Zatóiči monogatari

Japonská filmová sága o slepom masérovi bola zahájená práve týmto filmom a dospela k úctyhodnému počtu 25 samostatných filmov. Úvod sa nadmieru vydaril, hoci je v ňom pramálo akčných scén. Film je postavený predovšetkým na precíznom stvárnení charakterov, hlavne dvoch hlavných postáv Zatoitchiho a Hirata. Pozastavím sa aj nad dynamickou hudbou, ktorej je ako šafránu, ale stojí za to. Tu je nasledujúca časť. (24.02.2012)

Počátek legendy, zrození jedné z největších ikon chambary (ne-li vůbec největší, alespoň co do objemu natočeného materiálu). Spolu s druhým filmem jde o jediné dva černobílé z 26ti dílné řady (nepočítaje Kitanův remake, obsáhlý tv seriál, či různé podivné variace, včetně bizarních korejských, taiwanských a nevím-jakých-ještě), což se samozřejmě projevuje na atmosféře, v mých očích spíše pozitivně. Je zřejmé, že Katsu se pro roli skvěle hodí a byť své vrcholné výkony podal, řekl bych, v jiných dílech, jde doslova o jeho životní roli. To v principu platí i pro Misumiho (samozřejmě režisérsky), ten ovšem dokázal trefit jackpot ještě jednou, o 10 let později, s mini-sérií Lone Wolf (pikantní je, že v té zazářil Katsuův o 2 roky starší bratr - Tomisaburo Wakayama), jejíž první 3 díly byly sestříhány do jednoho celku pod názvem Shogun Assassin a otevřely žánru cestu na západ. Jak uvádí Flipnic, jde o 26 "celovečeráků" a tedy není zcela nutné sledovat je v přesně daném pořadí - faktem nicméně je, že postupovat chronologicky je lepší (např. druhý film navazuje na tento velmi úzce). Jako Ichiho přítel, nemocný samuraj, se objeví skvělý Shigeru Amachi, Masayo Banri je v roli Tane rovněž dobrá a nesetkáváme se s ní v sérii naposledy.. Samotný Katsu ještě nemá všechny finesy vypilovány, chvílemi nepůsobí jako dokonale přirozený slepec, neobsáhl zatím celý svůj rejstřík grimas - přesto je jeho výkon vynikající, leč posléze se evidentně dále zlepšoval (možná i tím, jak se sám Katsu stával alkoholikem a především gamblerem - nakonec prošustroval i svou produkční společnost - stoupala jeho autenticita;). Silný náboj má kontrast mezi smrtí Hirateho, jehož Ichi maximálně repektuje a Tateho, bezcharakterního, sobeckého floutka. Krásná je scéna s posíláním saké, (ne)chytáním ryb, či ta úvodní s kostkami (byť ta se pak v sérii vyskytuje běžněji). Jiné než plné hodnocení ode mě v tomto případě asi ani nelze očekávat... (14.05.2010)

V podstatě jednoduchá historka, kterou si Takeši Kitano vykradl pro svou verzi této dnes již kultovní klasiky (jen zaměnil toho, kdo je smrtelně nemocný, za samurajovu ženu), ale která je o něčem zcela jiném než ta Kitanova verze. Tohle je o zvláštním přátelství dvou mužů najatých v opačných klanech, kteří by se vzájemnému střetu nejraději vyhnuli. A mezitím poznáváme tehdejší reálie, ale i charaktery lidí, některé příběhy kolem mi připomněly Van Gulikova soudce Ti. Tam totiž také šlo o podrobné popsání reálií a charakterů postav, z nichž pak detektivní příběh vycházel. Zde se tohle vše odehrává jaksi na pozadí, ale vytváří poměrně barvitou fresku, kde závěrečný souboj není to podstatné, nakolik většina diváků čeká právě akční film. (26.12.2023)

Prvy diel velkej serie o jednom cool slepuchovi, ktory sa vie ohanat mecom lepsie ako manici ktorym kukere funguju. Doteraz som poznal len Kitanovu verziu, ktora ma uchvatila. Najviac mi vadilo, ze Ichi je tu vlastne jednou z mnohych postav a nema taky priestor aky by hlavna postava mala mat. Dufal som, ze cely pribeh budeme sledovat z jeho pohladu. Ale zakazdym sledujeme 5 minut kecov inych postav, ktore chystaju nejaky chytak a nasledne sa ovbjavi Ichi a hned ich ten slepuch jeden presibany prekukne. Linia o supereni dvoch klanov ma dvakrat nebavila. Rovnako ako problemy jedneho ocividneho zakeraka a jeho sestry. Fascinovala ma len linia medzi Ichim a konkurencnym samurajom s ktorym ho evidentne cakal finalny suboj. Ich spolocne rozhovory, ktore mu predchadzali boli neskutocne putave. Skoda ze ich tam nebolo viac. No a samotne bitky? Necakal som ziadnu kvantitu ani kvalitu a presne toho som dockal. Par ubohych subojov s mizernou az komickou choreografiou. Ako uvod do slavnej serie to funguje stale dobre. 7/10. (05.07.2018)

První film o Zatoichim, který jsem shlédl byl schválně až ten zcela poslední z roku 1989 (Zatôichi). Takto jsem učinil z důvodu, abych viděl, kam se ztvárnění 26 filmů o slepém šermíři Zatoichim za ta léta posunula. Hned po něm jsem shlédl tento, o 27 let starší první "díl" (Zatoichi není seriál ani série, jedná se o 26 samostatných celovečerních filmů, které na sebe nenavazují dějem a proto je lze sledovat i spřeházeně ...). Byl jsem mile překvapen, jak je atmosféra a hlavně postava Zatoichiho v podstatě stejná od prvního jeho příběhu k příběhu posledním (v mém případě od posledního k prvnímu ...). Děj filmu není nijak hluboký a scénář nijak zvlášť propracovaný. Sám osobně bohužel nemusím filmová 60. léta, ale miluji léta 70. jak v horrorech, tak akčních "karate, kung-fu a samuraj řežbách"... Což se odráží i na mém hodnocení, nemohu prvnímu dílu dát plný počet, i když se jedná o velmi dobrý film, obecně velmi uznávaný. Celý film v podstatě stojí na vykreslení postavy Zatoichiho, kterého špičkově hraje japonská filmová legenda Shintarô Katsu. Ten nechává svým hereckým projevem všechny další zúčastněné herce ve filmu daleko za sebou a snad jedinou výraznější postavou je zde mladý samuraj, se kterým se na konci Zatoichi utká v boji... Film obsahuje spoustu jednoduchých, ale hlubokých myšlenek o životě, vztazích, vztazích k handycapovaným lidem, podceňování nebo přeceňování druhých, přátelství, hrdosti či údělu každého v našem životě ... Jedná se o výborný film, ovšem jak jsem již psal, nejsem expert na kinematografii 60. let a vzhledem k tehdy ještě ne tolik dokonalé choreografii akčních bojových scén (která se rozvinula v celé své kráse v letech 70. po období 10ti let, aby pak šla v 80. letech zase ho háje ...), pomalému vyprávění, černobílé barvě filmu plný počet nedávám. Ale jako začátek příběhů o Zatoichim jednoznačně paráda ... (15.04.2009)