to, že neoriginalita parodie by měla být vyvážena smrští vtipů a gagů...kterou ale Spaceballs nenabízí...je tu příliš hluchých míst, mnohdy jsou vtipy tak lehce předvídatelné a čitelné, většina mi vůbec nepřipadala vtipná...pár dobrých gagů tu sice bylo, ale většinu filmového času jsem se nudil...a nejočividnější je, jak rychle tenhle film zestárl...analogová technika v éře budoucích ,,hvězdných válek", sbírka VHS kazet na palubě vesmírné lodi... Spaceballs skutečně nejsou nadčasová zábava... (08.03.2008)

„Připravujeme loď na metamorfózu, pane.“ – „Dobře. Do toho!“ – „Připraven, Kafko?“ Byl jsem velmi zvědavý, jak se s parodií na můj milovaný fenomén Star Wars (bez jehož znalosti bych ani zhlédnutí nedoporučoval) Mel Brooks vypořádá, a musím konstatovat, že docela dost se ctí. Spaceballs obsahují mnoho vtipných narážek na (nejen) SW a jiné (John Hurt!) sci-fi díla (bohužel stejně tak i příklady jednoduššího a podstatně méně zábavného humoru), ovšem jestli se filmu něco podařilo na výbornou, tak je to jeho sebeuvědomělost, která přitom zdaleka není odbytá pohledy postav do kamery, nýbrž si velmi kouzelně pohrává s faktem, že hrdinové vědí o procesu natáčení (reklamní předměty, Brooksova filmografie, videokazeta s již dokončeným snímkem, narážka na možný druhý díl atd.). Je fakt, že určité scény by nezaškodilo prostříhat (úvodní zdlouhavý záběr na loď), některé trefné fóry zbytečně nenatahovat/neopakovat (doslovné pročesávání + Yogurt a „the Schwartz“), a stejně tak se podle mého názoru dalo z dané tématiky vytřískat ještě víc, přesto na slabší 4* to mně osobně ještě stačí. „Ty nevíš, odkud jsi?“ – „Ne. Našli mě na prahu dveří kláštera.“ – „Kláštera? Kde?“ – „Někde ve Fordově galaxii.“ (10.09.2014)

Mel Brooks asi není komediant dle mého gusta. Ohnivá sedla mi ani trochu nesedla a Spaceballs na mne působily jako z jiného vesmíru. Jeho gagy mi přijdou jako když skáčete na trampolíně, v ruce máte kulomet a snažíte se trefit terč. Sem tam se trefíte, několikrát dokonce proděravíte desítku, většina vašich kulek ale provrtá okolní stromy, sousedovu kočku a nad hlavou vám přelétávající boeing. V řeči nemetaforické - ani těch pár slušných vtipů a tři čtyři kameňáky nevyváží ta kvanta křečovitých, někdy až trapných pokusů o humor. A vzhledem k tomu, že nic jiného než humor Spaceballs nenabízí, na ničem jiném ani nesejde. (13.05.2018)