Žít

Keby som mala o tomto filme niečo povedať hneď po jeho skončení, nemohla by som kvôli stiahnutému hrdlu. Zaujali ma už úvodné titulky a hudba. Pomaly plynúci dej, atmosféra 50-tych rokov a fascinujúci Bill Nighy. Vôbec som od tohto filmu, nečakala taký krásny zážitok. Pána Williamsa si budem dlho pamätať. (17.12.2023)

Keď už mám chcípnuť, ešte si zadrogujem, zasúložím. Typicky konzumná predstava, ako si užívať život. Niektorí to robia aj bez toho, aby vedeli, že zomrú. Tento film sa našťastie, aj vďaka veľmi starej predlohe, ktorá čerpá dokonca až z Tolstého, nemohol pohnúť týmto smerom. Je to dielo viac menej artové, Nighyho výkon naozaj pozoruhodný. Taký náladový film v štýle lepšie neskoro ako nikdy pri hľadaní šťastia a zmyslu vo svojom živote a práci. S myšlienkou, že aj s vedomím smrti môže byť človek šťastnejší než bol kedykoľvek predtým. (15.03.2023)

Jemnocitné Living v podstatě končí tam, kde oslavné Než si pro nás přijde začíná. Pojednává o vnitřním vykoupení i potřebě inspirovat netečné prostředí, které má na duševní regeneraci víc času než umírající protagonista. Kazuo Ishiguro následuje kostru Kurosawova originálu, ale stejně jako v Soumraku dne doluje emoce převážně z nevyřčeného a strojený svět úředníků používá nejen jako alegorii k dogmatizovanému britskému snobství a bezduchosti, ale i jako zrcadlo celé otupělé společnosti řízené překomplikovanými schvalovacími procesy. Bill Nighy perfektně ztvárňuje stín dříve energického muže, který se zrcadlí v mladém usměvavém kolegovi a jenž chce v posledních měsících života najít smysluplné nazírání vlastní existence. Není to přitom o jeho vývoji (o protagonistovi se vlastně nic moc nedozvíme), nýbrž o dopadu jeho počínání a změny na okolí. V závěru možná oproti průběhu až moc upovídané a doslovné, ale jinak moc emotivní a krásně natočené drama, které perfektně balancuje mezi tragičností a životním optimismem. Nighy si zaslouží Oscara, takhle procítěný výkon od jakéhokoli herce nepamatuji. (07.03.2023)

Po zhlédnutí jsem dlouho přemýšlela jestli dát tři nebo čtyři hvězdy. Nakonec jsem se přiklonila k tomu lepšímu hodnocení. Původní film jsem neviděla, takže nemohu srovnávat. Já si tady každopádně užívala tu atmosféru 50. let Anglie. Ale taky tu božskou kameru. Ty promyšlené záběry postav, ulic, naprostá filmová lahůdka a kamera je za mě na tomhle rozhodně nejlepší. Bill Nighy skvělý jako vždy, ale měla jsem pocit, že mu spotlight dost brala Aimee Lou Wood. Konečně jsem jí viděla v jiné poloze než komediální a byla skvělá. (08.03.2023)

remake Kurosawova snímku Žít (1952) přináší příběh zkostnatělého úředníka, pro nějž je práce na úřadě tím jediným co mu v životě zbylo. To se nicméně změní ve chvíli kdy se dozví že mu zbývá posledních pár měsíců života a on si uvědomí co mu celou dobu unikalo a co je opravdu důležité. Kurosawův snímek neznám, tudíž sem vůbec nevěděl co od tohoto snímku čekat a byl sem tak ve finále hodně překvapen jak moc mi to sedlo nejen co se týká příběhu, ale i obsazením a celkovou stylizací, kdy celý film vypadá jako kdyby opravdu vznikl v padesátých letech. Když ka konci sedí Bill Nighy na houpačce a zpívá, byl to pro mě jeden z nejdojemnějších momentů co jsem ve filmu v posledních letech viděl. Living se snad ani nedá brát jako remake, ale spíš jako pocta a poklona původnímu filmu a mistru Kurosawovi...80% (04.03.2023)